VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ
K § 3 odst. 3 zákona
Podrobnosti o přijímacím řízení

(1) Při přijímacím řízení občan, který požádal o přijetí do služebního poměru (dále jen „uchazeč“), předloží tyto doklady

a) personální dotazník s vyplněnými osobními údaji,

b) životopis,

c) ověřené opisy rodného nebo obdobného listu a dokladů o dosaženém vzdělání,

d) výpis z rejstříku trestů,

e) čestné prohlášení o tom, že není členem žádné politické strany nebo politického hnutí, popřípadě o tom, že členství v politické straně nebo v politickém hnutí ukončí nejpozději ke dni předcházejícímu dni vzniku služebního poměru a

f) potvrzení vojenské správy, že vykonal základní (náhradní) vojenskou službu anebo potvrzení, že nepodléhá branné povinnosti.

(2) Uchazeč může být požádán o předložení pracovního nebo služebního posudku z posledního, popřípadě z předchozích zaměstnání.

(3) Fyzická a duševní způsobilost uchazeče pro výkon služby se zjišťuje vstupní lékařskou prohlídkou a podle charakteru funkce, do které se předpokládá uchazeče ustanovit, popřípadě též psychodiagnostickým vyšetřením a testem fyzické výkonnosti.

JMENOVÁNÍ A POVYŠOVÁNÍ DO HODNOSTÍ
K § 8 odst. 3 zákona

(1) Doba výsluhy let v hodnosti činí

a)	u praporčických hodností
	1. rotný	jeden rok
	2. strážmistr	dva roky
	3. nadstrážmistr	tři roky
	4. podpraporčík	čtyři roky
	5. praporčík	pět let;
b)	u důstojnických hodností
	1. podporučík	jeden rok
	2. poručík	dva roky
	3. nadporučík	tři roky
	4. kapitán	tři roky
	5. major	čtyři roky
	6. podplukovník	pět let;

u hodností nadpraporčík, plukovník a u hodností generálských se doba výsluhy let v hodnosti nestanoví.

(2) Do doby výsluhy let v hodnosti podle předchozího odstavce se započítává doba trvání služebního poměru s výjimkou dob

a) zproštění výkonu služby, jestliže policistovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen (§ 13 odst. 4 zákona),

b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem,

c) služebního volna bez nároku na služební příjem trvajícího nepřetržitě alespoň jeden měsíc,

d) další mateřské dovolené,

e) dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, po kterou policista nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské.¹)

(1) Při přijetí do služebního poměru může být policista, který splňuje kvalifikační předpoklad vysokoškolského vzdělání²) v příslušném studijním oboru, popřípadě jeho zaměření, jmenován do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší, jestliže získal stanovenou dobu odborné praxe, kterou uplatní při výkonu funkce. Doba odborné praxe činí

a) dva roky pro jmenování do hodnosti poručíka,

b) čtyři roky pro jmenování do hodnosti nadporučíka,

c) osm let pro jmenování do hodnosti kapitána,

d) dvanáct let pro jmenování do hodnosti majora nebo podplukovníka.

(2) Policista jmenovaný do hodnosti podle předchozího odstavce může být jmenován nejvýše do hodnosti o stupeň nižší, než je hodnost stanovená pro funkci, do níž je ustanovován.

(1) Občan, který již byl ve služebním poměru k ozbrojeným bezpečnostním sborům nebo službám, je při přijetí do služebního poměru jmenován nejméně do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

(2) Občan, který byl vojákem z povolání nebo vojákem přijatým do další služby, může být při přijetí do služebního poměru jmenován až do dříve dosažené hodnosti, nejvýše však do hodnosti stanovené pro funkci, do níž je ustanovován.

SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ
K § 9 odst. 3 zákona
Podrobnosti o služebním hodnocení

(1) Způsobilost policisty pro výkon funkce se při služebním hodnocení posuzuje podle jeho odbornosti, zdravotního stavu, služební aktivity, množství a kvality plnění služebních úkolů, jejich složitosti a náročnosti, zejména podle

a) uplatňování dosaženého vzdělání a speciálních znalostí v praxi,

b) úrovně praktických zkušeností a speciálních schopností, popřípadě zručností,

c) samostatnosti v práci, systematičnosti a efektivnosti při řešení služebních úkolů, popřípadě při řízení podřízených policistů,

d) dodržování služební kázně,

e) fyzické zdatnosti u vybraných funkcí.

(2) K posouzení zdravotní způsobilosti policisty při služebním hodnocení je příslušná lékařská komise.

(3) Ve služebním hodnocení se uvádí, zda policista je nebo není způsobilý vykonávat dosavadní funkci.

(4) Je-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvádí se, zda

a) dosahuje dobré výsledky ve výkonu služby pro účely povýšení do vyšší hodnosti [§ 8 odst. 1 písm. a) zákona],

b) je způsobilý k ustanovení do vyšší funkce.

(5) Není-li policista způsobilý vykonávat dosavadní funkci, uvádí se, zda

a) je způsobilý k výkonu jiné funkce (§ 11 odst. 1 zákona),

b) je nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkcí [§ 16 odst. 1 písm. c) zákona].

a) před skončením zkušební doby,

b) má-li být policista ustanoven do vyšší funkce,

c) došlo-li k závažným změnám ve způsobilosti policisty pro výkon funkce, které mohou odůvodňovat změnu v závěrech posledního služebního hodnocení,

d) na žádost policisty, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců od posledního hodnocení.

(1) Návrh služebního hodnocení zpracovává nejbližší nadřízený policisty.

(2) Nejbližší nadřízený je povinen seznámit s návrhem služebního hodnocení policistu, který má právo vyjádřit se k jeho obsahu. Podá-li policista ve lhůtě sedmi dnů písemné připomínky, připojí se připomínky k návrhu služebního hodnocení.

(3) Služební hodnocení schvaluje nejbližší nadřízený zpracovatele tohoto hodnocení.

(4) Nejbližší nadřízený seznámí policistu se schváleným služebním hodnocením bez zbytečného odkladu; současně jej poučí o možnosti podat proti služebnímu hodnocení odvolání.

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ
K § 10 odst. 3 zákona

(1) Na základě výběrového řízení se obsazují funkce, s jejichž výkonem je spojena vědecká, lékařská, farmaceutická nebo pedagogická činnost, počínaje funkcí vedoucího oddělení.

(2) Na základě výběrového řízení lze obsazovat ostatní funkce počínaje funkcí ředitele odboru.

(1) Vyhlašovatelem výběrového řízení je služební orgán, který je oprávněn rozhodnout o ustanovení policisty do funkce obsazované na základě výběrového řízení (dále jen „vyhlašovatel“).

(2) Vyhlášení výběrového řízení, které se zveřejňuje, musí obsahovat

a) označení vyhlašovatele,

b) název obsazované funkce a místo služebního působiště,

c) kvalifikační předpoklady pro výkon obsazované funkce,

d) předpokládaný služební příjem,

e) předpokládaný termín obsazení funkce,

f) výčet dokladů, které uchazeč připojí k přihlášce,

g) adresu, na kterou se přihláška zasílá,

h) lhůtu pro doručení přihlášky, která nesmí být kratší než jeden měsíc.

(1) Výběrová komise vyhodnotí doklady předložené uchazečem. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení nesplňuje, výběrová komise písemně sdělí, které podmínky nesplnil, a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, výběrová komise bez zbytečného odkladu písemně oznámí jeho přijetí do výběrového řízení a současně jej pozve k osobnímu pohovoru.

(2) Při osobním pohovoru lze uchazeči uložit písemné zpracování stručného tematického úkolu ve vymezeném čase nebo jiným způsobem zjistit jeho vhodnost pro výkon obsazované funkce.

(3) Metodiku postupu a techniky zjišťování vhodnosti uchazečů pro výkon obsazované funkce určí výběrová komise po předběžném souhlasu vyhlašovatele.

(4) Výběrová komise vyhodnotí informace o uchazečích a stanoví pořadí jejich vhodnosti pro výkon obsazované funkce. Pořadí se stanoví hlasováním. Návrh pořadí je přijat, hlasuje-li pro něj většina členů výběrové komise.

(5) Výběrová komise seznámí uchazeče s výsledky výběrového řízení. Pořadí uchazeče nezakládá jeho nárok na ustanovení do funkce.