NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU
K § 103 a § 125 odst. 2 zákona

ODCHODNÉ

PLATOVÉ VYROVNÁNÍ

PŘÍSPĚVEK ZA SLUŽBU

ÚMRTNÉ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na odchodné a jeho výši je doba služebního poměru započitatelná do doby rozhodné pro určení výše přídavku za výsluhu let.

(2) Byl-li do služebního poměru znovu přijat policista, určí se při novém skončení služebního poměru výše odchodného podle celkové doby trvání služebního poměru. Bylo-li takovému policistovi dříve vyplaceno odchodné, snižuje se částka nového odchodného o částku vyplacenou na odchodném při skončení předchozího služebního poměru (předchozích služebních poměrů). Obdobně se postupuje, vznikl-li služební poměr policisty po skončení služebního poměru příslušníka Sboru nápravné výchovy nebo po zániku služebního poměru vojáka z povolání (skončení další služby, do níž byl voják přijat). U policisty, který před přijetím do služebního poměru byl vojákem v další službě a při skončení této služby mu bylo vyplaceno tzv. zvýšené odchodné, se částkou vyplacenou na odchodném rozumí částka měsíčního služebního příjmu rozhodného pro určení výše zvýšeného odchodného.

(1) Odchodné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to nejdříve v prvním pracovním dnu následujícím po skončení služebního poměru a nejdéle do 15 dnů ode dne skončení služebního poměru.

(2) Odchodné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného příjemce nebo převodem na účet vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

(1) Platové vyrovnání se poskytuje ve výší rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným v občanském povolání nebo čistým měsíčním služebním příjmem dosahovaným v jiném služebním poměru anebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání. Má-li oprávněný stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídá délce základní doby služby v týdnu stanovené oprávněnému poslední měsíc trvání služebního poměru, určí se výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby.

(2) Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný, který je výdělečně činný, nepobíral výdělek nebo opakující se dávky nemocenského zabezpečení. Platové vyrovnání se rovněž neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný pobíral peněžité dávky nemocenského zabezpečení, na které vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě⁹) po skončení služebního poměru nebo po kterou mu podle zákona o zaměstnanosti nepříslušelo hmotné zabezpečení v důsledku neplnění povinností vyplývajících pro uchazeče o zaměstnání z předpisů o zaměstnanosti.¹⁰)

(1) Čistým měsíčním výdělkem dosahovaným ve výdělečné činnosti se rozumí úhrn hrubého výdělku po srážce příslušné daně.

2. základ, z něhož se vybírá daň z příjmů z literární a umělecké činnosti.¹⁵)

(2) Hrubým výdělkem se rozumí

a) u občana ve služebním poměru

b) u občana v pracovním nebo obdobném poměru

c) u občana samostatně výdělečně činného

1. služební příjem nebo služné,

2. zástupné,

3. zvláštní peněžní náležitosti,

4. hmotné zabezpečení po dobu studia;

1. hrubá mzda (plat) podle pracovněprávních předpisů, pokud se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely,¹¹)

2. pracovní odměny, náhrady pracovních odměn a hodnota naturálních požitků, jde-li o člena zemědělského družstva,

3. příjem z vedlejšího pracovního poměru¹²) a příjem za práce konané na základě dohody o pracovní činnosti,¹³)

4. roční odměny vedoucím pracovníkům, i když se nezahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely,

5. náhrady mzdy poskytované za doby, ve kterých nebyla vykonávána práce, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou;

1. základ daně z příjmů obyvatelstva,¹⁴)

c) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů odpovědnosti za škodu na zdraví.¹⁷)

(3) Hrubým výdělkem se rozumí též

a) nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny,

b) zvláštní příspěvek horníkům,¹⁶)

(1) Podmínky nároku na platové vyrovnání posuzuje a o platovém vyrovnání na žádost oprávněného rozhoduje příslušný služební orgán. Platové vyrovnání vyplácí v termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení federálního ministerstva vnitra. Žádost o platové vyrovnání podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu.

(2) Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku, popřípadě očekávaném příjmu rozhodném pro stanovení zálohy na daň z příjmu obyvatelstva nebo o výši hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Pokud záloha na daň z příjmu obyvatelstva nebyla stanovena, určí se výše zálohy na platové vyrovnání podle vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného nemocenského a důchodového zabezpečení. Záloha se vyúčtuje po skončení nároku na platové vyrovnání podle skutečného průměrného výdělku; přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

(1) Žádost o přiznání příspěvku za službu (dále jen „příspěvek“) podává oprávněný u útvaru, v němž koná nebo konal službu. O příspěvku rozhoduje příslušný služební orgán. Příspěvek vyplácí ve výplatních termínech a způsobem stanoveným pro výplatu dávek důchodového zabezpečení orgán sociálního zabezpečení federálního ministerstva vnitra.

(2) Příspěvek náleží od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni skončení služebního poměru. Jestliže je po skončení služebního poměru oprávněnému vypláceno nemocenské¹⁹) nebo peněžitá pomoc v mateřství,²⁰) vyplácí se příspěvek ode dne následujícího po dni zastavení výplaty těchto dávek.

(1) O úmrtném rozhoduje bez žádosti oprávněného příslušný služební orgán; písemné vyhotovení rozhodnutí se zasílá oprávněnému, popřípadě jeho zákonnému zástupci.

(2) Úmrtné vyplácí útvar, který policistovi naposledy vyplácel služební příjem nebo dávky nemocenského zabezpečení, a to do jednoho měsíce po úmrtí policisty. Úmrtné se vyplácí v hotovosti do rukou oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo na účet oprávněného vedený u peněžního ústavu v České a Slovenské Federativní Republice.

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem se rozumí hrubý měsíční služební příjem vypočtený podle § 79 odst. 1 zvýšený o průměr proměnlivých příplatků a odměn vyplacených policistovi v kalendářním roce předcházejícím dni skončení služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých příplatků a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) U policisty, kterému v měsíci, ve kterém skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, který by mu náležel, kdyby po celý měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven.

(3) Posledním čistým měsíčním služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání se rozumí služební příjem stanovený podle předchozích odstavců po odečtení daně ze mzdy.

(1) Z odchodného lze provést bez souhlasu oprávněného srážku na úhradu pohledávky s výjimkou případů, u nichž není přípustné započtení.²²)

(2) Na platové vyrovnání a příspěvek za službu se vztahují předpisy o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

(3) Přeplatky na dávkách mohou být sráženy i bez souhlasu oprávněného z běžně vyplácené dávky na základě vykonatelného rozhodnutí bez dalšího řízení; srážky lze provést jen v rozsahu, který je přípustný při soudním výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávky.²³)