ŘÍZENÍ U MINISTERSTVA

(1) Účastníkem řízení je soutěžitel, o jehož právech nebo povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení rozhodnuto.

(2) Účastník řízení se může dát v řízení na základě plné moci zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce.

(3) V případech, kdy v souvislosti s provedením správního úkonu zvláštní předpis ukládá povinnost zaplatit správní poplatek, náležitostí podání je i doklad o jeho zaplacení.

(4) Nevyhoví-li účastník řízení ve stanovené lhůtě výzvě ministerstva k odstranění nedostatků podání, ministerstvo úkon neprovede, případně započaté řízení zastaví.

(5) Soutěžitelé jsou povinni poskytovat ministerstvu úplně, správně, pravdivě a včas všechny požadované podklady a informace a umožnit jejich prověření. Dále jsou povinni umožnit pracovníkům ministerstva a jiným pověřeným osobám vstup do objektů, místností a ostatních prostor, které jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověřování.

(6) Jeví-li se to z povahy věci potřebné, ministerstvo rozhodne na základě nařízeného ústního jednání. Vždy však musí být účastníkům před rozhodnutím dána možnost, aby se k předmětu řízení a výsledkům šetření, které ministerstvo ve věci provedlo, vyjádřili. Ministerstvo je povinno učinit opatření, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno obchodní tajemství.³)

(7) V řízení podle předchozích odstavců může ministerstvo vydat předběžné opatření, jímž upraví prozatímně právní vztahy na dobu do konečného rozhodnutí, jestliže to je k zajištění oprávněných zájmů třeba, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí jinak zmařen či vážně ohrožen.

(8) Není-li stanoveno jinak, postupuje se v řízení u ministerstva podle ustanovení správního řádu.⁴)

(1) Soutěžitelům, kteří neposkytnou ministerstvu ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo pravdivé informace, případně neumožní jejich prověření podle § 12 odst. 5, může ministerstvo uložit pokutu do výše 300 000 Kč.

(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání podle § 12 odst. 6 nebo jinak ztěžuje postup řízení, může ministerstvo uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

(3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí ministerstva může ministerstvo uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(4) Ministerstvo je oprávněno za porušení ostatních povinností uvedených v tomto zákoně uložit soutěžitelům pokutu až do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu.

(5) Pokuty podle předchozích odstavců může ministerstvo uložit do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena. Uložení pokuty podle tohoto zákona nevylučuje trestní odpovědnost podle zvláštního zákona.⁵)

(6) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit opakovaně, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy mělo být splněno vykonatelné rozhodnutí.

(7) Vybíráním pokut se pověřuje ministerstvo. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.