n75/1991 Sb. — Opatření Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami

SEZNAM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Skupina	Znečišťující látky	Stanoven limit
Skupina	Znečišťující látky	Emisní	Imisní
0. skupina	Základní znečišťující látky
	tuhé znečišťující látky	*	*
	oxid siřičitý	*	*
	oxidy dusíku	*	*
	oxid uhelnatý	*	*
	ozon		*
	pachové látky		*
1. skupina	Znečišťující látky s karcinogenním účinkem
1. podskupina	azbest	*
	benzo(a)pyren	*
	2-naftylamin	*
	beryllium a jeho sloučeniny	*
	vyjádřené jako Be
	kadmium a jeho sloučeniny	*	*
	vyjádřené jako Cd
2. podskupina	arsen a jeho sloučeniny	*
	vyjádřené jako As
	chrom Cr^VI a jeho sloučeniny	*
	kobalt a jeho sloučeniny	*
	vyjádřené jako Co
	nikl a jeho sloučeniny	*
	vyjádřené jako Ni
3. podskupina	akrylonitril	*
	benzen	*
	1, 3-butadien	*
	1, 2-dibromethan	*
	epichlorhydrin	*
	etylenoxid	*
	hydrazin	*
	propylenoxid	*
	vinylchlorid	*
2. skupina	Tuhé znečišťující anorganické látky
1. podskupina	rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg	*
1. podskupina	thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl	*
2. podskupina	selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se	*
2. podskupina	tellur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te	*
3. podskupina	antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb	*
	cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn	*
	fluoridy vyjádřené jako F¯	*
	chrom (mimo Cr^VI) vyjádřené jako Cr	*
	kyanidy vyjádřené jako CN¯	*
	mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn	*
	měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu	*
	olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb	*	*
	vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V	*
	zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn	*
3. skupina	Plynné znečišťující anorganické látky
1. podskupina	stibin (antimonovodík)	*
	arsan (arsanovodík)	*
	fosfan (fosforovodík)	*
	fosgen	*
	chlorkyan	*
2. podskupina	brom a jeho plynné sloučeniny jako HBr	*
	fluor a jeho plynné sloučeniny jako HF	*
	chlor	*
	kyanovodík	*
	sulfan (sirovodík)	*
3. podskupina	amoniak	*
3. podskupina	anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl	*
4. skupina	Organické plyny a páry
1. podskupina	acetaldehyd	*
	anilin	*
	benzylchlorid	*
	diethylamin	*
	1, 2-dichlorethan	*
	dichloethylen	*
	dimethylamin	*
	ethanolamin	*
	ethylakrylát	*
	fenol	*
	formaldehyd	*
	kresoly	*
	kyselina akrylová	*
	kyselina mravenčí	*
	merkaptany	*
	methylakrylát	*
	methylamin	*
	nitrobenzen	*
	nitrofenoly	*
	nitrokresoly	*
	nitrotoluen	*
	pyridin	*
	sirouhlík	*
	tetrachlorethan	*
	tetrachlorethylen	*
	tetrachlormethan	*
	thioethery	*
	toluidin	*
	trichlormethan	*
2. podskupina	benzaldehyd	*
	butylaldehyd	*
	1, 4-dichlorbenzen	*
	1, 1-dichlorethan	*
	ethylbenzen	*
	furfural	*
	chlorbenzen	*
	2-chloropren	*
	2-chlorpropan	*
	izopropylbenzen	*
	kyselina octová	*
	methylacetát	*
	methylmetakrylát	*
	1-methylnaftalen	*
	2-methylnaftalen	*
	naftalen	*
	styren	*
	toluen	*
	1, 1, 1-trichlorethan	*
	trichlorethylen	*
	vinylacetát	*
	xylen	*
3. podskupina	aceton	*
	alkylalkoholy	*
	bifenyl	*
	2-butanon	*
	butylacetát	*
	dibutylether	*
	dietylether	*
	difenylether	*
	dichlordifluormethan	*
	1, 2-dichlorethylen	*
	dichlormethan	*
	diizopropylether	*
	dimetylether	*
	ethylacetát	*
	etylenglykol	*
	4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon	*
	chlorethan	*
	methylester kyseliny benzoové	*
	4-methyl-2-pentanol	*
	N-methylpyrolidon	*
	olefiny s výjimkou 1, 3-butadienu	*
	parafiny s výjimkou methanu	*
	trichlorfluormethan	*

Vysvětlivky:
* - pro znečišťující látku je stanoven limit tímto opatřením
Poznámka:

a) Kategorizace znečišťujících látek uvedených v tomto seznamu je provedena především podle míry jejich negativního vlivu na zdraví člověka a jiných živých organismů; pomocným kritériem je množství a způsob výskytu těchto látek.

b) Názvosloví dle literatury:
1) Klikorka J., Hanzlík J.: Názvosloví anorganické chemie. Academia, Praha 1987.
2) Bláha K. a kol.: Nomenklatura organické chemie. Academia, Praha 1974.

KATEGORIZACE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

1. Palivoenergetický průmysl

1.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 písm. a)]

1.1.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW

1.1.2. Třídění a úprava uhlí, briketárny

1.1.3. Výroba koksu

1.1.4. Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů

1.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 písm. b)]

1.2.1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW

2. Výroba a zpracování kovů

2.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 písm. a)]

2.1.1. Úprava rud železných a manganových

2.1.2. Výroba surového železa, vysoké pece

2.1.3. Výroba oceli (konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, elektrické pece, März-Böhlenovy pece)

2.1.4. Výroba litiny

2.1.5. Úprava rud neželezných kovů

2.1.6. Výroba lehkých kovů a jejich slitin (hořčík, hliník, berylium)

2.1.7. Zpracování neželezných kovů a jejich slitin včetně ferroslitin (mimo uvedených v bodě 2.2.)

2.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 písm. b)]

2.2.1. Hutní druhovýroba (válcovny, drátovny, kovárny)

2.2.2. Ostatní speciální hutní výroby

2.2.3. Výroba kovů s nízkou teplotou tání a jejich slitin (zinek, kadmium, cín, antimon, olovo, rtuť, vizmut)

2.2.4. Výroba kovů se střední teplotou tání a jejich slitin (mangan, měď, kobalt, nikl)

2.2.5. Výroba kovů s vysokou teplotou tání a jejich slitin (titan, vanad, chrom, niob, molybden, wolfram)

2.2.6. Výroba ušlechtilých kovů a jejich slitin (stříbro, zlato, osmium, platina, paladium, iridium)

2.2.7. Výroba a zpracování ostatních neželezných kovů a jejich slitin (polovodičové - křemík, selen, germanium; alkalické - sodík, vápník, draslík, rubidium, cesium, baryum)

2.2.8. Moření a galvanické pokovování (úpravy povrchů, fosfatizace, smaltování)

3. Výroba nekovových minerálních produktů

3.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 písm. a)]

3.1.1. Azbest a výrobky z azbestu

3.1.2. Výroba cementu

3.1.3. Výroba vápna

3.1.4. Obalovny živičných směsí a mísírny živic

3.1.5. Výroba skla a sklářských výrobků, skleněná a ostatní minerální vlákna

3.1.6. Výroba magnezitu a bazických žáruvzdorných materiálů

3.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 písm. b)]

3.2.1. Výroba a zpracování organokřemičitých materiálů

3.2.2. Kamenolomy a zpracování kamene

3.2.3. Zpracování silikátových surovin

3.2.4. Výroba lehkých plniv do betonu

3.2.5. Výroba nepálených zdících materiálů a prefabrikátů

3.2.6. Cihelny

3.2.7. Výroba žáruvzdorných výrobků (šamotárny)

3.2.8. Úprava materiálu pro keramiku a kaolínky

3.2.9. Výroba keramiky a porcelánu

3.2.10. Těžba a zpracování křemeliny

3.2.11. Zpracování skla a výroba bižuterie

4. Chemický průmysl

4.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 písm. a)]

4.1.1. Výroba pohonných hmot, mazadel a ostatních výrobků z ropy

4.1.2. Výroba alifatických a aromatických uhlovodíků (petrochemické zpracování ropy)

4.1.3. Výroba vedlejších produktů z tepelného zpracování ropy

4.1.4. Výroba syntetických alkoholů, ketonů a organických kyselin

4.1.5. Výroba barvářských polotovarů a organických barev

4.1.6. Výroba výbušnin

4.1.7. Výroba farmaceutických surovin a léčiv

4.1.8. Výroba organických halogenových sloučenin

4.1.9. Výroba a zpracování polymerů

4.1.10. Výroba celulózy a jejich derivátů

4.1.11. Výroba a zpracování viskózy

4.1.12. Výroba a zpracování nátěrových hmot

4.1.13. Výroba pesticidů a herbicidů

4.1.14. Výroba gumárenských pomocných přípravků

4.1.15. Výroba a zpracování chlóru

4.1.16. Výroba kyseliny chlorovodíkové

4.1.17. Výroba síry (Clausův proces)

4.1.18. Výroba a zpracování kyseliny sírové

4.1.19. Výroba amoniaku a močoviny

4.1.20. Výroba kyseliny dusičné a jejich solí

4.1.21. Výroba kyseliny fosforečné a jejich solí

4.1.22. Výroba anorganických pigmentů

4.1.23. Výroba průmyslových hnojiv

4.1.24. Výroba kyanovodíků, kyanidů a rhodanidů

4.1.25. Výroba sody a chloridu amonného

4.1.26. Výroba karbidu vápníku a ostatní chemické výroby

4.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 písm. b)]

4.2.1. Výroba a zpracování pryže

4.2.2. Výroba mýdel, saponátů a kosmetiky

4.2.3. Výroba jedlých tuků a olejů

4.2.4. Výroba klihu a lepidel

4.2.5. Výroba glazur, frit a barvítek

4.2.6. Výroba a zpracování papíru

4.2.7. Výroba střešních izolačních materiálů a podlahovin

5. Zpracování odpadu

5.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 písm. a)]

5.1.1. Zařízení pro spalování komunálního odpadu

5.1.2. Zařízení pro spalování zvláštního, zejména nebezpečného odpadu

5.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 písm. b)]

5.2.1. Skládky odpadu

5.2.2. Kompostárny

5.2.3. Krematoria

6. Ostatní průmysl a zařízení

6.1. Velké zdroje znečišťování [§ 3 písm. a)]

6.1.1. Velkovýkrmny hospodářských zvířat

6.1.2. Veterinární asanační zařízení

6.2. Střední zdroje znečišťování [§ 3 písm. b)]

6.2.1. Zpracování dřeva

6.2.2. Výroba plsti

6.2.3. Koželužny

6.2.4. Výroba průmyslových hnojiv

6.2.5. Lakovny

EMISNÍ LIMITY

A) Emisní limity pro vybrané znečišťující látky u vybraných technologií a zařízení (dle § 5 odst. 4)
Na vybrané technologie a zařízení uvedené v části A) této přílohy se nevztahují emisní limity všeobecně platné, uvedené v části B) této přílohy.

1. Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW (elektrárny, teplárny, výtopny)
Tímto opatřením jsou stanoveny emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu zařízení. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považují skupiny kotlů v určité technologické jednotce, jejichž jednotlivé tepelné výkony jsou nižší než 50 MW anebo jednotlivé kotle o tepelném výkonu 50 MW a vyšším. Jestliže je v určité technologické jednotce pouze jeden kotel o tepelném výkonu nižším než 50 MW, stanoví se emisní limity podle jeho tepelného výkonu.
Při spalování jiných druhů tuhých a kapalných paliv než jsou paliva fosilní a paliva z nich vyrobená (černé a hnědé uhlí, lignit, koks, dřevo, nafta a topné oleje) v kotlích instalovaných v energetických závodních i komunálních elektrárnách, teplárnách a výtopnách musí být dodrženy emisní limity pro zařízení pro spalování odpadu.

1.1. Spalování tuhých paliv
Obecné podmínky
Všechny emisní limity, uvedené v odstavci 1.1. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0°C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 6 %. Odchylně od tohoto ustanovení při spalování dřevního odpadu se koncentrace přepočítávají na obsah kyslíku ve spalinách ve výši 11 %.

1.1.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

a) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 100 mg/m³,

b) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek překročit hodnotu 150 mg/m³.

1.1.2. Emisní limity pro oxid siřičitý
Poznámka:
Spalovací zařízení může být provozováno i při výpadku zařízení k omezení emisí oxidu siřičitého, nepřekročí-li doba výpadku 96 po sobě následujících hodin a během kalendářního roku celkem 360 hodin.

a) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 300 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 500 mg/m³. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 15 % hodnoty bez odsíření,

b) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu od 50 MW do 300 MW včetně nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 1700 mg/m³. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, že nebude vyšší než 30 % hodnoty bez odsíření,

c) u zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 2500 mg/m³.

1.1.3. Emisní limit pro oxidy dusíku
U zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO₂) překročit 650 mg/m³, pro výtavné kotle 1100 mg/m³.

1.1.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý
U zařízení na spalování tuhých paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 250 mg//m³.

1.1.5. Emisní limit pro organické látky
Při spalování kůry, dřeva a dřevního odpadu v zařízení o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí emise sumy organických látek vyjádřených jako C v nosném plynu překročit hodnotu 50 mg/m³.

1.2. Spalování kapalných paliv
Obecné podmínky
Všechny emisní limity v odstavci 1.2. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0°C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 %.

1.2.1. Emisní limity pro tuhé znečišťující látky

a) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu 50 MW a vyšším nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 50 mg/m³,

b) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 50 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 100 mg/m³.

1.2.2. Emisní limity pro oxid siřičitý
Poznámka:
Spalovací zařízení může být provozováno i při výpadku zařízení pro omezování emisí oxidu siřičitého, nepřekročí-li doba výpadku 96 po sobě následujících hodin a během kalendářního roku celkem 360 hodin.

a) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 300 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 500 mg/m³. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu omezena tak, aby nebylo překročeno 15 % hodnoty bez odsíření,

b) u zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW až do 300 MW včetně nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 1700 mg/m³.

1.2.3. Emisní limit pro oxidy dusíku
U zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO₂) překročit 450 mg/m³.

1.2.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý
U zařízení na spalování kapalných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého překročit 175 mg/m³.

1.3. Spalování plynných paliv
Obecné podmínky
Všechny emisní limity uvedené v odstavci 1.3. platí pro koncentrace přepočtené na suchý plyn při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0°C a pro obsah kyslíku ve spalinách ve výši 3 %.

1.3.1. Emisní limit pro tuhé znečišťující látky
U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit 10 mg/m³.

1.3.2. Emisní limit pro oxid siřičitý
U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu překročit 35 mg/m³.

1.3.3. Emisní limit pro oxidy dusíku
U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu po přepočtu na oxid dusičitý (NO₂) překročit 200 mg/m³.

1.3.4. Emisní limit pro oxid uhelnatý
U zařízení na spalování plynných paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW nesmí hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu překročit 100 mg/m³.

1.4. Spalování více druhů paliv

a) při spalování více druhů paliv současně v jednom zařízení je emisní limit určen tím druhem paliva, jehož podíl na tepelném příkonu je největší; za zařízení je v tomto případě považován každý jednotlivý kotel,

b) při spalování více druhů paliv v jednom zařízení tak, že je spalován vždy jeden druh paliva, platí emisní limit pro daný druh paliva.

2. Zařízení pro spalování odpadu

2.1. Obecné podmínky doporučené pro konstrukci a provoz zařízení pro spalování komunálního odpadu

a) U všech zařízení pro spalování komunálního odpadu musí být zásobník proveden tak, aby v něm bylo trvale možné udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze zásobníku vzduchu odváděn do výduchu, stanoveného orgánem ochrany ovzduší.

b) Všechna zařízení pro spalování komunálního odpadu musí ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu zajistit dodržení teploty nejméně 850 °C po dobu minimálně 2s, a to při obsahu kyslíku ve spalinách vyšším než 6 % objemových. V případě speciálních spalovacích zařízení, např. typu pyrolýzních pecí a jiných, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.

c) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dostatečná prodleva spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k dokonalému vyhoření.

d) Odpad je možné přivádět do ohniště postupně tehdy a v takovém množství, aby byly vždy dodrženy podmínky dle bodu b).

2.2. Emisní limity pro spalování komunálního odpadu
Emisní limity pro zařízení na spalování komunálního odpadu do výkonu 1 tuny spalovaného odpadu za hodinu včetně platí při obsahu kyslíku ve spalinách 17 %. Při výkonech vyšších než 1 tuna spalovaného odpadu za hodinu platí emisní limity pro obsah kyslíku ve spalinách 11 % v suchém plynu při tlaku 101,32 kPa a teplotě 0°C.

2.2.1. U zařízení s výkonem do 1 tuny spalovaného odpadu za hodinu včetně nesmí hmotnostní koncentrace znečišťujících látek překročit hodnoty:

tuhé znečišťující látky	50 mg/m³
oxid uhelnatý	100 mg/m³
organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík	20 mg/m³
chlorovodík	30 mg/m³

2.2.2. U ostatních zařízení pro spalování komunálního odpadu:

a) hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit 30 mg/m³,

b) hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého nesmí překročit 100 mg/m³,

c) hmotnostní koncentrace organických sloučenin vyjádřená jako sumární uhlík nesmí překročit 20 mg/m³,

d) hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého nesmí překročit 300 mg/m³. Není-li možné této hodnoty dosáhnout bez odsíření spalin, musí být koncentrace oxidu siřičitého omezena v nosném plynu tak, že nebude vyšší než 30 % hodnoty bez odsíření,

e) hmotnostní koncentrace oxidů dusíku vyjádřená jako NO₂ nesmí překročit 350 mg/m³,

f) hmotnostní koncentrace plynných sloučenin chloru uváděná jako chlorovodík nesmí překročit 30 mg/m³,

g) hmotnostní koncentrace plynných sloučenin fluoru, uváděná jako fluorovodík nesmí překročit 2 mg/m³,

h) úhrnná hmotnostní koncentrace kovů vyskytujících se ve spalinách v plynné, kapalné a tuhé fázi nesmí překročit pro následující soubory prvků tyto hodnoty:

1.	rtuť, thallium, kadmium	celkem 0,2 mg/m³
2.	arsen, nikl, chrom, kobalt	celkem 2,0 mg/m³
3.	olovo, měď, mangan	celkem 5,0 mg/m³

2.3. Obecné podmínky doporučené pro konstrukci a provoz zařízení pro spalování zvláštního, zejména nebezpečného odpadu

a) U všech zařízení pro spalování zvláštního odpadu musí být zásobník tuhého odpadu proveden tak, aby v něm bylo možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. V případě kapalných odpadů vzdušina odsávaná z místa odčerpávání a odvzdušnění nádrží musí být zavedena do spalovacího prostoru. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce stanovené orgánem ochrany ovzduší.

b) Všechna zařízení pro spalování zvláštního odpadu musí být vybavena dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek a která bude nejméně 900 °C po dobu 1s při obsahu kyslíku nejméně 6 %. V případě jiných spalovacích zařízení, např. typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.
Tyto podmínky stanoví orgán ochrany ovzduší podle typu technologie. V případě spalování zvláštního odpadu obsahujícího vysoce stabilní organické látky, např. typu polychlorovaných bifenylů (PCB), musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplota nejméně 1200 °C při době setrvávání spalin v tomto prostoru nejméně 2s.

2.4. Emisní limity pro spalování zvláštního odpadu
Emisní limity pro zařízení pro spalování zvláštního odpadu bez ohledu na výkon platí pro obsah kyslíku ve spalinách 11 % v suchém plynu při tlaku 101,32 kPa a teplotě 0 °C.

a) Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve spalinách nesmí překročit 30 mg/m³.

b) Hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách nesmí překročit 100 mg/m³.

c) Hmotnostní koncentrace organických sloučenin vyjádřená jako sumární uhlík nesmí překročit 20 mg/m³.

d) Hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého nesmí překročit 300 mg/m³.

e) Koncentrace oxidů dusíku vyjádřených jako NO₂ nesmí překročit 500 mg/m³.

f) Koncentrace plynných sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík nesmí překročit 30 mg/m³.

g) Koncentrace plynných sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík nesmí překročit 2 mg/m³.

h) Úhrnná koncentrace kovů vyskytujících se ve spalinách v plynné, kapalné a tuhé fázi nesmí překročit pro následující soubory prvků tyto hodnoty:

1.	rtuť, thallium, kadmium	celkem 0,2 mg/m³
2.	arsen, nikl, chrom, kobalt	celkem 2,0 mg/m³
3.	olovo, měď, mangan	celkem 5,0 mg/m³

2.5. Spalování odpadu v jiných zařízeních
Podmínky spalování odpadu v jiných zařízeních než spalovnách stanoví orgány ochrany ovzduší.

B) Emisní limity všeobecně platné
Všechny emisní limity v části B) této přílohy platí pro koncentrace ve vlhkém plynu** při normálních podmínkách 101,32 kPa a 0°C.

C) Emisní limity pro základní znečišťující látky
Znečišťujícími látkami v této skupině jsou:
tuhé znečišťující látky
oxid siřičitý
oxidy dusíku
oxid uhelnatý

a) Emisní limit pro tuhé znečišťující látky
Zdroje znečišťování ovzduší musí být zřizovány a provozovány tak, aby při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek menším než 2,5 kg/h koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m³. Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 150 mg/m³.

b) Emisní limit pro oxid siřičitý
Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m³.

c) Emisní limit pro oxidy dusíku
Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500 mg/m³. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý.
Emisní limit 500 mg/m³ se nevztahuje na tyto výrobní procesy a technologie:
- Technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW
- Hutní druhovýroba (válcovny, drátovny, kovárny)
- Výroba cementu
- Výroba vápna
- Výroba skla a sklářských výrobků, skleněná a ostatní minerální vlákna
- Výroba magnezitu a bazických žáruvzdorných materiálů.

d) Emisní limit pro oxid uhelnatý
Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m³.
Emisní limit 800 mg/m³ se nevztahuje na tyto výrobní procesy a technologie:
- Úprava rud železných a manganových
- Výroba oceli (konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové pece, elektrické pece, März-Böhlenovy pece)
- Výroba litiny
- Úprava rud neželezných kovů.

Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze 1.

Znečišťující látka	Vyjádřená jako	Imisní limity (μg/m³)
Znečišťující látka	Vyjádřená jako	IH_r	IH_d	IH_8h	IH_k	Obecný požadavek
poletavý prach		60	150		500	Koncentrace IH_d a IH_k nesmí být v průběhu roku překročena ve více než 5 % případů
oxid siřičitý	SO₂	60	150		500	Koncentrace IH_d a IH_k nesmí být v průběhu roku překročena ve více než 5 % případů
oxid siřičitý a poletavý prach	SO₂+ p.p.		250*
oxidy dusíku	NO₂	80	100		200	Koncentrace IH_d a IH_k nesmí být v průběhu roku překročena ve více než 5 % případů
oxid uhelnatý	CO		5000		10 000	Koncentrace IH_d a IH_k nesmí být v průběhu roku překročena ve více než 5 % případů
ozón	O₃			160
olova v poletavém prachu	Pb	0,5
kadmium v poletavém prachu		0,01
pachové látky		nesmí být v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo

* - Vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek.
Vysvětlivky k tabulce uvedené v příloze č. 4
IH_r - průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24hodinových koncentrací.
IH_d - průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hodin. Průměrnou denní koncentrací se rozumí též střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hod (aritmetický průměr).
IH_8h - průměrná osmihodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou osmihodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku osmi hodin.
IH_k - průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace, zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 30 minut.
Pro výpočty výše uvedených parametrů bude stanovena metodika, kterou vydají orgány státní správy ochrany životního prostředí.

Doporučené zvláštní imisní limity pro vyhlašování regulačních stupňů
Doporučené zvláštní imisní limity se stanovují pro účely smogových varovných a regulačních systémů pro dobu nepříznivých meteorologických podmínek a zvýšeného znečištění ovzduší.
Upozornění následuje po překročení

1.	Součtu průměrné 24hodinové koncentrace oxidu siřičitého s dvojnásobkem koncentrace polétavého prachu	1100 μg/m³ anebo
2.	Průměrné 3hodinové koncentrace
	oxidu siřičitého	600 μg/m³ anebo
	oxidů dusíku	600 μg/m³ anebo
	oxidu uhelnatého	30 000 μg/m³

První regulační stupeň následuje po překročení

1.	Součtu průměrné 24hodinové koncentrace oxidu siřičitého s dvojnásobkem koncentrace polétavého prachu	1400 μg /m³ anebo
2.	Průměrné 3hodinové koncentrace
	oxidu siřičitého	1200 μg /m³ anebo
	oxidů dusíku	1000 μg /m³ anebo
	oxidu uhelnatého	45 000 μg /m³ anebo
3.	Pokud po dobu 72 hodin trvají podmínky signálu pro vyhlášení upozornění

Druhý regulační stupeň následuje po překročení

1.	Součtu průměrné 24hodinové koncentrace oxidu siřičitého s dvojnásobkem koncentrace polétavého prachu	1700 μg/m³ anebo
2.	Průměrné 3hodinové koncentrace
	oxidu siřičitého	1800 μg/m³ anebo
	oxidů dusíku	1400 μg/m³ anebo
	oxidu uhelnatého	60 000 μg/m³ anebo
3.	Pokud po dobu 72 hodin trvají podmínky pro vyhlášení prvního regulačního stupně.

Uvedené zvláštní imisní limity jsou stanoveny pro nejhorší možné situace s tím, že je mohou ústřední orgány životního prostředí České republiky a Slovenské republiky na základě svého rozhodnutí nebo na návrh příslušného územního orgánu životního prostředí výrazně zpřísnit, případně rozšířit o zvláštní imisní limity pro další škodliviny, a to podle konkrétních podmínek v jednotlivých postižených oblastech.
Číselné hodnoty uvedené v této příloze se použijí pouze v případě, že příslušné orgány republik nestanoví hodnoty přísnější.