(1) Zanikne-li nájem bytu sjednaný na dobu určitou výpovědí před uplynutím sjednané doby, má nájemce právo na bytovou náhradu v rozsahu jako při zániku nájmu bytu.

(2) Právo na bytovou náhradu má nájemce v případě uvedeném v odstavci 1 jen po dobu, na kterou byl nájem původně sjednán.

(3) Zanikne-li nájem bytu sjednaný na dobu určitou delší deseti let uplynutím této doby, má nájemce právo na bytovou náhradu, pokud po uzavření nájemní smlouvy nastanou na jeho straně takové závažné okolnosti, že na něm není možno spravedlivě požadovat vyklizení bytu bez náhrady.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci vyklizení bytu. Soud konstatoval, že žalovaný uplatnil nové skutečnosti a důkazy až v odvolacím řízení, ačkoliv

  • Nejvyšší soud rozhodl, že vyklizení bytu užívaného bez právního důvodu nelze vázat na zajištění bytové náhrady v případech, kdy bývalý nájemce užívá byt po skončení nájmu sjednaného na dobu určitou. D…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě o vyklizení bytu se odmítá. Soud potvrdil, že změna nájemní smlouvy na dobu určitou nebyla neplatná pro nedostate…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že posouzení, zda povinné postačuje náhradní byt s nájemní smlouvou na dobu určitou, není nepřípustným přezkoumáváním věcné správnosti exekučního titulu. Soudy nižších stupňů se…