(1) Občané se změněnou pracovní schopností a občané se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením¹) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“) mají nárok na pracovní uplatnění, které je přiměřené jejich zdravotnímu stavu a pracovním schopnostem.

(2) Pracovní rehabilitace může na doporučení příslušného zdravotnického zařízení probíhat již v době, kdy občan je práce neschopný.

(3) Úřad práce²) při zabezpečování pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností spolupracuje zejména se zdravotnickými zařízeními provádějícími léčebnou rehabilitaci, orgány sociálního zabezpečení a školství, zaměstnavateli, odborovými orgány, občanskými sdruženími, charitativními sdruženími, církvemi, náboženskými společnostmi, okresními úřady a obcemi.