ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

(1) Účelem zákona je stanovit podmínky pro vstup a pobyt cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky a pro vycestování cizinců z území České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí.

(2) Tento zákon se nevztahuje na cizince, kteří požádali o přiznání postavení uprchlíka nebo kterým bylo postavení uprchlíka na území České a Slovenské Federativní Republiky přiznáno, pokud zvláštní předpisy¹) nestanoví jinak.

(3) Cizincem podle tohoto zákona je každý, kdo podle zákonů České a Slovenské Federativní Republiky není jejím občanem.

(1) Cizinec smí vstoupit na území České a Slovenské Federativní Republiky, pobývat na něm a vycestovat z území České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí jen s platným cestovním dokladem opatřeným vízem České a Slovenské Federativní Republiky, nestanoví-li jinak tento zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Vízum se nevyžaduje, stanoví-li tak vláda České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Při vstupu na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo při vycestování z území České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí smí cizinec překročit státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky jen na hraničních přechodech určených pro mezinárodní cestovní styk, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní republika vázána.

(3) Cizinec je povinen při překročení státních hranic České republiky podrobit se kontrole Ministerstva vnitra. Jestliže jde o překročení státních hranic České republiky za účelem krátkodobého pobytu (§ 4), pro který se nevyžaduje udělení víza, je cizinec při kontrole povinen na požádání kontrolního orgánu předložit

(4) Vízum udělené v zahraničí československou diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem může být před vstupem cizince na území České a Slovenské Federativní Republiky zrušeno federálním ministerstvem vnitra z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. b), d) a e).

(5) Cizinci, u něhož se ke vstupu na území České republiky nevyžaduje vízum, může Ministerstvo vnitra vstup na území České republiky odepřít z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. b), d) a e), a vztahuje-li se na něho povinnost stanovená v odstavci 3, též z důvodu nesplnění této povinnosti.

a) peněžní částku ve výši nezbytných nákladů na svůj pobyt na území České republiky a na vycestování do státu, jehož cestovním dokladem se prokázal, nebo

b) doklady potvrzující zajištění peněžní částky podle písmena a), anebo

c) pozvání ověřené Ministerstvem vnitra obsahující údaje k osobě zvaného a zvoucího a době, na kterou se zve, nepřesahující dobu stanovenou příslušnou mezinárodní smlouvou (§ 2 odst. 1), kterým se potvrzuje, že ten, kdo cizince na území České republiky pozval, zajistí prostředky k jeho pobytu a uhradí náklady spojené s jeho vycestováním.