SKONČENÍ POBYTU NA ÚZEMÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
Zákaz pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky
Vyhoštění

(1) Povolení k vycestování z území České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí po skončení dlouhodobého nebo trvalého pobytu uděluje na žádost cizince federální ministerstvo vnitra do 30 dnů od dne podání žádosti.

(2) Udělení povolení k vycestování může být odepřeno cizinci, proti kterému je v České a Slovenské Federativní Republice

(3) Na řízení o udělení povolení k vycestování z území České a Slovenské Federativní Republiky do zahraničí po skončení dlouhodobého nebo trvalého pobytu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.²)

(1) Oprávnění cizince k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky zaniká, pokud cizinec pobývá mimo území České a Slovenské Federativní Republiky nepřetržitě po dobu delší než 180 dnů a předem tento pobyt neoznámil orgánu federálního ministerstva vnitra.

(2) Oprávnění cizince k dlouhodobému pobytu zaniká též tehdy, jestliže pominul účel nebo zanikly podmínky, za kterých byl dlouhodobý pobyt povolen.

(3) Oprávnění cizince k trvalému pobytu podle § 7a zaniká též tehdy, jestliže pominuly podmínky stanovené v uvedeném ustanovení.

(1) Cizinci může být zakázán pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky nejméně na jeden rok, jestliže

(2) Zákaz pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „zákaz pobytu“) může být zrušen, jestliže pominuly jeho důvody.

(3) O zákazu pobytu a o zrušení zákazu pobytu rozhoduje federální ministerstvo vnitra.

(1) Cizinci, kterému byl zakázán pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, se nepovolí vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky po dobu uvedenou v zákazu pobytu. Před uplynutím této doby lze cizinci výjimečně povolit krátkodobý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, jestliže je to odůvodněno zejména humanitárními důvody a nepovolení pobytu by znamenalo nepřiměřeně tvrdý postup.

(2) Cizinci, kterému byl zakázán pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky, se může určit k vycestování do zahraničí přiměřená, nejdéle však 30denní lhůta.

(1) Cizinec, který neoprávněně vstoupí nebo neoprávněně pobývá na území České a Slovenské Federativní Republiky, může být vyhoštěn.

(2) O vyhoštění rozhoduje federální ministerstvo vnitra, které též zabezpečí provedení vyhoštění.

(3) Na řízení o vyhoštění se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.²)

(1) Bylo-li rozhodnuto o vyhoštění, je cizinec povinen se zdržovat do provedení vyhoštění na místě určeném federálním ministerstvem vnitra.

(2) Lze-li důvodně očekávat, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat provedení vyhoštění, může být do provedení vyhoštění zajištěn, nejdéle však na dobu 30 dnů.

(1) Cizinec nemůže být vyhoštěn do státu, kde by byl ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení. To neplatí, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo byl odsouzen za zvlášť závažný trestný čin⁵).

(2) Cizinec nemůže být vyhoštěn do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti.

a) nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinosti nebo finančních závazků,

b) vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený tuzemským soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen.

a) byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,

b) dopustil se v zahraničí jednání, které je podle zákonů České a Slovenské Federativní Republiky zvlášť závažným trestným činem,⁵)

c) vykonává neoprávněně výdělečnou činnost,

d) porušil předpisy o omamných látkách,⁶)

e) je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo práv a svobod druhých.