(1) Za hodinu práce přesčas poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Nemůže-li zaměstnavatel ve stanovené nebo dohodnuté době náhradní volno poskytnout, přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.