§ 19

Odměna za pracovní pohotovost

(1) Za hodinu pracovní pohotovosti13) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.

(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • O služební pohotovost vykonávanou na jiném místě než ve vojenských objektech dle § 30 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se může jednat i v případech, kdy služební orgán v rozkaze nařídí v…

  • Služební funkcionář rozhodující ve sporných případech o odměně za služební pohotovost je povinen posoudit, zda byla konána vojákem z povolání služební pohotovost výlučně na základě kritérií upravených…

  • Krajský soud 38 Ad 24/2010-30 zrušeno

    Jestliže žalobci nebylo určeno místo pobytu, pak nemohlo jít o konání služební povinnosti dle § 30 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. a žalobce se nemůže úspěšně domáhat nároku na odměnu za pracovní pohot…