Odpovědnost policisty za škodu
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat
Společná ustanovení o odpovědnosti policisty za škodu
Rozsah náhrady škody

(1) Policista odpovídá policii za škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Policista, který byl povolán k plnění úkolů ministerstva,⁸) odpovídá za takovou škodu ministerstvu; ustanovení oddílu prvního hlavy sedmé se použijí obdobně.

(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany policie, odpovědnost policisty se poměrně omezí.

(3) Zavinění policisty prokazuje služební funkcionář s výjimkou případů uvedených v § 77 a 79.

(4) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, pro jejichž výkon je uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nezbytné.

(3) Policista se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

(1) Převzal-li policista na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě může být s policistou současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s více policisty, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně.

(1) Policista, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou funkci nebo pokud policie v přiměřené době, nejdéle však v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v podmínkách výkonu služby, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může policista od dohody odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný policista nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno služebnímu funkcionáři písemně.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,

b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem,

c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.

(3) Byla-li škoda způsobena také policií, je policista povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého policisty trojnásobek jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena

(4) Odpovídá-li za škodu několik policistů, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění; způsobil-li některý z nich škodu úmyslně, odpovídá za škodu úmyslně způsobenou.

a) na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů,

b) v opilosti, kterou si policista přivodil, nebo v důsledku toho, že zneužil jiné návykové látky.⁹)

(1) Policista, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předešlého stavu.

(2) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných policistů, hradí schodek tento policista podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní policisté podíly určenými podle předchozího odstavce.

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým policistům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých služebních příjmů, přičemž služební příjem vedoucího pracoviště a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je trojnásobek průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu. Jde-li o škodu způsobenou v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, anebo škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán nebo, jde-li o škodu způsobenou trestným činem, soud.

(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti policistou při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě při bezpečnostní akci nebo bezprostředně po ní, při ztížených podmínkách, dále jde-li o první zavinění policisty nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti anebo došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.

(3) Při určování výše náhrady škody podle odstavce 1 se přihlíží zejména k plnění služebních povinností policistou, ke společenskému významu škody, k výši a povaze škody a k tomu, jak k ní došlo.

(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem a policista není ochoten ji uhradit ve výši určené služebním funkcionářem, rozhodne služební funkcionář o povinnosti policisty uhradit škodu, jen jestliže o ní nerozhodl soud.

(3) Jestliže policista uhradil alespoň dvě třetiny určené náhrady škody a dosahuje-li mimořádných výsledků při plnění služebních povinností, může služební funkcionář, oprávněný rozhodnout o náhradě škody, upustit od vymáhání zbylé částky náhrady škody. Toto ustanovení se nevztahuje na škody, které policista způsobil úmyslně, v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat nebo ztrátou svěřených předmětů.

(1) Výši náhrady škody určuje služební funkcionář po projednání s policistou tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena, popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo policistovi oznámeno zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni policista odpovídá. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.