(1) Česká národní banka při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu posoudí, zda má tato pobočka systémový význam a představuje významné riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky. Za tímto účelem zejména zohlední kritéria systémového významu podle § 12ah odst. 4 a § 12v odst. 3.

b) absolutním vyjádření za alespoň 3 roční vykazovaná období během 5 bezprostředně předcházejících ročních vykazovaných období.

(2) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podléhá posouzení České národní banky podle odstavce 1, mají-li všechny pobočky osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, celkovou hodnotu aktiv v členských státech v částce odpovídající alespoň 40 miliardám EUR bez zahrnutí aktiv držených těmito pobočkami v souvislosti s operacemi prováděnými s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank v

a) průměru za 3 bezprostředně předcházející roční vykazovaná období, nebo

(3) V rámci posuzování podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka svá zjištění s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušným orgánem členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci, s cílem posoudit rizika pro finanční stabilitu, která pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu představuje pro jiný členský stát, než je Česká republika. Česká národní banka poskytne své odůvodněné stanovisko k systémovému významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro členské státy nebo pro Českou republiku Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci.

(4) Obdrží-li Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 3 námitku příslušného orgánu členského státu k posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, vyvine úsilí k tomu, aby s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví dosáhla dohody ohledně tohoto posouzení a ohledně požadavků podle odstavce 5 nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu vznesl námitku. Po uplynutí této lhůty Česká národní banka rozhodne o posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu a o uložení požadavků podle odstavce 5.

b) další obezřetnostní požadavky vztahující se k pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu.

(5) Je-li to vhodné pro řešení zjištěných rizik, může Česká národní banka uložit zahraniční bance z jiného než členského státu

a) restrukturalizovat svá aktiva nebo činnosti tak, aby přestala být považována za systémově významnou podle odstavce 1 nebo přestala představovat nepřiměřené riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky, nebo

(6) Má-li Česká národní banka za to, že pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu má systémový význam, avšak rozhodne se požadavky podle odstavce 5 písm. a) nebo § 12ah neuplatnit, poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž příslušná skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu nebo ovládanou instituci, stanovisko odůvodňující, proč se rozhodla uvedené požadavky neuplatnit.