(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek krytí likvidity pobočky podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61⁵¹) v obdobném rozsahu, v jakém se tento požadavek použije na banky.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby likvidní aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek krytí likvidity pobočky podle odstavce 1, byla uložena na účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva, která by nebyla použita na krytí odtoku likvidity, mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize této pobočky Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce.

(3) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy stanovit, že povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na zahraniční banku z jiného než členského státu, jde-li o požadavek na krytí likvidity její pobočky, která se považuje za způsobilou podle § 12aa odst. 1.

(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje v případě své pobočky pravidla pro posuzování aktiv. Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro posuzování aktiv zahrnující pravidla pro kategorizaci expozic, pravidla pro stanovení očekávaných úvěrových ztrát a jejich krytí opravnými položkami a rezervami a podmínky pro zohlednění zajištění při stanovení výše opravných položek a rezerv.