UPLATŇOVÁNÍ DANĚ U ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ V TUZEMSKU

Subjekty daně

Předmět daně a místo plnění

Uskutečnění zdanitelného plnění, vznik daňové povinnosti a vystavování daňových dokladů

Základ daně

Sazby a výpočet daně

Odpočet daně

Osvobození od daňové povinnosti

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 1 500 000 Kčs, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákonů národních rad upravujících správu daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení^2a) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat všech těchto osob překročí částku podle odstavce 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě žádost o registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohly rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 3 000 000 Kčs. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 3 000 000 Kčs, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.

(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce na vlastní žádost kdykoliv.

(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 1 500 000 Kčs a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 6 000 000 Kčs. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.

(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavců 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to podle účetního stavu k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců přede dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 18 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují:

a) osoby, které jsou statutárním orgánem plátce nebo členem statutárního orgánu plátce, jakož i osoby, které jsou mu přímo podřízeny,

c) osoby mající kontrolu nad plátcem, jejich hlavní akcionáři a členové představenstev obchodních společností,

b) členové dozorčích rad plátců,

g) osoby, které jsou v pracovněprávním^2b) nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci.

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má podíl na základním jmění přesahující 10 %,

d) osoby, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v písmenech a) až c),

f) hlavní akcionáři plátce a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

(2) Osobami, které mají zvláštní vztah k fyzickým osobám uvedeným v ustanovení odstavce 1 písm. d) jsou osoby blízké,³) a osoby, které žijí s osobami uvedenými v ustanovení odstavce 1 písm. d) ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku a které z toho důvodu pečují o společnou domácnost nebo jsou odkázány výživou na tuto osobu, strýcové, tety synovci, neteře, jakož i bratranci a sestřenice, které mají společného prarodiče.

(3) Kontrolou nad plátcem se podle tohoto zákona rozumí vlastnictví více než 50 % jeho akcií nebo jiných podílových účastí. Hlavním akcionářem se rozumí vlastník více než 10 % akcií nebo jiných podílových účastí.

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně naturálního plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují i plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním.

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží:

a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je:

b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb,

a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje,

d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb.

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné:

c) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení, a to tím dnem, který nastane dříve,

b) při převodu nemovitostí dnem nabytí vlastnictví nebo převodu práva hospodaření,

a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy⁴) dnem dodání, v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve,

f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním dnem uvedeným na dokladu o použití,

g) v ostatních případech neuvedených v písmenech a) až f) dnem zaplacení.

e) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě, převzetím nebo poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

d) při převodu a využití práv dnem účinnosti smlouvy,

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo známky z přístroje nebo zjistí jiným způsobem výši obratu.

(3) V případě nájemních smluv⁵), smluv o koupi najaté věci a smluv o dílo⁶) a v ostatních případech, kdy se úhrada provádí pravidelně formou opakovaného plnění nebo dílčího plnění během doby trvání smlouvy, se každé opakované plnění nebo dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. V tomto případě se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě nebo zaplacením každého opakovaného plnění nebo dílčího plnění, a to tím dnem, který nastane dříve.

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Při uskutečnění zdanitelného plnění podle § 9 odst. 1 písm. f) vzniká daňová povinnost dnem vystavení dokladu o použití.

(3) Při uskutečnění zdanitelného plnění bez úplaty podle § 9 odst. 1 písm. e) vzniká daňová povinnost dnem jeho uskutečnění.

(4) Při dodání zboží, poskytování služeb, převodu nemovitostí nebo převodu a využití práv osobám, které nejsou plátci, vzniká daňová povinnost dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

(1) Plátce je povinen vést záznamy, ve kterých jsou uvedeny údaje rozhodné pro stanovení daně.

(2) Plátce je povinen vést evidenci tržeb za zdanitelná plnění.

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění, a v případě uskutečnění plnění pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití.

(2) Daňový doklad musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) pořadové číslo dokladu,

e) datum vystavení dokladu,

d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

f) výši ceny bez daně,

g) sazbu daně,

h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb, popřípadě osvobození od daně.

(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

h) výši daně zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

g) sazbu daně,

f) výši ceny bez daně,

e) datum vystavení dokladu,

d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,

c) pořadové číslo dokladu,

b) název (jméno) a sídlo (bydliště) osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popřípadě účel použití,

a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

(5) Doklad o použití musí obsahovat:

(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na výstupu finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 18 plní funkci daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o zaplacení.

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru.

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé haléře nahoru,

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále;

(1) Základem pro výpočet daně je cena⁸) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Jestliže není cena zdanitelného plnění ve smlouvě určena, je rozhodující cena obvyklá bez daně.

(3) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,⁹) popřípadě jiné dani či poplatku podle zvláštních předpisů,¹⁰) základ daně zahrnuje i tyto daně a poplatky.

(4) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(5) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo úplata je nižší než obvyklá cena, základem daně je obvyklá cena bez daně.

(6) Základem daně při koupi najaté věci je vstupní cena^10a) předmětu bez daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň.

(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší, než bylo nakoupeno, základem daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základem daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základem daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(1) Plátce může opravit základ daně:

c) při použití chybné sazby daně za zdanitelné plnění.

b) při změně ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, pokud za něj nebyla poskytnuta úplata nebo byla vrácena,

(2) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyhotoven daňový dobropis nebo vrubopis vztahující se k tomuto zdanitelnému plnění.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje pouze na plátce, kteří byli plátci v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění před opravou základu daně.

(1) Sazba daně u zboží je 23 %. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie, je sazba daně 5 %.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zatřídění zboží orgány celní správy.

(3) Sazba daně u služeb je 5 %. U služeb uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, je sazba daně 23 %.

(4) Sazba daně u nemovitostí včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu¹¹) do příslušných oborů je 5 %.

(5) Sazba daně u převodu a využití práv je 5 %, s výjimkou pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajimateli, kde je sazba daně 23 %.

(6) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu¹²) do příslušných oborů jako výkony nákupu zemědělských a lesnických výrobků, výkony odbytu a zásobování (včetně skladového hospodářství), výkony zahraničního obchodu a výkony vnitřního obchodu, je stejná jako u dodávaného zboží, popřípadě služeb, ke kterým se uvedený výkon vztahuje.

(7) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České a Slovenské Federativní Republiky.

(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné výše sazby. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(3) Je-li úplata za zdanitelné plnění vyjádřena v devizových prostředcích,¹³) přepočte se na československou měnu podle kursu pro prodej vyhlašovaného Státní bankou československou a platného v den vzniku daňové povinnosti.

(4) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter.

(5) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte jako podíl, v jehož čitateli je vydražená cena vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

(1) Způsob stanovení daňové povinnosti uvedený v dalších odstavcích tohoto paragrafu mohou použít pouze plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu v tuzemsku.

(2) Plátce je povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat minimálně jeden kalendářní rok, a to od 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém oznámil finančnímu orgánu použití tohoto způsobu stanovení daně. Pokud se plátce rozhodne tento způsob již nepoužívat, může tak učinit pouze od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy toto své rozhodnutí sdělil finančnímu orgánu. V případě zahájení zdanitelných plnění v průběhu kalendářního roku je plátce povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat do konce roku, ve kterém zahájil zdanitelná plnění, a celý následující kalendářní rok.

d) základem pro stanovení daně za příslušné zdaňovací období podle jednotlivých sazeb daně je součin celkového součtu tržeb v cenách včetně daně za toto období a podílu stanoveného podle písmene c) pro jednotlivé sazby daně,

(3) Daň na výstupu určí plátce takto:

a) sleduje v příslušném zdaňovacím období nákup zboží v cenách bez daně podle jednotlivých sazeb, přičemž nákup zboží od osob, které nejsou plátci daně, zařadí do příslušné sazby daně v cenách nákupu, které se pro účely tohoto zákona považují za ceny bez daně; do údajů za nákup zboží se nezahrnují vratné láhve ze skla,

b) stanoví celkový součet cen bez daně za nákup zboží v příslušném zdaňovacím období,

c) zjistí podíl nákupu zboží v jednotlivých sazbách daně na celkovém nákupu zboží v příslušném zdaňovacím období,

e) daň za příslušné zdaňovací období se vypočte jako součin výše uvedeného základu daně a koeficientu, kterým je podíl, v jehož čitateli je výše sazby a ve jmenovateli součet čísla 100 a výše sazby.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavce 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud nakoupené zboží, stavební objekty, převedené nemovitosti, přijaté služby nebo převedená a využitá práva (dále jen „přijatá zdanitelná plnění“) použije pro svá zdanitelná plnění za podmínek stanovených zákonem.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve kterém daň na vstupu zaúčtoval, nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud nedoloží oprávněnost svého nároku na odpočet daně daňovým dokladem nebo pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro svá zdanitelná plnění osvobozená od daňové povinnosti podle § 24.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci, a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 19.

(5) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou koupě najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem.

(6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné lahve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, je tento prodej osvobozen od daňové povinnosti.

(7) Plátce provádějící finanční pronájem má nárok na odpočet daně u zboží a nemovitostí, které jsou předmětem smlouvy o koupi najaté věci.

(1) Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění částečně pro svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, a částečně pro zdanitelná plnění, u nichž nárok na odpočet daně nemá, určí se poměrná část odpočtu daně ve výši, která odpovídá celkové dani na vstupu za příslušné zdaňovací období vynásobené koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění v tomto zdaňovacím období. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části a cena bez daně za pronájem pozemků a staveb, pokud je osvobozen podle § 29, se nezapočítává do jmenovatele koeficientu. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

(2) Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0,05.

(3) Plátce má nárok na odpočet daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95.

(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavců 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.

(5) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část, má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 18 odst. 4.

(6) Nárok na vrácení odpočtu za období, ve kterém vznikl, má Správa federálních hmotných rezerv při nákupu zboží pro státní hmotné rezervy a ostatní plátci při nákupu zboží pro „Program 222“, a to do 15 dní od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období. Podmínkou je, že tyto nákupy budou účetně sledovány samostatně a daň vypořádána na samostatném daňovém přiznání.

(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém je vystaven daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(2) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud ho nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(3) Odpočet daně stanovený podle odstavce 1 podléhá dále § 19.

(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém přiznání ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém došlo k jeho vzniku.

(2) Při opakovaném vzniku nadměrného odpočtu je plátce povinen jej přenést do následujícího zdaňovacího období, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu do dvou kalendářních měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu za zdaňovací období následující po období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.

(2) Nárok na vrácení nadměrného odpočtu má plátce pouze v té výši, která nebyla uhrazena z daně zaúčtované na výstupu.

(1) Plátce, jehož předmětem podnikání je nákup ojetých osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, má nárok na odpočet daně na vstupu při jejich nákupu.

(2) Nárok na odpočet daně má plátce ve výši, která se vypočte jako podíl, v jehož čitateli je cena, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, vynásobená příslušnou výší sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby.

(3) Je-li osoba, od které nakoupil plátce ojetý osobní automobil, osobou mající k němu zvláštní vztah, výše nároku na odpočet se stanoví stejným způsobem jako v odstavci 2 s tím, že místo ceny, za kterou byl ojetý osobní automobil nakoupen, se v čitateli uvede jeho obvyklá cena včetně daně.

a) poštovní služby (§ 25),

b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 26),

c) finanční činnosti (§ 27),

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 25 až 37:

j) prodej podniku (§ 36).

d) pojišťovnictví (§ 28),

e) převod a pronájem pozemků a staveb (§ 29),

f) výchova a vzdělávání (§ 30),

g) zdravotnické služby a zboží (§ 31),

h) sociální pomoc (§ 32),

i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),

(2) Uskutečňuje-li plátce zdanitelná plnění, která jsou osvobozena od daňové povinnosti, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

3. soustředěné inkaso plateb obyvatelstva včetně rozhlasové a televizní služby,¹⁷)

c) vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků.

b) poštovní obstaravatelské činnosti:¹⁶)

a) poštovní přemisťovací činnosti:¹⁵)

1. listovní pošta,

2. balíková pošta,

3. poštovní poukázky,

1. platební a zúčtovací styk,

2. důchodová služba,

4. sázkové služby,

5. ostatní poštovní obstaravatelské činnosti.

h) obstarávání inkasa,²¹)

i) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

j) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),

3. s převoditelnými cennými papíry,

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

l) směnárenská činnost,

m) operace týkající se peněz,

n) dodání zlata²²) Státní bance československé.

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opci (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

a) poskytování úvěrů,

b) investování do cenných papírů na vlastní účet,

c) finanční pronájem,

d) platební styk a zúčtování,

e) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

f) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,¹⁹)

g) otevírání akreditivu podle zvláštního předpisu,²⁰)

e) zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

d) zprostředkování pojištění,

c) poskytování plnění z pojistných událostí,

b) správě pojištění,

a) sjednávání pojištění,

g) činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod).

f) činnosti sloužící k podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

(1) Převod staveb s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do dvou let po kolaudaci stavby je osvobozen od daňové povinnosti.

d) pronájmu bezpečnostních schránek.

c) pronájmu trvale instalovaných zařízení a strojů,

(2) Pronájem pozemků a staveb včetně pronájmu bytů a nebytových prostor je osvobozen od daňové povinnosti s výjimkou:

a) ubytovacích služeb zařazených jako výkon podle zvláštního předpisu²³) do příslušného oboru,

b) pronájmu pozemků na parkování pro motorová vozidla,

(3) Plátce, který pronajímá pozemky nebo stavby jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž k oznámení finančnímu orgánu došlo.

b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.²⁷)

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí:

a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená jako výkon podle zvláštního předpisu^26a) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,²⁴) vysokých školách²⁵) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,²⁶)

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečnované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.

(1) Od daňové povinnosti jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené jako výkon podle zvláštního předpisu²⁸) do příslušného oboru, poskytované oprávněnými subjekty²⁹) a vymezené zvláštními předpisy.³⁰)

(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a protetických výrobků a léků za hotové.

(3) Od daňové povinnosti je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.³¹)