8. Za § 12 se vkládají nové § 12a, 12b, 12c a 12d, které znějí:
㤠12a
(1) Vojáci z povolání mají nárok na řádnou dovolenou v délce 37 dnů v kalendářním roce. Do doby dovolené se započítává pět sobot a pět nedělí: Svátky⁷) se do délky dovolené nezapočítávají. Vojákům z povolání, kteří nebyli ve služebním poměru vojáka z povolání po celou dobu kalendářního roku, náleží poměrná část řádné dovolené, která se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina řádné dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději nebo zanikne-li nejdříve 15. den v měsíci, náleží vojákovi z povolání poměrná část řádné dovolené i za tento kalendářní měsíc.
(2) Nástup řádné dovolené určuje velitel podle stanovených úkolů a s přihlédnutím k požadavku vojáka z povolání tak, aby ji voják z povolání mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Velitel je povinen udělit vojákovi z povolání v příslušném kalendářním roce nejméně dva týdny z jeho nároku na řádnou dovolenou. Plánovaný nástup řádné dovolené oznámí velitel vojáku z povolání nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Řádnou dovolenou nevyčerpanou v kalendářním roce je velitel povinen poskytnout nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
(3) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může velitel změnit vojákovi z povolání původně určený nástup řádné dovolené nebo ho z ní odvolat; voják z povolání má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho zavinění vznikly. Udělení řádné dovolené v jiném než původně určeném termínu oznámí velitel vojákovi z povolání nejpozději 14 dnů před jejím nástupem; se souhlasem vojáka z povolání lze tuto lhůtu zkrátit.
(4) Řádná dovolená se přerušuje, jestliže voják z povolání je v době čerpání řádné dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, je-li mu udělena krátká dovolená k ošetřování člena rodiny a u vojákyně z povolání dnem nástupu mateřské dovolené.
(5) Nebyla-li řádná dovolená nebo její část vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku, náleží vojákovi z povolání náhrada v poměrné výši platu odpovídající počtu dní nevyčerpané řádné dovolené. Obdobně se postupuje při propuštění vojáka z povolání ze služebního poměru, který nevyčerpal řádnou dovolenou nebo její část. Zemře-li voják z povolání, vyplatí se náhrada za nevyčerpanou dovolenou nebo její část pozůstalému manželovi, a není-li, rovným dílem osobám, které byly na vojáka odkázány výživou.
(6) Zanikne-li služební poměr vojáka z povolání z důvodů uvedených v § 26 odst. 1 písm. d), f) a g), odst. 2 písm. e) nebo odnětím vojenské hodnosti po vyčerpání řádné dovolené nebo její části, na níž mu nevznikl nárok, je povinen vrátit plat vyplacený za tuto dobu.
(7) Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, při udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti a při udělení další mateřské dovolené za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
(8) Řádnou dovolenou lze krátit za každý den neomluvené nepřítomnosti vojáka z povolání v zaměstnání o jeden až tři dny, nejvíce o 22 dnů v kalendářním roce. Při nepřítomnosti vojáka z povolání v zaměstnání z důvodu výkonu trestu odnětí svobody se řádná dovolená krátí za každých 30 dnů nepřítomnosti o jednu dvanáctinu.
(1) Vojáci z povolání mají nárok na krátkou dovolenou v délce:
a) jeden den při narození dítěte manželce (družce) vojáka k jejímu převozu do zdravotnického zařízení a zpět, při doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení a při návratu z něj při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení;
b) jeden den k účasti na svatebním obřadu dítěte nebo rodiče vojáka;
c) dva dny na vlastní svatbu, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu;
d) jeden den při stěhování vojáka v místě, kde koná službu, dva dny při stěhování do místa vzdáleného do 500 km a tři dny do místa vzdáleného nad 500 km od místa, kde koná službu, jestliže jde o stěhování v zájmu ozbrojených sil;
e) dva dny měsíčně po dobu tří měsíců před propuštěním ze služebního poměru k vyhledání občanského zaměstnání;
f) jeden den k účasti na pohřbu rodiče, sourozence, prarodiče a vnuka vojáka, rodiče, sourozence a prarodiče jeho manželky, manžela sourozence vojáka nebo jiné osoby, která žila s vojákem v době úmrtí ve společné domácnosti, a další jeden den, jestliže voják obstarává pohřeb těchto osob;
g) tři dny při úmrtí manželky, družky nebo dítěte vojáka, z toho jeden den k účasti na pohřbu těchto osob;
h) nejvýše sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů při ošetřování člena rodiny, který je výlučně odkázán na pomoc vojáka, pokud potřeba ošetřování trvá;
i) nejvýše 13 po sobě jdoucích kalendářních dnů při ošetřování dítěte ve věku do 10 let, které je výlučně odkázáno na pomoc vojáka, není-li v domácnosti, v níž dítě žije, někdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat, pokud potřeba ošetřování trvá.
(2) Krátká dovolená v celkové délce do 10 dnů v kalendářním roce může být udělena k návštěvě rodiny nebo dětí ženatým vojákům z povolání (rozvedeným nebo ovdovělým s dětmi), kteří nemají v místě zaměstnání byt a nemohou denně dojíždět k rodině nebo dětem, které jsou na ně odkázány výživou, anebo svobodným (rozvedeným, ovdovělým) k návštěvě rodičů, pokud k nim nemohou denně dojíždět, anebo z jiných vážných důvodů, zejména k vyřízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které vyžadují osobní účast vojáka z povolání a které není možné vyřídit v mimopracovní době.
(3) Krátká dovolená v nezbytně nutném rozsahu se vojákům z povolání udělí z důvodu výkonu veřejné funkce a občanské povinnosti, jakož i z důvodu plnění jiných úkonů v obecném zájmu, za podmínek stanovených předpisy o poskytování placeného volna s náhradou mzdy.⁸)
(1) Vojáci z povolání mají nárok na zvláštní dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů, vykonávají-li po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu. Jestliže vykonávali tuto službu jen po část kalendářního roku, nejméně v délce šesti měsíců, náleží jim poměrná část zvláštní dovolené. Zvláštní dovolená musí být vždy vyčerpána v příslušném kalendářním roce, a to přednostně. Za nevyčerpanou zvláštní dovolenou se neposkytuje náhrada.
(2) V roce, kdy byla vojákům z povolání udělena preventivní rehabilitace nebo lázeňské léčení mimo řádnou dovolenou, nárok na zvláštní dovolenou zaniká.
(3) Federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem zdravotnictví České republiky a ministerstvem zdravotnictví Slovenské republiky stanoví obecně závazným právním předpisem, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.
Vojákům z povolání lze na jejich žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti. Tuto dovolenou uděluje ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky nebo ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky anebo jimi k tomu zmocněné orgány. Doba této dovolené přesahující 30 dnů se nezapočítává do doby služby.“.