19. Za § 13 se vkládají § 13a, 13b a 13c, které znějí:
㤠13a
(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise.^6a)
(2) Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.
(3) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném
a) k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
b) k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.
(4) Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odstavce 3 písm. a).
Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu.^6b)“.
Odkazy č. 6a a 6b znějí:
„^6a) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
^6b) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.“.