(1) Do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do platového stupně (dále jen „započitatelná praxe“) příslušné platové třídy započte zaměstnavatel dobu

a) praxe v oboru požadované práce dosaženou po ukončení stupně vzdělání stanoveného v katalogu nebo požadovaného zaměstnavatelem [§ 4 odst. 3 písm. d)], nebo po ukončení středního odborného vzdělání u zaměstnance zařazeného do čtvrté platové třídy nebo úplného středního vzdělání u zaměstnance zařazeného do osmé platové třídy,

b) jiné praxe v závislosti na míře jejího využití pro úspěšný výkon požadované práce, nejvýše však v rozsahu dvou třetin při prvním zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy,

c) výkonu vojenské základní (náhradní) služby v rozsahu zvláštním zákonem stanovené doby a civilní služby v rozsahu nejvýše osmnácti měsíců a

d) mateřské a další mateřské dovolené, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.