(1) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději ve lhůtě stanovené Českou národní bankou pro předkládání devizových výkazů.1a)
(2) Ohlašovací povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit nejpozději do 60 dnů od nabytí nemovitosti v zahraničí. Přehled o příjmech a výdajích spojených s touto nemovitostí je devizový tuzemec - právnická osoba povinna ohlásit nejpozději do dvou měsíců po skončení kalendářního roku.
(3) Ohlašovací povinnosti podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona nepodléhají peněžní pohledávky a peněžní závazky nepřesahující 500 000 Kč v době vzniku peněžní pohledávky nebo peněžního závazku.
Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které devizový tuzemec - právnická osoba získá
a) darem nebo děděním,
b) jako úrok z devizového účtu vedeného devizovou bankou.
Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 a 2 zákona se nevztahuje na devizové prostředky, které mají být vyplaceny devizovému tuzemci - fyzické osobě devizovým cizozemcem prostřednictvím devizového tuzemce - právnické osoby nebo fyzické osoby - podnikatele.
Nabídková povinnost podle § 11 odst. 1 zákona a povinnost podle § 11 odst. 5 zákona se nevztahuje na devizové prostředky
a) po dobu jejich úschovy u soudu nebo notáře,1b)
b) po dobu složení peněžité záruky v trestním řízení,1c)
c) zajištěné po dobu trestního řízení.1d)
Úleva z povinnosti k převodu
(k § 10, 16 a 24 zákona)
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění její pohledávky vůči devizovému cizozemci, jejíž převod do tuzemska není podle zahraničního právního předpisu možný.
(2) Devizový tuzemec může použít v zahraničí bez devizového povolení částku uhrazenou v zahraničí ke splnění jeho pohledávky vůči devizovému cizozemci
a) k úhradě zahraničních daní a poplatků z této pohladávky,
b) k úhradě prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním své nemovitosti v zahraničí, jakož i k úhradě běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud tato částka je výnosem z této nemovitosti,
c) k úhradě odměny a výloh zahraničního právního zastoupení v souvislosti s uplatněním a vymáháním této pohledávky,
d) k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničnímu subjektu za úschovu a správu cenných papírů k tíži z jejich výnosů.
(k § 17 a 19 zákona)
Devizový tuzemec - fyzická osoba, která je členem numismatické společnosti nebo obdobné společnosti registrované podle zvláštního předpisu1) nemá povinnost uložit na devizový účet u devizové banky (§ 17 odst. 1 zákona)
i když přesahují protihodnotu české měny uvedené v § 17 zákona.
a) platné mince cizích států v množství nejvýše 3 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
b) platné bankovky a státovky cizích států v nejnižší vydané nominální hodnotě v množství nejvýše 2 kusů téhož druhu, ročníku a provenience,
Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění devizovým tuzemcem - fyzickou osobou ve prospěch devizových cizozemců
(k § 20 a 23 zákona)
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení smluvně převzít peněžní závazek vůči devizovému cizozemci a platit k jeho splnění na jeho cizozemský účet vedený v cizí měně nebo do zahraničí, nad rámec případů uvedených v § 23 odst. 1 zákona, jde-li o:
a) příspěvky z členství v mezinárodní nevládní organizaci,
b) nepředvídané výdaje spojené s dopravou nebo odtahem poškozených a havarovaných motorových vozidel ze zahraničí na československé státní hranice,
c) výdaje za naléhavé lékařské ošetření v zahraničí a nezbytnou dopravu pacienta do tuzemska,
d) výdaje spojené s úmrtím osob, které zemřely při pobytu v zahraničí, jakož i s jejich pohřbem v zahraničí, nebo s převozem zemřelých, popřípadě jejich tělesných pozůstatků do tuzemska,
e) poplatky a výlohy v zahraničí související s uplatněním a vymáháním práv a nároků,
f) částky na úhradu kaucí a pokut vyměřených příslušnými zahraničními orgány,
g) poštovné a celní poplatky uhrazované poštovní správě země určení za poštovní zásilky dodané bez poplatků a dávek,
h) poplatky za přihlášení objevů, vynálezů a průmyslových vzorů v zahraničí,
i) účastnické poplatky a poplatky za přihlášky k účasti na mezinárodních kongresech, sympoziích, výstavách, přehlídkách, soutěžích a jiných obdobných akcích v zahraničí,
j) náhrady za krytí čistokrevných zvířat v zahraničí,
k) podpory devizovým cizozemcům do výše 5 000 Kč ročně,
l) výdaje spojené s údržbou hrobů v zahraničí.
(2) Výši platů uvedených v odstavci 1 musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat doklady.
(3) Výši kauce uvedené v písmenu f) musí devizový tuzemec - fyzická osoba prokázat potvrzením českého zastupitelského úřadu nebo Ministerstva zahraničních věcí; nezbytnost a naléhavost podpory uvedené v písmenu k) je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna prokázat originálními doklady nebo jejich ověřenými opisy; tyto doklady může devizový tuzemec - fyzická osoba nahradit svým čestným prohlášením.
Vývoz devizových hodnot
(k § 29 zákona)
(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet zahraniční cenné papíry, které nabyl v souladu se zákonem.
(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení vyvážet devizové prostředky nepřevyšující protihodnotu 2000 Kč odesílané v poštovní zásilce.
(3) Devizová banka může bez devizového povolení vyvážet valuty v souvislosti s výkonem své bankovní činnosti.
(4) Devizový tuzemec může bez devizového povolení vyvážet cestovní šeky, eurošeky a šeky vystavené devizovou bankou.
(1) V cestovním styku každý může bez devizového povolení vyvézt do zahraničí a dovézt do tuzemska nejvýše 5000 Kč v hotovosti.
(2) Limit stanovený v odstavci 1 u osob cestujících společně lze sčítat.
(3) Devizový tuzemec poskytující během přepravy v zahraničí devizovým tuzemcům občerstvení a jiné služby spojené s přepravou za českou měnu je oprávněn dovážet peněžní prostředky v české měně, které tímto prodejem v zahraničí získal.
(4) Českou měnu je možné vyvážet do zahraničí a dovážet do tuzemska ve všech nominálních hodnotách.
(5) Cenné papíry znějící na českou měnu lze vyvážet a dovážet bez devizového povolení.
Devizový tuzemec a devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvážet do zahraničí kromě částek uvedených v § 9 této vyhlášky
a) nejvýše pět ročníkových sad platných českých mincí,
b) české platné pamětní mince v počtu do dvou kusů od každé hodnoty.
[k § 31 odst. 3 písm. b) zákona]
Vyjádření, že se nejedná o historické mince, vydávají Národní muzeum v Praze nebo Moravské zemské muzeum v Brně nebo Česká numizmatická společnost.
Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
(k § 32 zákona)
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena pravomocným soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty 2000 Kč na osobu a měsíc. Přepočet částky 2000 Kč se provede kursem platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí.
(2) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové banky na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. K žádosti je devizový tuzemec povinen nejméně jedenkrát v kalendářním roce přiložit potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) o tom, že zákonná vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci trvá a že jsou splněny podmínky stanovené v § 32 odst. 1 písm. b) zákona. Ústředí rovněž potvrdí výši výživného stanoveného pravomocným rozhodnutím soudu nebo soudním smírem.
(k § 33 zákona)
Devizové povolení se rovněž nevyžaduje k placení prokazatelných výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců, jakož i k placení běžných úroků a splátek hypotekárních půjček sjednaných v souladu se zákonem, pokud k jejich placení není možno použít výnosy z této nemovitosti.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
(1) Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů podle zvláštního předpisu4) nebo k jejich následnému nabytí od devizového tuzemce.
(2) Devizové povolení podle § 34 odst. 3 zákona se nevyžaduje k převodu zahraničních cenných papírů nabytých na základě odstavce 1 na devizového cizozemce.
Devizové povolení podle § 34 odst. 1 a 3 zákona se nevyžaduje k nabývání zahraničních cenných papírů za účelem jejich dalšího prodeje třetím osobám
a) devizovou bankou, která v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka5) je oprávněna obchodovat se zahraničními cennými papíry,
b) obchodníkem s cennými papíry,6) který není devizovou bankou, v rozsahu stanoveném v povolení České národní banky k obchodování se zahraničními cennými papíry,
pokud povolení k obchodování se zahraničními cennými papíry je jim vydáno v dohodě s Ministerstvem financí.
Devizové povolení podle § 34 odst. 1 zákona se nevyžaduje k nabytí zahraničních cenných papírů, které devizový tuzemec získá děděním.
(1) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení majetkové účasti v zahraničí podle § 34 odst. 1 zákona uvede:
a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,
b) název (jméno), sídlo (adresu), předmět podnikání a formu majetkové účasti v zahraničí,7)
c) výši základního jmění právnické osoby, na níž má devizový tuzemec majetkovou účast,
d) výši podílu devizového tuzemce na činnosti devizového cizozemce v zahraničí, zdroj jeho financování (vlastní zdroje nebo úvěry), měnu a způsob jeho úhrady,
e) výpočet návratnosti devizových prostředků vynaložených devizovým tuzemcem na majetkovou účast v zahraničí,
f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt), předmět podnikání devizového cizozemce, který se podílí na společné činnosti, ve které má majetkovou účast devizový tuzemec, a výši podílu devizového cizozemce.
(2) Obdobně postupuje devizový tuzemec při žádosti o změnu výše majetkové účasti v zahraničí.
(3) Devizový tuzemec pro účely žádosti o povolení převodu majetkové účasti v zahraničí na devizového cizozemce podle § 34 odst. 3 zákona uvede:
a) svůj název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti), pokud je podnikatelem. Právnická osoba a fyzická osoba - podnikatel uvede svoje identifikační číslo, pokud mu bylo přiděleno, a přiloží ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského oprávnění. Fyzická osoba uvede své rodné číslo,
b) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) a předmět podnikání (činnosti) devizového cizozemce, na němž se devizový tuzemec majetkově účastní,
c) výši stávající, převáděné a výsledné majetkové účasti,
d) cenu, za kterou se majetková účast převádí, a způsob úhrady,
e) důvod převodu,
f) název (jméno), sídlo (trvalý pobyt) devizového cizozemce, na kterého se majetková účast převádí.