334/1992 Sb. — Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu

Část I

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

§ 1

(1) Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu. Ochrana produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu, zlepšování jeho stavu a jeho udržitelné využívání jsou činnosti, kterými je zajišťována ochrana životního prostředí.

(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“). Součástí zemědělské půdy jsou krajinné prvky podle nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které se na ní nacházejí⁴¹), (dále jen „krajinný prvek“).

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na žádost vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu, jde-li o pozemek nebo jeho část, které jsou nebo mohou být s ohledem na svůj charakter zemědělsky obhospodařovány nebo na kterých se nachází krajinný prvek. Má-li být do zemědělského půdního fondu zařazena pouze část pozemku, musí být k žádosti přiložen geometrický plán vymezující tuto část pozemku.

Část II

ZMĚNA VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

§ 2

Změna využití zemědělské půdy

Zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí¹⁸) jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uděleným na základě posouzení fyzikálních nebo biologických vlastností zemědělské půdy, rizik ohrožení zemědělské půdy erozí, včetně polohy údolnic a provedených opatření ke snížení těchto rizik, jako jsou například svahové průlehy.

§ 3

Zásady ochrany zemědělské půdy

(1) Každý je povinen dbát o ochranu zemědělské půdy a zabezpečovat její hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dbát o to, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování poškozováním nebo znečišťováním.

(2) Je zakázáno

a) způsobovat znečištění zemědělské půdy překračováním indikačních hodnot; za znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků na zemědělské půdě v souladu s jiným právním předpisem²⁸),

b) způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení,

c) užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba,

d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením nebo překrýváním,

e) vnášet do zemědělské půdy nebo na ni jiné látky nebo přípravky, než umožňují jiné právní předpisy²⁸), a

f) používat upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty obsahu rizikové látky nebo rizikového prvku stanovené prováděcím právním předpisem.

(3) Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni ji užívat nebo udržovat v souladu s charakteristikou druhu pozemku¹⁸), pokud nejde o

a) její užívání v souladu se souhlasem s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,

b) hospodaření uživatele dílu půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství a v souladu s touto evidencí, nebo

c) hospodaření na pozemku, který je po pozemkových úpravách užíván původním způsobem, pokud ještě nedošlo k realizaci společného zařízení podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

(4) Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat a volně žijících živočichů při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem.

(5) Míra erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy. Míra erozního ohrožení zemědělské půdy větrnou erozí se stanoví na základě zhodnocení půdních vlastností, stavu povrchu půdy, klimatických a povětrnostních podmínek, délky a uspořádání pozemků a větrných bariér v území. Míra erozního ohrožení se zjišťuje prostřednictvím elektronické aplikace protierozní kalkulačka (dále jen „protierozní kalkulačka“). Přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy, postup jejího výpočtu v protierozní kalkulačce a opatření ke snížení erozního ohrožení stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany“) vymezených prováděcím právním předpisem.

§ 3a

Používání sedimentů na zemědělské půdě

(1) Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu¹⁸) nebo trvalý travní porost¹⁸) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené jiným právním předpisem²⁹) a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy.

(2) Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat

a) identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které na nich má být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územím a parcelním číslem pozemku,

b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele,

c) údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem²⁹), ne starší 3 let,

d) údaj o původu sedimentů,

e) informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,

f) údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem²⁹),

g) potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment,

h) umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a

i) předpokládané datum zahájení použití sedimentů.

(3) Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených jiným právním předpisem²⁹) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí jiný právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle jiného právního předpisu²⁹). Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit.

(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Obsahem evidence jsou

a) den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem,

b) množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar,

c) údaje o kvalitě sedimentu,

d) údaje o původu sedimentu,

e) údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie,

f) údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a

g) datum zahájení použití sedimentů.

(5) Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.

§ 3b

Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence odnětí zemědělské půdy

(1) Informace o kvalitě zemědělské půdy obsahují údaje o

a) obsahu rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě,

b) fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech zemědělské půdy a

c) míře erozního ohrožení zemědělské půdy.

(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace podle odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mají přístup do částí evidence půdy podle zákona o zemědělství potřebných pro činnost prováděnou podle tohoto zákona.

(3) Informace obsažené v evidenci informací o kvalitě zemědělské půdy se využívají k hodnocení kvality zemědělské půdy a jejího vývoje, prováděného orgány ochrany zemědělského půdního fondu, zejména nepříznivých změn; za nepříznivé změny zemědělské půdy se považuje překročení preventivních hodnot v zemědělských půdách nebo stav, kdy v časovém intervalu dvou zjišťování došlo ke zhoršení sledovaných vlastností zemědělské půdy uvedených v odstavci 1.

(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zasílají údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně údajů o odvodech za odnětí do evidence odnětí zemědělské půdy vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí. Údaje z rozhodnutí o souhlasu s odnětím a údaje z rozhodnutí o odvodech zasílají do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, údaje z rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, do 7 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

§ 3c

Znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě

(1) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo poškozování a znečišťování zemědělské půdy a jejímu ohrožování erozí.

(2) V případě vzniku závadného stavu jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni činit bezodkladná opatření k jeho nápravě.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu jedno nebo více opatření k nápravě k odstranění závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 nebo neplněním podmínek jím vydaného souhlasu, pokud opatření podle odstavce 2 nebyla učiněna nebo pokud nejsou dostačující. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Původce závadného stavu může orgánu ochrany zemědělského půdního fondu navrhnout konkrétní vhodná opatření k nápravě; orgán ochrany zemědělského půdního fondu k tomuto návrhu při ukládání nápravných opatření přihlédne. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce.

(4) Jako opatření k nápravě může orgán ochrany zemědělského půdního fondu původci závadného stavu uložit, aby

a) vypracoval plán opatření ke snížení erozního ohrožení, předložil jej orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a postupoval podle něj, přičemž obsah a způsob vyhotovení tohoto plánu stanoví prováděcí právní předpis,

b) přijal agrotechnická, meliorační, organizační, technická nebo jiná opatření sledující zlepšení půdních vlastností, použil speciální osevní postupy nebo odčerpal rizikové prvky a rizikové látky, popřípadě obohatil půdu organickými hnojivy, nebo

c) provedl změnu druhu pozemku na jiný druh zemědělského pozemku.

(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí překročení indikačních hodnot ve vztahu k

a) požadavku na zdravotní nezávadnost potravin Státní zemědělské a potravinářské inspekci,

b) požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,

c) veřejnému zdraví vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a

d) ohrožení zdraví zvířat vlastníkovi pozemku, Státní veterinární správě a příslušnému orgánu státní správy myslivosti.

(6) Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě³⁰). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.

(7) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna užívat zemědělskou půdu, k níž se uložené opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původcem závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na dotčenou zemědělskou půdu a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání této půdy.

§ 3d

Omezení nabývání vlastnického práva k zemědělské půdě

(1) Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě.

(2) Odstavec 1 se neuplatní, jde-li o

a) zahradu,

b) pozemek s výměrou menší než 2 000 m²,

c) pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou ve vlastnictví nabyvatele, nebo

d) pozemek, který je společnou částí nemovité věci rozdělené na jednotky, nebo je s vlastnictvím jednotky ze zákona spojen.

(3) Odstavec 1 se dále neuplatní, jde-li nabývání

a) do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska nebo státě, pro který vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

b) do společného manželského majetkového režimu, pokud jeden z manželů splňuje podmínky podle písmene a),

c) děděním,

d) od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela nebo

e) výměnou za jiný zemědělský pozemek na území České republiky, jehož cena zjištěná podle zákona o oceňovaní majetku nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle zákona o oceňování majetku.

Část III

ZÁSADY PLOŠNÉ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

§ 4

(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především

a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci,

b) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na zastavěné území,

c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,

d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,

e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,

f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích,

g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a

h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny.

(2) Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, rozsah, umístění a případnou nepřemístitelnost záměru, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“). Nezbytnost určení je dána zejména v případě neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na území, které záměr svým významem, charakterem a dopadem ovlivňuje.

(3) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.

(5) Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných ploch vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické investiční stavby⁴⁸). Ustanovení odstavce 4 se neuplatní v případě záměru podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastuktury⁴⁸) a záměru, který slouží převážně uživatelům veřejné dopravní infrastruktury a navazuje na ni.

(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a.

(6) Při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.

Část IV

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

§ 5

Při územně plánovací činnosti

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle jiných právních předpisů⁶) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska⁶) k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.

§ 6

Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů

(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle jiných právních předpisů⁸) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona ³¹), grafické znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.

(3) Pro stanovení dobývacího prostoru není vyžadován souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu; dotčené pozemky zůstávají součástí zemědělského půdního fondu.

§ 7

Při zpracování dokumentace pro povolení záměru

(1) Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas podle § 8a, 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.

(3) Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací¹⁰), celostátních drah¹¹) a vodních cest a jejich součástí¹²) je povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.

(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v dotčeném území podle § 4 odst. 2.

§ 8

Při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách včetně realizace krajinných prvků, popřípadě aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména

a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu

3. v zájmu ochrany přírody a krajiny,

2. z důvodů zařazení do druhu pozemku ostatní plocha, pokud pozemky nelze zemědělsky obdělávat,

1. pro účely zalesnění, popřípadě prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa,

4. pro ochranu archeologických nalezišť, nebo

5. pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod,

b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,

c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,

d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,

e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.

(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále

a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,

b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,

c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem dotčené zemědělské půdy, nebo jinou osobou oprávněnou tuto zemědělskou půdu užívat.

(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).

§ 8a

Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny

(1) Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.

(2) K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává součástí zemědělského půdního fondu.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 2. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti,

b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí,

c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,

d) plán rekultivace,

e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a

f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství.

(5) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace záměru agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace.

(6) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace.

(7) Pokud dojde ke změně využití zemědělské půdy na pozemku, na kterém je umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, způsobem, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6; to neplatí, podají-li žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle věty první nebude vydán nebo nebude-li vydáno rozhodnutí, pro které je podkladem, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6. Zjistí-li orgány ochrany zemědělského půdního fondu nebo Ministerstvo zemědělství, že nastaly okolnosti podle tohoto odstavce, vzájemně se o tom informují.

(8) Agrovoltaická výrobna elektřiny se považuje také za stavbu pro zemědělství podle jiného právního předpisu⁶). Podmínkou povolení záměru agrovoltaické výrobny elektřiny v nezastavěném území podle jiného právního předpisu⁶) není jeho soulad s charakterem území.

(9) Pro zařízení sloužící pro ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě, se odstavce 2 až 6 a 8 použijí obdobně; namísto informací dokládajících splnění podmínek podle odstavce 1 musí žádost obsahovat informace dokládající splnění podmínek stanovených pro zařízení pro ukládání elektřiny. Platnost souhlasu je omezena na dobu provozu agrovoltaické výrobny elektřiny.

§ 8b

Při realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby

(1) Rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby podle § 1 odst. 3 lze realizovat na zemědělské půdě se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; pozemky, na kterých jsou tyto záměry realizovány, zůstávají součástí zemědělského půdního fondu. Zásady uvedené v § 4 se použijí obdobně.

(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 1. Žádost musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy a předpokládané doby životnosti,

c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o žadatele,

d) plán rekultivace, jedná-li se o dočasný záměr podle odstavce 1,

e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a

f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a v případě dočasného záměru schválí plán rekultivace.

§ 8c

Při využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin

(1) Zemědělskou půdu lze využívat jako plantáž dřevin¹⁸) nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let.

(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.

(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu výsadbu dřevin, počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin.

Část V

ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

§ 9

(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle jiných právních předpisů³²) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr daný převažujícím účelem záměru.

(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda

a) v zastavěném území pro

1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m², nebo

2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,

b) pro umístění

2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m², nebo

1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m²,

3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000 m²,

5. zařízení sloužící pro ukládání elektřiny ze zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a, pokud se nachází na zemědělské půdě v areálu tohoto zařízení pro přeměnu energie nebo v jeho blízkosti,

4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m²,

c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,

d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,

e) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím³⁸),

f) pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona⁴²), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,

g) pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo

h) pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada¹⁸), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.

(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr

a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury⁶) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,

b) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,

c) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury⁶) umísťovaný v koridoru vymezeném v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,

d) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,

e) na plochách vymezených v územním plánu k nezemědělskému využití,

f) hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech nebo v chráněných územích pro zvláštní zásahy do zemské kůry s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech, nebo

g) geologických prací podle zákona o geologických pracích⁴³).

(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí včetně vymezení cílového záměru, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí

a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a s vyznačením krajinných prvků, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,

b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit,

c) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet a informace, zda byla ve výpočtu odvodů použita ekologická váha vlivu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nestanoví,

d) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území; u záměru energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu se plán rekultivace směřující k navrácení půdy do zemědělského půdního fondu předloží vždy,

e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití,

f) vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,

g) výsledky pedologického průzkumu splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem,

h) údaje o odvodnění a závlahách,

i) údaje o protierozních opatřeních,

j) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a

k) informaci, v jakém následném řízení podle jiného právního předpisu má být souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem, a v případě záměrů podle odstavce 4 část dokumentace potřebné pro povolení záměru podle jiného právního předpisu⁶), ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění stavby, a

l) plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.

(7) Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.

(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména

a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,

b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,

c) schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,

d) orientačně vymezí, zda a v jaké výši budou stanoveny odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; konečná výše odvodů se stanoví podle § 11, a

e) vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.

(9) Je-li Ministerstvo životního prostředí příslušné k vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k vhodnosti odnětí z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny. Pokud se Ministerstvo zemědělství nevyjádří do 30 dnů ode dne, kdy jej o to Ministerstvo životního prostředí požádá, lze souhlas vydat bez tohoto vyjádření. Přezkum vyjádření Ministerstva zemědělství je vyloučen.

§ 10

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, může na žádost změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené.

(2) Změna souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru, v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry nebo pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny je možná pouze ve výjimečných případech, a to na základě vyjádření orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace, které orgán ochrany zemědělského půdního fondu zahrne mezi podmínky změny souhlasu. Změny souhlasu nesmí převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Změny souhlasu pro těžbu nevyhrazených nerostů prováděnou hornickým způsobem podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvku.

(4) Změny souhlasu pro hornickou činnost ve stanoveném dobývacím prostoru nebo v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podle odstavce 2 mohou převýšit 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud orgán ochrany přírody ve svém vyjádření podle odstavce 2 potvrdí vhodnost vymezení národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky.

(5) Pokud změna souhlasu podle odstavce 2, 3 nebo 4 obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek.

(6) Pro náležitosti žádosti o změnu souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu platí přiměřeně § 9 odst. 6.

(7) Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti, nebyla-li realizace záměru zahájena do 3 let ode dne nabytí jeho právní moci.

(8) Jedná-li se o trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí podle jiného právního předpisu. Nevyžaduje-li záměr povolení podle jiného právního předpisu, je podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru nemovitostí rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

§ 10a

Veřejnoprávní smlouva o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu

(1) Na základě veřejnoprávní smlouvy mezi orgánem ochrany zemědělského půdního fondu příslušným k povolení změny souhlasu a oprávněným ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu lze provést změnu souhlasu pro těžbu nerostů ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny v rozsahu větším než 20 % z celkové plochy rekultivovaného území stanovené platným plánem rekultivace, pokud

a) těžební činnost na ploše, která je předmětem žádosti, byla ukončena nejméně 10 let před podáním žádosti o změnu souhlasu,

b) celková plocha rekultivovaného území je menší než 10 ha,

c) orgán ochrany přírody ve svém vyjádření potvrdí vhodnost vymezení zvláště chráněného území nebo registrace významného krajinného prvku.

(2) Orgán ochrany přírody může ve svém vyjádření podle odstavce 1 písm. c) stanovit podmínky, včetně podmínek rekultivace.

(3) Návrh veřejnoprávní smlouvy předloží oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu příslušnému orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Návrh veřejnoprávní smlouvy musí obsahovat

a) identifikaci souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, kterého se změna týká, s vyznačením navrhovaných změn tohoto souhlasu,

b) vymezení pozemků, kterých se navrhovaná změna souhlasu týká, s vyznačením údajů katastru nemovitostí, vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres pozemků, kterých se navrhovaná změna týká v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,

c) návrh změny dočasného odnětí na trvalé odnětí s vyznačením ploch, kterých se taková změna týká,

d) návrh změny rekultivačního plánu,

e) návrh podmínek pro dosažení cílového stavu rekultivace v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2,

f) závazek převedení peněžitých prostředků ve výši určené podle odstavce 5 na účet obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází.

(4) K návrhu veřejnoprávní smlouvy oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu přiloží

a) vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 1 písm. c),

b) souhlas vlastníka pozemku, není-li vlastník pozemku osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,

c) souhlas dalších osob, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

(5) Výše peněžních prostředků podle odstavce 3 písm. f) se stanoví jako částka, kterou by oprávněný ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musel vynaložit na plnění rekultivačního plánu na pozemcích dotčených změnou souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud by nedošlo k jeho změně na základě veřejnoprávní smlouvy.

(6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 60 dnů ode dne jeho předložení. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uzavře veřejnoprávní smlouvu, pokud shledá, že

a) jsou splněny podmínky tohoto zákona pro změnu souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,

b) je v souladu s podmínkami stanovenými ve vyjádření orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 a

c) s uzavřením veřejnoprávní smlouvy souhlasí vlastník pozemku, není-li osobou oprávněnou ze souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a další osoby, které by byly účastníky řízení o změně souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

(7) Pokud veřejnoprávní smlouva obsahuje podmínky stanovené na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2 je možné vydat pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody, ve kterém potvrdí splnění těchto podmínek.

(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti, nedojde-li k převedení prostředků podle odstavce 3 písm. f) do 3 měsíců od účinnosti smlouvy.

Část VI

ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

§ 11

(1) Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.

(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. U záměrů prováděných po etapách vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.

(3) Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní účinnosti prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle jiných právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu.

(4) Povinný k platbě odvodů je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím

a) doručit kopii rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o souhlasu, a to do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci, a

b) písemně oznámit zahájení realizace záměru, popřípadě zahájení další etapy záměru, a to nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.

(5) Povinný k platbě odvodů podle § 11a odst. 4 je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech oznámit změnu způsobu využití a doložit kopii oprávnění k provedení změny, a to do 1 měsíce od této změny.

(6) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k záměru, jsou osoba, které svědčilo oprávnění k záměru, a osoba, které nově svědčí oprávnění k záměru, povinny oznámit a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá rozhodnutí o odvodech, kterým zruší původní rozhodnutí o odvodech a uloží povinnost k platbě odvodů nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(7) Není-li rozhodnutí o odvodech vydáno neprodleně po zahájení realizace záměru, částka odvodů odpovídající období do vydání rozhodnutí o odvodech se přičte k první platbě odvodů, a to počínaje dnem zahájení realizace záměru.

§ 12

Splatnost odvodů

(1) Odvod placený jednorázově je splatný třicátý den ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.

(2) Jde-li o odvody placené každoročně, jsou splatné poslední den každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

(3) Odvod se neplatí, jestliže výše odvodu

a) placeného jednorázově nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,

b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč ročně.

(4) Při správě placení odvodů se postupuje podle daňového řádu.

§ 11a

(1) Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro

a) stavby drah včetně jejich součástí³⁴), je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát,

b) stavby dálnic, silnic a místních komunikací¹⁰), včetně jejich součástí a příslušenství,

c) stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství,

d) výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,

e) stavby a zařízení protierozní ochrany,

f) stavby čistíren odpadních vod,

g) změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím,

h) zalesnění na pozemcích ve III., IV. a V. třídě ochrany,

i) stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi,

j) cyklistické stezky nebo jejich části, budované v ploše nebo koridoru pro ně vymezeném v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu,

k) zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku

2. vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha,

1. ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo

l) plochy řešené změnou souhlasu podle § 10 odst. 2, 3 nebo 4 a podle § 10a,

m) změnu druhu pozemku, na kterém se nachází zajištěný lesní porost, na druh pozemku lesní pozemek,

n) vodní nádrže, retenční nádrže, rybníky a tůně,

o) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování zemědělských pozemků,

q) kompostárny,

r) objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.

p) realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními uvedenými pod písmeny d), e) a i) a opatřeními pro ochranu a tvorbu životního prostředí,

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jedná-li se o záměr podle stavebního zákona⁶), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona.

(3) Za stavby zemědělské prvovýroby se nepovažují stavby obsahující obytné místnosti, stavby pro zpracování a prodej zemědělské produkce a stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, například dostihová dráha nebo výcviková hala.

(4) Dojde-li do 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu ke změně účelu využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody se stanoví podle § 11. Povinný k platbě odvodů je ten, jemuž svědčí oprávnění ke změně účelu využití. Při rozhodování o odvodech se vychází z právního stavu ke dni právně účinné změny účelu využití.

§ 11b

(1) Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu rekultivace nebo do zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4.

(2) Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech pro daný záměr. Potvrzení o ukončení odnětí zašle celnímu úřadu a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu.

(3) Je-li zemědělská půda trvale odňata ze zemědělského půdního fondu pro těžbu nerostných surovin a mají-li být dotčené pozemky po ukončení účelu odnětí rekultivovány podle schváleného plánu rekultivace zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, odvody se platí jako u dočasného odnětí.

(4) Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí je souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o souhlasu s trvalým odnětím nebo rozhodnutí o pozemkových úpravách, kterým byl pozemek změněn na nezemědělský, zaniká povinnost rekultivace daná předchozím souhlasem s dočasným odnětím na tutéž plochu. Týmž dnem zaniká platnost rozhodnutí o odvodech za dočasné odnětí; povinnost zaplacení případného nedoplatku tím není dotčena.

(5) Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Je-li odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda na území více obcí, část připadající do rozpočtu obce se mezi obce rozdělí poměrně podle plochy odňaté zemědělské půdy.

Část VII

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

§ 13

(1) Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je

a) obecní úřad obce s rozšířenou působností,

b) krajský úřad,

c) správa národního parku,

d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a

e) Ministerstvo životního prostředí.

(2) Ve vojenském újezdě³⁶) vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřad.

§ 14

§ 15

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu,

b) rozhoduje podle § 1 odst. 5 o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu,

c) uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu,

d) ukládá opatření k nápravě závadného stavu podle § 3c odst. 3,

e) kontroluje plnění

2. podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací, a

3. jím uloženého opatření k nápravě,

1. povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) až d), § 3 odst. 3, § 8, § 8a odst. 5 až 7 a § 8c odst. 1 a 2,

f) uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití,

g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,

h) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům,

i) vydává souhlas s realizací záměru podle § 8a nebo 8b,

j) přijímá oznámení podle § 8a odst. 5 a 6 a § 8c odst. 3,

k) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nejvýše 1 ha,

l) rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,

m) projednává přestupky podle tohoto zákona, není-li k jejich projednání příslušná inspekce,

n) je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře nejvýše 1 ha,

o) u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2; místně příslušným je orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož územním obvodu se odňatá zemědělská půda nebo její největší část nachází,

q) je dotčeným správním orgánem podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech⁴⁴).

p) vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán, a

§ 16

Správy národních parků vykonávají na území národních parků a jejich ochranných pásem působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle § 15 a působnost krajských úřadů podle § 17a.

§ 16a

Inspekce

a) kontroluje

1. dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. a), e) a f),

2. plnění opatření k nápravě uložených podle písmene b),

b) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. a), e) a f),

c) projednává přestupky podle § 20 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podle § 20a odst. 1 písm. a), c), d) a f); přestupky podle § 20 odst. 1 písm. f) a podle § 20a odst. 1 písm. f) projednává, jestliže se jedná o nesplnění opatření k nápravě uložené inspekcí, a

d) pořizuje informace o zemědělské půdě, s výjimkou informací týkajících se erozního ohrožení půdy, hodnotí její stav podle § 3b, a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy.

§ 17

Ministerstvo životního prostředí

a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje, územním plánům obcí, ve kterých je sídlo kraje, a k územnímu plánu, který řeší celé území hlavního města Prahy, a k návrhům na vymezení zastavěného území samostatným postupem pro území hlavního města Prahy a obcí, ve kterých je sídlo kraje,

b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře nad 20 ha,

c) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně na tomto úseku plní své úkoly,

d) vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů,

e) vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,

f) provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského půdního fondu podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,

g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,

h) kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a jím uložených opatření k nápravě,

i) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných souhlasů a

j) je odvolacím správním orgánem ve věcech rozhodnutých inspekcí nebo správou národního parku a

k) spravuje protierozní kalkulačku.

§ 17a

Krajský úřad

a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, a k návrhům na vymezení zastavěného území samostatným postupem, s výjimkou zastavěného území hlavního města Prahy a obcí, ve kterých je sídlo kraje,

b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 20 ha,

c) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha,

d) usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje, dozírá, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí kontrolní činnost a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,

e) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,

f) kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a opatření k nápravě jím uložených,

g) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných souhlasů a

h) je dotčeným správním úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře větší než 1 ha.

§ 18

Společná ustanovení o výkonu státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu

(1) Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Nachází-li se zemědělská půda na území národního parku, žádost podle věty první se podává u správy národního parku.

(2) Nachází-li se zemědělská půda ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany zemědělského půdního fondu téhož stupně, je k vydání rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle tohoto zákona příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělské půdy.

(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření jimi stanovená při řízení podle zákona a v mezích své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, s orgány Inspekce životního prostředí České republiky, se Státním fondem životního prostředí České republiky a se Státním pozemkovým úřadem.

(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k vydání stanoviska k územně plánovací dokumentaci, je dotčeným orgánem v ostatních věcech souvisejících s územně plánovací dokumentací.

(6) Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nebyl vydán obecním úřadem obce s rozšířenou působností, zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, stejnopis jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se dotčená zemědělská půda nebo její největší část nachází, a to včetně dokumentace připojené k žádosti o vydání souhlasu.

(7) Pověření pracovníci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu se při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

(8) Za odebrané vzorky pro účely kontroly znečištění zemědělské půdy podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.

§ 17b

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

a) předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy (§ 3b odst. 2) informace o zemědělské půdě získané z činnosti prováděné podle zákona o hnojivech, zejména informace o obsahu rizikových prvků nebo rizikových látek v zemědělské půdě, fyzikálních vlastnostech zemědělské půdy a škodlivých změnách zemědělské půdy [§ 3b odst. 1 písm. a) a b)] a

b) informuje neprodleně inspekci a vlastníka nemovité věci o případech znečištění nebo poškození zemědělské půdy.

§ 18a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 17c

Ministerstvo zemědělství vydává vyjádření podle § 9 odst. 9 k vhodnosti odnětí zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu z hlediska vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny.

§ 18b

Část VIII

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

§ 19

(1) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením katastru nemovitostí, nebo Státní pozemkový úřad při řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledky slouží pro obnovu katastrálního operátu, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, včetně přirozených posunů koryt vodních toků, došlo k přirozené změně druhů pozemků, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem zjištěným v terénu.

(2) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při revizi údajů katastru, že došlo ke změně ve způsobu využití nebo druhu pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu, pro kterou není vyžadován souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uvede po projednání s vlastníkem pozemku a na základě souhlasného vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu evidenční stav do souladu se stavem zjištěným. Vyjádření orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém musí být potvrzeno, že k úpravě evidenčního stavu může v souladu s podmínkami tohoto zákona dojít, se uvede do protokolu o nesouladu nebo do přílohy protokolu o výsledku revize podle jiného právního předpisu¹⁸).

§ 19a

Rozhodnutí o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech⁴⁴) nahrazuje v případě pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.

Část IX

PŘESTUPKY

§ 20

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy,

c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské půdy nebo na ni,

d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě, u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,

e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,

f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,

g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu s § 8 odst. 1,

h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,

i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem,

k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,

l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě,

m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo

n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve stanovené lhůtě.

(2) Vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, se dopustí přestupku tím, že

a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,

b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,

c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,

d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s charakteristikou druhu pozemku,

e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,

f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,

g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve stanovené lhůtě,

h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,

i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny,

j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,

k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo

l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce 2 písm. c) nebo e),

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm. b), h), i), j) nebo k), nebo

c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).

§ 20a

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že