VÝKON BÁŇSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY

§ 19

Služební řády báňských záchranných stanic

§ 20

Pohotovostní služba

(1) Organizaci báňské záchranné stanice, bližší vymezení jejích úkolů, personální obsazení, povinnosti a práva jednotlivých pracovníků a vybavení báňské záchranné stanice určí služební řád vydaný vedoucím báňské záchranné stanice.

(2) Přílohou služebního řádu je pohotovostní, poplachový a zásahový řád.

(3) Služební řád revírní báňské záchranné stanice schvaluje Český báňský úřad. Služební řád závodní báňské záchranné stanice po ověření příslušnou revírní báňskou záchrannou stanicí schvaluje obvodní báňský úřad.

(1) Pohotovostní službu báňských záchranářů a počet pracovníků báňské záchranné služby v pohotovosti určí pohotovostní řád.

(2) Na revírní báňské záchranné stanici musí být stálá pohotovostní služba báňských záchranářů; na závodní báňské záchranné stanici jen když to stanoví zvláštní předpis11) nebo když to nařídí obvodní báňský úřad.

(3) Organizace je povinna vysílat podle rozvrhu příslušné revírní báňské záchranné stanice určený počet báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby. Do této služby musí být vyslán každý báňský záchranář alespoň jednou za dva roky, pokud nevykonává stálou pohotovostní službu na revírní nebo závodní báňské záchranné stanici.

(4) Pohotovostní službu báňských záchranářů na závodní báňské záchranné stanici může nařídit rovněž vedoucí organizace nebo jím pověřený pracovník.

§ 21

Svolání báňského záchranného sboru

(1) Způsob svolávání báňského záchranného sboru stanoví poplachový řád.

(2) Při vyhlášení poplachu musí organizace zabezpečit rychlé svolání báňského záchranného sboru. Orgány spojů zajistí12) na požádání organizace a její náklady vedoucímu báňské záchranné stanice, jeho zástupcům, hlavnímu a vedoucímu mechanikovi báňské záchranné stanice a jejich zástupcům telefonní spojení do jejich bytu. Telefonní spojení může být nahrazeno jiným telekomunikačním prostředkem.

(3) Po uvědomění o poplachu jsou členové báňského záchranného sboru povinni využít všech dostupných prostředků, aby se neprodleně dostavili na určené místo. Od okamžiku uvědomění o poplachu se další činnost báňského záchranáře považuje za výkon práce.

(4) Báňský záchranář ihned po příchodu na určené místo musí ohlásit svému nadřízenému, zda splňuje podmínky pro nástup do zásahu (lékařská prohlídka podle § 15 odst. 3 a vyhovující momentální zdravotní stav).

§ 22

Zásady záchranářského zásahu v dole

(1) Záchranářský zásah se řídí zásahovým řádem.

(2) Činnost báňských záchranářů při zásahu řídí vedoucí báňských záchranných sborů. Tuto funkci vykonává vedoucí závodní báňské záchranné stanice dolu, na kterém se zásah provádí, a to až do příchodu báňských záchranářů revírní báňské záchranné stanice. Potom ji přejímá vedoucí revírní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupce, popřípadě jiný pracovník určený vedoucím revírní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupcem po dohodě s vedoucím likvidace havárie.

(3) Bezprostředně před nástupem do zásahu v pracovním dýchacím přístroji si bánští záchranáři zkontrolují pracovní dýchací přístroje; úplnost vybavení čety zkontroluje četař.

(4) Báňští záchranáři zasahují v četách pod vedením četaře. Při záchraně lidských životů má četař právo rozhodnout o rozdělení čety, a to i v nedýchatelném prostředí.

(5) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři nejméně v pětičlenné četě, tříčlenné čety jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou na základně je zajištěno trvalé spojení.

(6) Při zásazích v nedýchatelném prostředí musí být na základně záložní četa alespoň o stejném počtu báňských záchránářů, jako má četa v zásahu. Záložní četa musí být vybavena a připravena tak, aby četě v zásahu mohla poskytnout okamžitou pomoc. Za podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci záložní čety i pro dvě čety v zásahu.

(7) Při zásahu v mimořádných podmínkách, zejména ve vysokých teplotách a ve vysokých koncentracích škodlivin musí být na základně přítomen lékař s kvalifikací báňského záchranáře; další podmínky určí služební řád.

(8) Vedoucí báňských záchranných sborů může v případě, že jde o záchranu lidských životů nebo nebezpečí z prodlení, rozhodnout o jiném postupu než stanoví odstavce 5, 6 a 7.

(9) Při postupu v důlních dílech v prostředí s viditelností menší než jeden metr musí být bánští záchranáři mezi sebou spojeni spojovacími lanky.

(10) Pro cestu na pracoviště a zpět a pro práci čety v zásahu, pokud je práce vykonávána v pracovním dýchacím přístroji, se smí počítat se spotřebou nejvíce 80 % z celkové zásoby kyslíku, vzduchu nebo směsi, kterou má báňský záchranář k dispozici. Rozhodnutí o návratu čety vydá četař podle hodnoty tlaku zjištěné na tlakoměru přístroje toho báňského záchranáře, který má ze všech nejmenší zásobu kyslíku, vzduchu nebo směsi v tlakové lahvi. V případě poruchy části přístroje, která by mohla ovlivnit jeho funkci, jakož i po výměně tlakové lahve, se musí četa okamžitě vrátit na základnu.

(11) Při plnění úkolů podle § 6 v pracovním dýchacím přístroji může být báňský záchranář vyslán do zásahu i vícekrát za 24 hodiny, přičemž:

(12) Záchranářské hlídky určené např. ke kontrole ovzduší v nezamořeném prostoru nebo ke střežení přístupu do bezpečnostního okruhu se nepovažují za záchranářský zásah.

(13) Plánované nehavarijní zásahy v prostředí, ve kterém složení ovzduší neodpovídá ustanovením zvláštního předpisu,13) musí být předem ohlášeny obvodnímu báňskému úřadu. Pro zásah vypracuje organizace příkaz, ve kterém určí potřebná opatření. Příkaz potvrzuje vedoucí revírní báňské záchranné stanice. Ostatní plánované nehavarijní zásahy musí být posuzovány jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím.14) Funkci stálého dozoru plní četař.

(14) Pokud se zásahu zúčastní členové báňského záchranného sboru státní báňské správy nebo jiné osoby, jsou povinni

§ 23

Zásady záchranářského zásahu na povrchu

(1) Ustanovení § 22 odst. 1, 2, 3, 6, 10, 11, 12,13, 14 a 15 platí i pro zásahy na povrchu.

(2) Typ pracovních dýchacích přístrojů, potřebnou výstroj a vybavení čety pro zásah určí vedoucí báňských záchranných sborů podle zásad uvedených v zásahovém řádu.

(3) Do zásahu v pracovních dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v nejméně tříčlenných četách pod vedením četaře. Počet členů čety určuje vedoucí báňských záchranných sborů. O nasazení tříčlenné čety však může rozhodnout jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné, na báňské záchranáře v zásahu je vidět a mají možnost dorozumívat se se základnou; při záchraně lidských životů nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení však není nutné uvedené podmínky dodržet.

(4) Při zásazích v nadměrně horkém prostředí (se sálavým teplem, v podmínkách otevřené erupce s požárem apod.), ve vlhkém prostředí, v prostředí s výskytem kyselin nebo jiných chemicky agresivních látek a v prostředí s výskytem dotykových jedů musí být báňští záchranáři i s pracovním dýchacím přístrojem chráněni speciálními obleky; v nadměrně hlučném prostředí15) musí být chráněni protihlukovou přilbou.

(5) Před zásahem v hlučném prostředí, které brání srozumitelnosti domluvy báňských záchranářů s nasazeným dýchacím přístrojem, musí být upřesněny, popřípadě doplněny dorozumívací signály určené služebním řádem a báňští záchranáři s nimi musí být seznámeni.

§ 24

Doklady a záznamy

(1) Báňská záchranná stanice je povinna vést tyto doklady a záznamy:

(2) Báňská záchranná stanice uchovává doklady a záznamy uvedené v odstavci 1 písm. a) 10 let od ukončení činnosti báňského záchranáře v báňském záchranném sboru, v odstavci 1 písm. b) až m) jeden rok od uplynutí platnosti dokladu, v odstavci 1 písm. n) 10 let od ukončení roku, ve kterém byla činnost provedena.

a) v prvních dvou dnech havárie nesmí součet dob zásahu v pracovním dýchacím přístroji překročit 6 hodin za 24 hodiny. Mezi jednotlivými zásahy musí mít alespoň jednohodinovou přestávku. V případě nebezpečí z prodlení může častější zásahy nařídit vedoucí báňských záchranných sborů,

b) v dalších dnech havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích nesmí součet dob zásahu v pracovním dýchacím přístroji překročit 4 hodiny za 24 hodiny. Mezi jednotlivými zásahy musí být zařazena nejméně stejně dlouhá přestávka, jako byla doba zásahu v pracovním dýchacím přístroji. Báňský záchranář může být do těchto zásahů soustavně vysílán nejvýše po dobu 30 dnů. Do dalších zásahů v pracovním dýchacím přístroji smí být vyslán až po uplynutí stejného počtu dní, po jaký byl do zásahů soustavně vysílán; v této době však může vykonávat stálou pohotovostní službu.

a) do zásahu nastupovat s četou báňských záchranářů, přičemž se nezapočítávají do počtu báňských záchranářů stanoveného pro četu,

b) dodržovat zásady určené zásahovým řádem báňské záchranné stanice provádějící zásah,

c) dodržovat pokyny a příkazy členů báňského záchranného sboru.

(15) Průběh a výsledek zásahu musí být po jeho ukončení vyhodnocen.

a) kmenové listy báňských záchranářů,

b) lékařské posudky (§ 15 odst. 2 a 3),

c) záznamy o zkouškách dýchacích přístrojů,

d) záznamy o zkouškách oživovacích přístrojů,

e) záznamy o zkouškách masek a ústenek,

f) záznamy o zkouškách přídavných jehel pod masku,

g) záznamy o zkouškách tlakových lahví do dýchacích a oživovacích přístrojů,

h) záznamy o zkouškách vymezovacích vložek k dvouhodinovým pohlcovačům,

i) záznamy o kontrole pohlcovačů,

j) záznamy o zkouškách kontrolních a zkušebních přístrojů,

k) záznamy o kontrole detektorů a indikátorů, které patří do vybavení báňské záchranné stanice,

l) záznamy o sebezáchranných přístrojích, které patří do vybavení báňské záchranné stanice,

m) záznamy o kontrole a údržbě plnicího zařízení tlakových lahví do dýchacích a oživovacích přístrojů,

n) doklady a záznamy o činnosti báňské záchranné služby včetně vyhodnocení průběhu a výsledků zásahů.