(1) Dokladem o bezúhonnosti je

a) osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu původu nebo členského státu, ze kterého žadatel přichází (dále jen „členský stát původu“), které dokládá, že požadavky tohoto členského státu na bezúhonnost a dobrou pověst pro zahájení výkonu předmětné činnosti byly splněny,

b) výpis ze zákonem stanovených rejstříků, nebo není-li k dispozici, rovnocenný doklad, vydaný příslušným orgánem členského státu původu, pokud tento členský stát nepožaduje doklad o bezúhonnosti nebo dobré pověsti u osob, které hodlají zahájit vybrané činnosti, nebo

c) nevydává-li členský stát původu doklady podle písmene b), postačí čestné prohlášení žadatele před příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto členského státu, nebo, kde je to vhodné, před notářem nebo kompetentním profesním sdružením tohoto členského státu; takové prohlášení musí být opatřeno osvědčením o hodnověrnosti čestného prohlášení.