(1) Občané v civilní službě mají nárok na řádnou dovolenou⁶) v délce 21 kalendářních dnů za každých 9 měsíců služby. Řádnou dovolenou lze čerpat po splnění nejméně tří měsíců služby, a nejpozději jeden měsíc před jejím skončením, přitom lze za každé tři měsíce čerpat její poměrnou část. Řádná dovolená se přerušuje, je-li občan vykonávající civilní službu v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz. Jestliže tato neschopnost trvá do konce služby a občan z tohoto důvodu řádnou dovolenou nevyčerpal, nárok na ni zaniká. Řádná dovolená může být občanům na základě jejich žádosti rozdělena až na tři části.

(2) Občanu v civilní službě se může poskytnout zvláštní dovolená⁷) v délce dvou kalendářních dnů při úmrtí rodičů, manželky, družky, dětí, sourozenců, pěstounů a osvojitelů, na vlastní svatbu a v jiných závažných případech. Při živelní pohromě, která postihla osoby blízké, lze poskytovat zvláštní dovolenou občanu v civilní službě v délce 10 kalendářních dnů.

(3) Po dobu řádné i zvláštní dovolené náleží občanu vykonávajícímu civilní službu náhrada za neodebranou stravu ve výši podle § 5 odst. 1 za den; náhrada se poskytuje před nastoupením řádné dovolené. Organizace hradí tomuto občanu prokázané jízdné z místa výkonu civilní služby do místa pobytu o dovolené a zpět na území České republiky.

(4) Řádná a zvláštní dovolená se započítává do doby služby.