ÚKOLY PRACOVNÍKŮ VOJENSKÝCH SOUDŮ
§ 4
Úkoly pracovníků obecně
(1) Předseda, popřípadě místopředseda vojenského soudu v souladu s rozvrhem práce vykonává soudnictví jako předseda senátu nebo samosoudce. Předseda soudu vykonává správu soudu a zajišťuje jeho řádný chod po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční a plní další povinnosti vyplývající z jeho služebního poměru.4)
(2) Úkoly výkonu soudnictví u vojenských obvodových a vyšších vojenských soudů plní též soudci, přísedící, justiční čekatelé a pracovníci odborného aparátu soudu.
(3) Soudci, přísedící, justiční čekatelé a pracovníci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru.
(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může soudce zprostit předseda soudu.5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníka odborného aparátu zprostit předseda příslušného soudu.
§ 5
Jednoduché úkony konané justičními čekateli a pracovníky pověřenými řízením soudní kanceláře
(1) Předseda soudu může pověřit justiční čekatele a případně pracovníky pověřené řízením soudní kanceláře, aby vykonávali pod dozorem soudce tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a sepisování protokolu o tomto úkonu,
c) sepisování podání včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých věcech,
d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení stanovené paušální částkou a náklady spojené s výkonem vazby a o povinnosti odsouzeného nahradit odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem,
f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu,
h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
k) opatření k výkonu ochranného léčení, ochranné výchovy a zabrání věci,
l) zajišťování podkladů pro rozhodnutí o osvědčení při podmíněném odsouzení, podkladů v řízení o podmíněném propuštění, o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti a od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, podkladu pro rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a zahlazení odsouzení,
m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
n) podávání dalších dodatečných zpráv rejstříkům trestů,
o) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce a o znalečném a tlumočném,
p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
q) kontrola korespondence obviněných.
(2) Justiční čekatelé a pracovníci pověření řízením soudní kanceláře mohou na základě pověření předsedy soudu provádět v trestním řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem rozhodnutí.
(3) Předseda soudu může pověřit některé pracovníky pověřené řízením soudní kanceláře nebo justiční čekatele, jestliže to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu další práce v oboru statistiky.
(4) Stanovení výše svědečného v trestních věcech může předseda senátu (samosoudce) svěřit pracovníku pověřenému řízením soudní kanceláře s výjimkou rozhodnutí podle § 29.
(5) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána nebo jemuž podle rozvrhu práce náleží, dbá o to, aby právní úkony jež vykonává pracovník tím pověřený, byly správně a včas vyřizovány.
§ 6
Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního čekatele nebo pracovníka pověřeného řízením soudní kanceláře
(1) Proti rozhodnutí vydanému justičním čekatelem nebo pracovníkem pověřeným řízením soudní kanceláře ve věcech uvedených v § 5 odst. 1 lze podat opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Podaný opravný prostředek se předloží předsedovi senátu (samosoudci); jestliže předseda senátu tomuto nevyhoví, předloží věc soudu druhého stupně k rozhodnutí.
(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám, považuje se jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvého stupně; proti němu přísluší opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.