Oddíl 3
Pravomoc a funkce Rozhodčího soudu
§ 41
Článek 41
(1) Soud bude soudem s vlastní pravomocí.
(2) Jakákoliv námitka vznesená stranou ve sporu, že tento spor nespadá do soudní pravomoci, nebo z jiných důvodů nespadá do pravomoci Soudu, bude posouzena tímto Soudem, který určí, zda se jí bude zabývat jako předběžnou otázkou, nebo zda ji přiřadí ke skutkové podstatě sporu.
§ 42
Článek 42
(1) Soud rozhodne spor v souladu s takovými právními pravidly, na nichž se strany dohodnou. Není-li takové dohody, použije soud právo smluvního státu, který je stranou ve sporu (včetně jeho norem kolizních) a takové předpisy mezinárodního práva, které mohou být použity.
(2) Soud nesmí vynést výrok podle zásady non liquet na základě nedostatku nebo nejasnosti práva.
(3) Ustanovení odst. 1 a 2 nemohou bránit Soudu rozhodovat spor podle zásady ex aequo et bono, pokud se na tom strany dohodnou.
§ 43
Článek 43
Soud může v jakékoliv fázi řízení, pokud to považuje za nezbytné a s výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak
a) vyzvat strany, aby předložily doklady nebo jiné důkazy a
b) navštívit místo spojené se sporem a vést zde taková šetření, která uzná za vhodná.
§ 44
Článek 44
Každé rozhodčí řízení bude vedeno v souladu s ustanoveními tohoto oddílu a s výjimkou, kdy se strany dohodnou jinak, v souladu s Pravidly rozhodčího řízení platnými ke dni, k němuž se strany dohodly na rozhodčím řízení. Pokud se objeví jakákoliv procesní otázka, která není upravena tímto oddílem nebo Pravidly rozhodčího řízení či jinými pravidly dohodnutými stranami, rozhodne tuto otázku Soud.
§ 45
Článek 45
(1) Pokud se strana nedostaví nebo nepředloží své stanovisko, nebude to znamenat souhlas s tvrzením druhé strany.
(2) Pokud se v jakékoliv fázi řízení strana nedostaví nebo nepředloží své stanovisko, může druhá strana požádat Soud, aby se zabýval otázkami, které mu byly předloženy a vynesl rozhodnutí. Před vynesením rozhodnutí se soud obrátí na stranu, která se nedostavila nebo nepředložila své stanovisko, a udělí jí k tomu potřebný čas, leda že by se spokojil s tím, že tato strana nemá v úmyslu tak učinit.
§ 46
Článek 46
S výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak, bude Soud řešit, pokud o to bude stranou požádán, každý další nebo dodatečný nárok nebo protinárok vyplývající přímo z předmětu sporu za předpokladu, že je to v souladu s dohodou stran a jinak spadá do soudní pravomoci Střediska.
§ 47
Článek 47
S výjimkou případů, kdy se strany dohodnou jinak, může Soud doporučit, pokud se domnívá, že to okolnosti vyžadují, jakákoliv prozatímní opatření, která by měla být přijata k zachování příslušných práv každé ze stran.