DOKUMENTACE

(1) Veškeré práce spojené s tvorbou digitální dokumentace musí být provozovány při použití softwaru, jehož používání se řídí zvláštními předpisy.¹²)

(1) Změřené údaje, zápisy a náčrty se provádějí do zápisníku při měření čitelně a přehledně. Po vyhodnocení se výsledné údaje, potřebné pro další výpočet, napíší trvalým způsobem.

(2) Zápisníky, výpočty a seznamy souřadnic bodů základních důlních bodových polí jsou součástí databázového systému digitální dokumentace.

(2) Každý list zápisníku se předem očísluje a na začátku zápisníku se uvede počet listů.

(3) Na každé straně zápisníku se kromě naměřených údajů uvede

(1) Výpočty se zpracovávají přehledným způsobem. Vstupní a výstupní údaje se zapisují trvalým způsobem.

(2) Při každém výpočtu se uvede

(1) Seznamy souřadnic obsahují souřadnice trvale stabilizovaných bodů základních důlních bodových polí.

(2) Pro každý bod základního důlního bodového pole se uvedou tyto identifikační údaje:

(1) Základní důlní mapa je technickým a právním dokladem organizace, vedeným pro činnosti podle § 1. Vyhotovuje se trvalým způsobem jako originál na základě údajů získaných vlastním měřením nebo převzatých údajů podle § 2 odst. 6.

(2) Jako originál digitální základní důlní mapy se též považuje digitální model základní důlní mapy na paměťových médiích; grafický tiskový výstup pak je obrazem základní důlní mapy.

(3) Základní důlní mapou při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a na povrchu se rozumí zejména

(4) Základní důlní mapa obsahuje zákresy všech základních hornických, geologických a technických údajů i správních objektů a údajů, které jsou nutné pro vedení prací. Pro použití značek důlních map platí část pátá této vyhlášky a příloha č. 3.⁴)

(5) Originál základní důlní mapy se vyhotovuje na podkladě, jehož srážlivost v žádném směru nepřekročí hodnotu jedné promile, v měřítku 1 : 500, 1 : 1000 nebo 1 : 2000, jednotně pro území celého dobývacího prostoru či pracoviště. O volbě měřítka základní důlní mapy rozhoduje hlavní důlní měřič.

(6) Klad listů základní důlní mapy navazuje na dělení evidenční jednotky (triangulačního listu) v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální.

(7) Nedodržení kladu listů základní důlní mapy je přípustné, je-li možné celý dobývací prostor, případně celé ložisko zobrazit na jediný mapový list. Strany rámu mapových listů je možno posunout ve směru os souřadnicového systému. Ve směru osy X je lze posunout o 100 m a jejich celé násobky, ve směru osy Y o 25 m a jejich celé násobky. Posunutí mapového listu se na něm vyznačí.

(8) Dva sousední mapové listy stejného sloupce je možno spojit v jeden list dvojnásobného formátu.

(9) Základní důlní mapa při činnosti podle § 1 v podzemí se vyhotovuje pro horizonty (patra), sloje nebo lávky mocných slojí, pro žíly nebo žilové uzly.

(1) Rám mapového listu se umístí tak, aby jeho vzdálenost od severního, jižního a západního okraje listu byla stejná.

(2) Rám mapového listu se zobrazuje s přesností ± 0,2.10^-3 m ve stranách a ± 0,3.10^-3m v úhlopříčkách.

(3) U sousedních bodů čtvercové sítě nesmí rozdíl vzdáleností překročit hodnotu ± 0,4.10^-3 m.

(10) Pro ložiska s úklonem větším než 45^o se jako součást základní důlní mapy vyhotovuje průmět ložiska do svislé roviny nebo do roviny, která sleduje generální směr ložiska. Stopa této roviny a další údaje o poloze roviny v prostoru se vyznačí v příslušné základní důlní mapě.

(1) Body důlních polohových bodových polí se zobrazují s přesností ± 0,3.10^-3 m.

(2) Rozdíl mezi vzdáleností bodů vynesených ze souřadnic a skutečně naměřenou vzdáleností nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,4.10^-3 m.

(3) Přesnost zobrazení podrobných bodů (např. rohy budov, mezníky a pod.) zaměřených ortogonální nebo polární metodou, případně jinou metodou stejné nebo vyšší přesnosti, se kontroluje oměrnými měrami a jinými kontrolními délkami, měřenými v terénu. Rozdíl mezi přímo měřenými délkami a délkami odměřenými z mapy nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,5.10^-3 m. Při překročení této hodnoty je nutno zjistit závadu a chybu odstranit.

(4) Kresba na styku sousedních mapových listů se porovná současným odměřováním průsečíku kresby s rámem nebo jiným vhodným způsobem. Zjištěné závady se odstraní.

(1) V základní důlní mapě se uvádějí tyto mimorámové údaje:

(2) V základní důlní mapě se zakreslují značkami podle části páté a přílohy č. 3

(3) Pokud těžební organizace dobývá v dobývacím prostoru cizí organizace, vede i tato organizace základní důlní mapy prostoru, ve kterém by mohlo dojít ke vzájemnému ovlivnění jejich hornické činnosti.

(4) Pokud by znázorňování údajů uvedených v odstavci 2 ztěžovalo čitelnost a přehlednost základní důlní mapy, vedou se tyto údaje na samostatné průsvitce se srážlivostí uvedenou v § 14 odst. 5 v měřítku základní důlní mapy. O vedení samostatné průsvitky k základní důlní mapě rozhoduje hlavní důlní měřič.

(5) Technologické objekty a zařízení se do základní důlní mapy zakreslují, zůstanou-li na místě nejméně tři roky. O jejich zakreslení rozhoduje hlavní důlní měřič.

(1) Profily a řezy se konstruují z naměřených údajů, případně z údajů uvedených v základní důlní mapě ve shodném měřítku délek.

(2) Jsou-li profily a řezy vedeny digitální formou, je grafický tiskový výstup obrazem profilů a řezů.

(3) Směr, hustota a měřítko profilů a řezů se volí tak, aby poskytovaly potřebné údaje o činnosti podle § 1. O volbě parametrů profilů a řezů rozhoduje hlavní důlní měřič.

(6) Za členění údajů z komplexní databáze digitální základní důlní mapy do jednotlivých vrstev grafického systému odpovídá hlavní důlní měřič; obsah vrstev se uvede v Přehledu vrstev a jejich obsahu, který bude průběžně doplňován.

(1) Mapa povrchu se vede podle zvláštních předpisů⁶) na podkladu pozemkové mapy evidence nemovitostí. Tvoří-li číselný výsledek pozemkové mapy evidence nemovitostí registr souřadnic podrobných bodů, musí být souřadnice podrobných bodů pozemkové mapy a obvody mapy povrchu identické.

(2) Mapa povrchu se vede v měřítku základní důlní mapy.

(3) Nedojde-li ke zhoršení čitelnosti a přehlednosti, může být mapa povrchu použita jako podkladová mapa pro základní mapu provedených prací při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.

(4) Profily a řezy obsahují měřítka výšek a délek a přiměřeně údaje podle § 17.

(4) Je-li mapa povrchu vedena digitální formou, je možno využít jak vektorového, tak rastrového zobrazení. Grafický tiskový výstup je obrazem povrchové mapy, který je vytvořen soutiskem vrstev grafického systému na jednom listě.

(1) Do účelových důlních map patří mapy, jejichž vedení je dáno

(2) Účelovými důlními mapami jsou zejména

(3) Vedení účelových důlních map, vyhotovených podle odstavce 1 písm. b), které nejsou předmětem odstavce 2 se řídí směrnicí, zpracovanou hlavním důlním měřičem a schválenou vedoucím pracovníkem organizace (závodním, závodním dolu nebo závodním lomu).

(1) Provozní důlní mapa se vede v rozsahu provozované otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska.

(2) Vede se zpravidla na jediném listě libovolného formátu; o vhodném měřítku rozhoduje hlavní důlní měřič.

(3) Orientace mapy se řídí tvarem zobrazované části ložiska (kry, lomu), účelností a potřebami organizace. V provozní důlní mapě se zakreslí průsečíky rámů mapových listů základní důlní mapy s vyznačením jejího kladu listů podle § 14 odst. 6, 7 a 8.

(4) Účelové důlní mapy vedené digitální formou mají svůj základ v digitální základní důlní mapě a jsou tvořeny odnímáním, doplňováním, popřípadě úpravou vrstev grafického systému ve smyslu odstavců 1 a 2.

(4) Provozní důlní mapa obsahuje přiměřeně údaje podle § 17 odst. 1 písm. a), f), j), k), l), m), p) a dále podle § 17 odst. 2 písm. a), c), i) a m) a další skutečnosti podle účelu a potřeb organizace.

(5) Soutisk příslušných vrstev (podle charakteru digitální účelové důlní mapy) s podkladem digitální základní důlní mapy - jeho grafický výstup v potřebném měřítku a formátu - je obrazem digitální účelové důlní mapy.

(6) Jedná-li se o obraz mapy větrání a obraz mapy zdolávání havárií, doplňuje je pracovník pověřený organizací podle § 2 odst. 5 a ověřuje hlavní důlní měřič.

(1) Mapa větrání se vede na podkladu provozní důlní mapy.

(2) Mapa větrání obsahuje vždy

(1) Soubor základní dokumentace, kterou tvoří údaje o
další součástí této dokumentace jsou

b) dobývacím prostoru včetně katastrálních území (s uvedením jejich poměrného zastoupení), na kterých je dobývací prostor stanoven,

c) ochraně povrchu,

a) chráněném ložiskovém území, popř. chráněném území,

g) hlavním polohovém a výškovém měření;

d) ochraně proti plynonosným a vodonosným horizontům a jejich projevům,

e) ochraně jam (ochranný pilíř, přímost jámy a pod.) a ostatních hlavních důlních (podzemních) děl,

f) připojovacím a usměrňovacím měření,

i) evidenční kniha dokumentace.

h) technická zpráva (o převzaté dokumentaci, závěrečná zpráva o ložisku a evidenční listy hlavních důlních děl),

(2) Číselnou část, která obsahuje

a) zápisníky,

b) výpočtové knihy (výpočty polygonových a výškových pořadů),

c) seznam souřadnic bodů základních důlních bodových polí,

e) evidenci a pohyb zásob ložiska.

d) odbírkovou dokumentaci,

(3) Grafickou část, která obsahuje

a) náčrty,

c) profily a řezy,

b) základní důlní mapu,

d) mapu povrchu,

e) účelové důlní mapy.

c) souřadnice bodů základního důlního polohového bodového pole a bodů základního důlního výškového bodového pole,

b) datum měření a vyhodnocení,

a) místo a předmět měření,

(4) U jednotlivých měření se uvede

e) odkazy na zápisníky, případně jinou dokumentaci.

d) důlně měřický náčrt,

(5) Vstupní údaje a výsledky, sloužící pro vedení grafické dokumentace nebo jako výchozí údaje pro jiné výpočty, se zapisují trvalým způsobem. U vstupních údajů se uvádí odkaz na jejich pramen (např. číslo a strana příslušného zápisníku).

a) místo a předmět měření,

b) datum měření,

c) jméno a podpis důlního měřiče,

d) typy a čísla použitých měřických přístrojů a pomůcek,

e) důlně měřický náčrt, případně odkaz na zvlášť vyhotovený náčrt,

f) kontrolní údaje.

a) odkaz na podklady, ze kterých se čerpaly výchozí údaje měřené a vypočtené,

b) porovnání dosažených odchylek s povolenými odchylkami,

c) jméno toho, kdo výpočet provedl nebo zpracoval zadání pro výpočet na počítači, případně toho, kdo jej kontroloval a jejich podpisy.

a) číslo a souřadnice bodu (s označením odlišného výškového systému),

b) způsob stabilizace

c) místopis bodu,

d) způsob označení v terénu,

e) datum zaměření.

a) základní průzkumná mapa při provádění geologicko-průzkumných prací na ložiscích nerostů na povrchu a při inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém průzkumu,

b) základní důlní mapa při hlubinném dobývání nerostů,

c) základní mapa lomu při povrchovém dobývání nerostů,

d) základní mapa při těžbě ropy a zemního plynu sondami,

e) základní mapa při těžbě loužením sondami,

f) základní mapa provedených prací na povrchu při činnostech prováděných hornickým způsobem podle § 3 písm. g) a h) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.,

g) základní mapa zvláštních zásahů do zemské kůry.

a) označení listu,

b) souřadnicový a výškový systém; při použití jiného než předepsaného výškového systému nutno uvést výškový rozdíl,

c) klad listů s vyznačením jejich rohů, hranic dobývacího prostoru, vyšrafováním předmětného listu a označením mapových listů, uvedených v kladu listů,

d) vysvětlivky,

e) o založení základní důlní mapy,

f) o doplňování základní důlní mapy,

g) o obnovení základní důlní mapy,

h) těžený nerost,

i) dobývací metoda, použitá technologie,

j) název organizace,

k) název ložiska,

l) název dobývacího prostoru,

m) název základní důlní mapy,

o) pořadové číslo listu (podle vlastního kladu listů),

n) měřítko základní důlní mapy,

s) o nedělitelných součástech základní důlní mapy (průsvitky a pod.).

p) evidenční číslo základní důlní mapy,

r) souřadnice čtvercové sítě na jižním a východním okraji rámu listu,

a) čtvercová síť o rozměrech 100 mm x 100 mm, případně jiná souřadnicová síť,

b) státní hranice a hranice katastrálních území,

c) hranice chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem podle zvláštních předpisů,⁵) dobývacích prostorů, ochranných pilířů, orientačních bezpečnostních celíků, ochranných celíků, ochranných pásem vrtů, případně jiná omezení činností podle § 1 včetně uvedení čísla rozhodnutí, jímž byla hranice stanovena,

d) základní a podrobné důlní bodové pole,

e) průzkumné vrty, štoly a šachtice,

f) základní geologické údaje, plochy odpisů zásob ložiska,

g) důlní a podzemní díla, související s činností podle § 1 s technologickými údaji,

h) zařízení a objekty sloužící k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu, větrání a hasičské ochraně,

i) údaje o dřívější hornické činnosti a ostatní činnosti v podzemí,

k) úplná důlní situace v pásmu nejméně 100 m za hranicí dobývacího prostoru,

j) údaje o objektech a místech zvláštní důležitosti,

m) vrty a sondy,

l) linie profilů a řezů,

o) krasové a jiné dutiny přírodního charakteru,

n) správní, sociální a technologické objekty a zařízení,

p) odkaliště, odvaly, výsypky, skládky, uložiště odpadů a rekultivované plochy a další důležité skutečnosti, které vzniknou při činnostech podle § 1.

(7) V případě změn a oprav v digitální základní důlní mapě hlavní důlní měřič zajistí, aby její původní stav byl dokladován a rozhodne o způsobu dokladování.

a) údaje, uvedené v § 17 odst. 1 písm. f), j), k), l), p) a odst. 2 písm. b), c) a g) (z toho pouze horní hrana prvního skrývkového řezu, vstupy do jeskyní, případně jiných podzemních prostor), dále v § 17 odst. 2 písm. j) až p),

b) vrstevnice terénu v intervalu, který určí hlavní důlní měřič.

a) zvláštními předpisy,⁷)

b) podle potřeb organizace a rozhodnutí hlavního důlního měřiče.

a) provozní důlní mapa,

b) mapa větrání,

c) mapa zdolávání havárií,

d) základní mapa závodu (provozovny).

a) důlní (podzemní) díla vlastní a sousedních dolů (podzemních prostor) až do vzdálenosti 100 m od společných hranic, větraná průchodním větrním proudem, separátně nebo difuzí, jakož i důlní (podzemní) díla nevětraná či uzavřená,

b) vyznačení směru vtažných, osvěžených a výdušných větrů s uvedením jejich objemového průtoku a rychlosti,

c) zařízení, sloužící pro rozvod a regulaci větrních proudů a větrní objekty (označené shodně s plánem zdolávání havárií),

d) preventivní zařízení proti výbuchům, požárům a průvalům vod a plynů,

e) místa uzavřených zápar a ohňů,

f) místa se silným výronem plynů,

g) uzávěry stařin.

(1) Mapa zdolávání havárií se vede na podkladu provozní důlní mapy.

(2) Mapa zdolávání havárií obsahuje údaje mapy větrání, doplněné o další údaje, stanovené zvláštním předpisem.⁸) Tyto údaje mohou být vedeny na průsvitkách.

(3) Je-li mapa zdolávání havárií nahrazena novým exemplářem, nejméně jedno vyhotovení původní mapy se uchová po dobu alespoň jednoho roku.

b) na povrchu podle zvláštního předpisu¹⁴) pravidelně jedenkrát ročně,

a) v podzemí podle zvláštního předpisu¹³) nejpozději do 15. dne následujícího měsíce tužkou a trvalým způsobem jedenkrát čtvrtletně,

(1) Organizace je povinna vyhotovit a nejméně ve dvouletém intervalu doplňovat kopie nebo pořizovat fotografické snímky (mikrosnímky) základních důlních map a uschovat je odděleně tak, aby nemohlo dojít k jejich zničení nebo znehodnocení současně s originály.

d) na povrchu při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, je-li postup každé z těžebních stěn menší než 20 m za rok nebo roční těžba nepřekročí 50 000 m³, pravidelně jedenkrát za dva roky.

(1) Základní důlní mapa se doplňuje, a to při činnosti

c) na povrchu při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jedná-li se o dobývání s těžbou bloků, pravidelně jedenkrát za pět let,

(2) Mapa povrchu se doplňuje nejméně jedenkrát ročně.

(2) Funkci kopie základní důlní mapy může plnit jiná mapa nebo dokumentace, pokud podle ní bude možno vyhotovit náhradní základní důlní mapu.

(3) Provozní důlní mapa se doplňuje podle odstavce 1.

(4) Mapa větrání a mapa zdolávání havárií se doplňuje o údaje

a) důlně měřické nejméně jedenkrát měsíčně, avšak nově vzniklá propojení důlních (podzemních) děl, spojení podzemí s povrchem a změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních proudů, se doplňují nejpozději do 24 hodin,

b) ve větrání nejpozději do tří dnů, ale změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních proudů, se vyznačují nejpozději do 24 hodin,

c) určené zvláštním předpisem⁸) v mapě zdolávání havárií nejpozději do 24 hodin.

(5) Základní mapa závodu se doplňuje při každé změně, nejméně jedenkrát ročně.

(6) Profily a řezy se doplňují podle intervalů stanovených v odstavci 1.

(7) V případě, že je grafická dokumentace doplňována podle odstavce 1 písm. c) a d) musí být situace na předmětné lokalitě zaměřována v pravidelných ročních intervalech a zjištěný stav vynesen do provozní mapy nebo na průsvitku, které jsou součástí základní důlní mapy.

(8) Každý dokument musí být opatřen evidenčním číslem, datem posledního doplnění a ověřen hlavním důlním měřičem.

(9) U digitální dokumentace ověřuje hlavní důlní měřič grafický tiskový výstup digitálního modelu.

(1) Opravy v dokumentaci se provádějí přeškrtnutím chybného záznamu s uvedením správného údaje tak, aby původní zápis byl čitelný.

(2) Opravy v dokumentaci se provádějí pouze se souhlasem hlavního důlního měřiče.

(3) Při opravách se uvede datum, jméno a podpis toho, kdo opravu provedl a ověření hlavním důlním měřičem.

(1) Pro vytyčovací práce se zpracovává zadání v souladu s projektem důlního (podzemního) díla (stavby) nebo plánem otvírky, přípravy a dobývání¹⁰) nebo projektem geologických prací.¹¹)

(2) Zadání obsahuje základní parametry pro vedení důlního (podzemního) díla (zarážkový bod, směr díla, úklon díla a pod.).

(3) O jeho zadání, vytyčení a provedení se provede záznam v příslušné dokumentaci.