STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY

(1) Státní jazykové zkoušky jsou základní, všeobecné a speciální. Státní speciální jazykové zkoušky lze vykonat pro obor překladatelský a pro obor tlumočnický.

(2) Státní jazykovou zkouškou se ověřuje stupeň osvojení cizího jazyka v rozsahu stanoveném podle druhu státní jazykové zkoušky zkušebním řádem pro státní jazykové zkoušky ve státních jazykových školách (dále jen „zkušební řád“) uvedeným v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(3) Státní speciální jazykovou zkoušku mohou vykonat kandidáti, kteří s úspěchem složili státní všeobecnou jazykovou zkoušku. Ředitel jazykové školy může povolit výjimku kandidátovi, který prokáže požadované znalosti příslušného jazyka dokladem o získání vysokoškolské kvalifikace nebo dokladem, který je rovnocenný vysvědčení o státní všeobecné jazykové zkoušce.

(4) Dokladem o úspěšném vykonání státní jazykové zkoušky je vysvědčení.

(5) O státní jazykové zkoušce vede jazyková škola protokol.

(1) Státní jazykové zkoušky se konají v období jarním a podzimním. Datum konání zkoušek stanoví po projednání s jazykovými školami ministerstvo.

(2) Ke státním jazykovým zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke státním jazykovým zkouškám konaným v podzimním období do konce září u ředitele jazykové školy na předepsaném tiskopise.

(3) O termínu konání státní jazykové zkoušky vyrozumí jazyková škola kandidáta nejméně tři týdny před jejím konáním. Ředitel může z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, určit kandidátovi náhradní termín.

(1) Výši úplaty za státní jazykové zkoušky stanoví ředitel jazykové školy po dohodě se zřizovatelem.

(2) Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce, úplata za státní jazykovou zkoušku se mu nevrací. Za státní jazykovou zkoušku v náhradním termínu kandidát úplatu znovu neplatí.

(3) Opakuje-li kandidát státní jazykovou zkoušku, zaplatí úplatu za tuto zkoušku znovu.

(1) Státní jazykové zkoušky řídí v každé jazykové škole komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise jmenuje ministerstvo do konce dubna pro jarní i podzimní období. Členy komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna pro jarní i podzimní období.

(2) Předseda komise pro státní jazykové zkoušky řídí organizaci zkoušek a dbá na jejich odbornou a jazykovou úroveň.

(3) Státní jazyková zkouška se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise a dva členové. Předsedu zkušební komise jmenuje ministerstvo, členy této komise jmenuje ředitel jazykové školy do konce dubna.

(1) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Obsah písemné části státních jazykových zkoušek stanoví jazyková škola pověřená ministerstvem.

(2) Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek a jejich dílčích složek se klasifikuje stupni: 1 - výborně, 2 - velmi dobře, 3 - dobře, 4 - nevyhověl(a).

(3) Kandidát, který při písemné části státní jazykové zkoušky byl klasifikován stupněm 4 - nevyhověl, nekoná ústní část státní jazykové zkoušky.

(4) U státních jazykových zkoušek je kandidát podle výsledků písemné a ústní části zkoušky hodnocen takto: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.

(5) Kandidát

(6) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád uvedený v příloze, která je součástí této vyhlášky.

(7) Vysvědčení o vykonané státní jazykové zkoušce se opatří kulatým razítkem jazykové školy, podpisem předsedy zkušební komise pro státní jazykové zkoušky a podpisem ředitele jazykové školy.

(8) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, povolí komise pro státní jazykové zkoušky její opakování za podmínek stanovených ve zkušebním řádu uvedeném v příloze, která je součástí této vyhlášky.

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 1 - výborně,

b) prospěl velmi dobře, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 2 - velmi dobře,

c) prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupněm prospěl s vyznamenáním ani stupněm prospěl velmi dobře a při písemné i ústní části státní jazykové zkoušky nebyl hodnocen hůře než stupněm 3 - dobře,

d) neprospěl, jestliže při ústní části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 - nevyhověl.