VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
Jmenování a povyšování do hodnosti
Skončení služebního poměru
Propuštění

(1) Do služebního poměru může být po přijímacím řízení přijat občan České republiky starší 21 let, který o přijetí písemně požádá (dále jen „uchazeč“) a

c) splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, do které má být ustanoven; výjimku lze učinit pouze na základě rozhodnutí ředitele,

a) je bezúhonný,

b) je fyzicky a duševně způsobilý pro výkon služby,

d) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.

(2) Do funkce vyšetřovatele může být jmenován jen příslušník, který dosáhl nejméně 25 let a má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání.

(3) O výsledku přijímacího řízení musí být uchazeč písemně vyrozuměn do 90 dnů od podání žádosti o přijetí do služebního poměru.

(4) Podrobnosti o přijímacím řízení stanoví ředitel.

(1) Služební poměr se zakládá dnem uvedeným v rozhodnutí služebního orgánu o přijetí uchazeče do služebního poměru.

(2) Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat údaj o dni vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále musí obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti, ustanovení o zkušební době podle § 36 a místo služebního působiště.

(3) Služební poměr nevznikne, pokud uchazeč nenastoupí službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom bránila překážka ve službě (§ 83), nebo do týdne neuvědomí o této překážce služební orgán, který vydal rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

(4) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno písemně a doručeno uchazeči, jinak je neplatné.

(1) Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu.

(2) Služební přísaha zní:
„Slavnostně slibuji, že budu věrný České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným příslušníkem Bezpečnostní informační služby České republiky. Služební povinnosti budu plnit podle svých nejlepších schopností a ve své činnosti se budu řídit ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení České republiky, jakož i práva občanů. K tomu jsem připraven vynaložit všechny síly a schopnosti a nasadit i svůj život. Tak přísahám!“.

(3) Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

(1) Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba, a to nejdéle na 12 měsíců.

(2) Stanovenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.

(3) Doba, po kterou byl příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti dnů.

generálmajor, generálporučík.
c) generálské:

a) praporčické:
rotný, strážmistr, nadstrážmistr, praporčík,

b) důstojnické:
poručík, kapitán, major, podplukovník, plukovník.

a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,

b) od jeho posledního povýšení nebo jmenování do hodnosti uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,

c) splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro vykonávanou funkci.

(1) Příslušník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:

a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li úplného středního vzdělání,

b) jmenování do hodnosti poručíka, ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň jeho ucelenou část.⁸)

(2) Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

(1) Příslušníky jmenuje a povyšuje do praporčických a důstojnických hodností ředitel a jím určené služební orgány.

(2) Ředitel stanoví bližší podmínky pro jmenování a povyšování do praporčických a důstojnických hodností.

(3) Ředitele povyšuje do důstojnických nebo jmenuje do generálských hodností na návrh vlády České republiky předsednictvo České národní rady.

(1) Příslušníkovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.

(2) Příslušníkovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti spojené s touto hodností.

(3) Hodnost propůjčuje ředitel.

(1) Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka.

(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti příslušníka pro výkon funkce, zejména odborné, a způsobu plnění služebních povinností.

(3) Bližší podrobnosti o služebním hodnocení stanoví ředitel.

(1) Služební orgány ustanovují příslušníky do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu a potřeb Bezpečnostní informační služby.

(2) Ustanovení příslušníka do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení.

(3) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník dočasně pověřen výkonem funkce, nejdéle však na dobu tří měsíců v kalendářním roce.

(4) Ředitel stanoví funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení a jeho náležitosti.

a) v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,

d) vykonává trest zákazu činnosti,

převede se na jinou funkci v místě téhož služebního působiště, a není-li to možné, přeloží se na jinou funkci v jiném místě služebního působiště.
(1) Jestliže příslušník nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože

c) podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji vykonávat, nebo

b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro její výkon,

(2) Příslušník může být převeden na stejnou nebo jinou funkci alespoň stejné úrovně v témže místě služebního působiště nebo přeložen na stejnou nebo jinou funkci alespoň stejné úrovně v jiném místě služebního působiště, je-li to v důležitém zájmu služby.

(3) Příslušník může být převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným služebním orgánem.

(4) Ustanovení o převedení na jinou funkci a přeložení se nevztahují na příslušníky zařazené do záloh ředitele (§ 46).

(1) Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu pěti měsíců během kalendářního roku, na služební cestu.

(2) Příslušník může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného příslušníka ve funkci vyšší úrovně. O pověření zastupováním rozhodne příslušný služební orgán písemnou formou.⁹)

(2) Ředitel stanoví podrobnosti týkající se organizace a činnosti zálohy ředitele a zásady pro zařazení příslušníků umístěných v záloze k výkonu služby.

(1) K zajištění úkolů v oboru působnosti Bezpečnostní informační služby mohou být příslušníci zařazeni do zálohy ředitele.

(4) Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; příslušníkovi se doplatí rozdíl, o který byl jeho plat zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.

(2) Příslušníka lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k objasňování jeho činů, nejdéle však na dobu šesti měsíců, jde-li o podezření z trestného činu, a při hrubém porušení kázně maximálně na dobu 30 dnů ode dne, kdy se služební orgán o tomto porušení dozví. V případě, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.

(1) Stane-li se příslušník podezřelým, že se dopustil hrubého porušení služební kázně nebo trestného činu a další ponechání ve výkonu služby by v obou případech ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh objasňování jeho činu, bude rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

(3) Příslušníkovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % platu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy.¹⁰) Tato část platu se zvyšuje o 10 % platu za každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % platu.

c) ztrátou hodnosti,

a) uvolněním,

b) propuštěním,

d) zrušením ve zkušební době,

e) úmrtím příslušníka.

(1) Příslušník musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena příslušnému služebnímu orgánu, jinak je neplatná.

(2) Služební poměr podle odstavce 1 skončí uplynutím čtyř měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce.

d) porušil služební přísahu nebo služební povinnosti zvlášť hrubým způsobem,

(1) Příslušník bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže

(2) Příslušník může být ze služebního poměru propuštěn, jestliže

(3) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d), f) a odstavci 2 písm. b) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto dobách musí být rozhodnutí příslušníkovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do doby dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.

(4) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) musí být rozhodnuto neprodleně poté, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl.

a) pro něj v důsledku organizačních změn, schválených vládou České republiky, není jiné zařazení,

b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci a nelze ho přemístit nebo přeložit na jinou funkci,

c) byl při služebním hodnocení hodnocen jako nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci,

e) porušil povinnost stanovenou zvláštním omezením (§ 59) nebo pozbyl státního občanství České republiky,

f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

a) splňuje podmínky nároku na starobní důchod,

b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

(2) Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce. Jde-li o propuštění z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. d), e) a f), anebo o propuštění z důvodu uvedeného v § 50 odst. 2 písm. b), skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

(1) Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, a musí být příslušníkovi doručeno, jinak je neplatné.

c) kdy je příslušnice těhotná nebo kdy příslušnice nebo osamělý příslušník trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.

a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím jiné návykové látky,

b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, nebo

(3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno příslušníkovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční doby uvedené v § 50 odst. 3 nezapočítává, ledaže příslušník písemně prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. d), e) a f) a odst. 2 písm. b).

(1) Příslušník nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době

(1) Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební orgán povinen příslušníkovi vydat posudek o jeho služební činnosti. Posudek o služební činnosti nesmí obsahovat údaje, na které se vztahuje ustanovení předpisu o státním, hospodářském nebo služebním tajemství.⁶)

(2) Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti příslušníka, musí příslušníka s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o příslušníkovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem; pokud jsou tyto informace určeny ozbrojeným sborům nebo bezpečnostním službám, jsou pravidla jejich předávání stanovena vnitřním předpisem ředitele.

(3) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat příslušníkovi, popřípadě zaměstnavateli na jeho žádost potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky příslušníka vůči Bezpečnostní informační službě a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny z platu příslušníka srážky, a skutečnosti rozhodné pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisů.¹¹)