SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC
Kázeňská pravomoc
Ukládání kázeňských trestů

(1) Příslušník je povinen

b) vykonávat řádně službu,

a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy a pokyny nadřízených,

c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby,

d) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.

(2) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je příslušník povinen jej splnit. Tuto skutečnost může příslušník oznámit kontrolnímu orgánu.

(3) Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí písemně bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému a kontrolnímu orgánu. V případě, že se odepření týká rozkazu ředitele, příslušník oznámí tuto skutečnost Hlavní vojenské prokuratuře a kontrolnímu orgánu.

(1) Příslušníci nesmějí být členy politických stran nebo být činnými v politických hnutích, ani vyvíjet v jejich prospěch jakoukoliv činnost, která nesouvisí s plněním jejich služebních úkolů.

(2) Příslušníci nesmějí být členy orgánů společností, které se zabývají výdělečnou činností.

(3) Výdělečnou činnost může příslušník vykonávat pouze po předchozím písemném souhlasu příslušného služebního orgánu. Při výkonu takové činnosti nesmí využívat poznatků, které získal v souvislosti s výkonem služby.

(4) Výdělečná činnost nesmí být na újmu řádnému výkonu služby. V opačném případě je příslušný služební orgán oprávněn udělený souhlas odejmout. Příslušník je povinen na základě tohoto rozhodnutí ukončit výdělečnou činnost do tří měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí a ukončení prokázat služebnímu orgánu.

a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,

b) zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vycvičeni, vyškoleni a vybaveni,

c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

(1) Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.

(2) Kázeňskou pravomoc služebních orgánů stanoví ředitel.

c) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.

(1) Kázeňskými odměnami jsou

b) mimořádné jmenování do důstojnické hodnosti,

a) peněžitý nebo věcný dar,

(2) Odměnu podle odstavce 1 písm. b) lze udělit jen příslušníkovi vykonávajícímu funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.

(3) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.

(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností příslušníka, pokud nejde o trestný čin nebo přestupek.

(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání příslušníka, které má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní předpis.¹²)

e) propadnutí věci.

(1) Kázeňskými tresty jsou

a) písemná důtka,

b) snížení platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se příslušník dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,

c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,

d) zákaz činnosti,

(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit příslušníkovi v hodnosti rotného, poručíka nebo generálmajora Bezpečnostní informační služby.

(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.¹³) Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.

(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze příslušníkovi uložit zákaz výkonu funkce.

(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykonává i tehdy, jestliže příslušníkovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil, nejdříve však po uplynutí poloviny uloženého trestu.

(6) Doba, na kterou byl příslušníkovi uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti.

(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Příslušný služební orgán musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Příslušníkovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhnout důkazy.¹³)

(2) Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaného mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce, anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír příslušníka a ublíženého na cti.

(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.

(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.

(3) Kázeňské tresty promíjí ředitel.

(1) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a příslušník se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

(2) Nadřízený (§ 60) může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže příslušník výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.

b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

e) zjišťování výše způsobené škody.

a) rozhodování, zda jednání příslušníka má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,

d) určování osoby blízké,

c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,