Oddíl 1: Žádost o předání řízení

1. Pokud je některá osoba podezřelá, že spáchala podle právního řádu některého smluvního státu trestný čin, může tento stát žádat jiný smluvní stát, aby zahájil řízení ve věci za podmínek uvedených v této Úmluvě.

2. Pokud může smluvní stát podle ustanovení této Úmluvy žádat jiný smluvní stát, aby zahájil řízení, příslušné orgány prvního státu vezmou tuto možnost v úvahu.

1. Řízení nemůže být v dožádaném státě zahájeno, pokud čin, pro který se žádá o zahájení řízení, by nebyl trestným činem, kdyby byl spáchán na jeho území a pokud by pachatel za těchto okolností nemohl být stíhán podle právního řádu dožádaného státu.

2. Pokud byl trestný čin spáchán veřejným činitelem nebo proti veřejnému činiteli nebo veřejné instituci nebo čemukoliv, co má v dožadujícím státě veřejný charakter, bude v dožádaném státě považován za čin spáchaný veřejným činitelem nebo proti veřejnému činiteli nebo proti veřejné instituci nebo čemukoliv, co tomu v dožádaném státě odpovídá a proti čemu byl čin skutečně spáchán.

1. Smluvní stát může žádat jiný smluvní stát, aby zahájil řízení v jednom nebo více následujících případech:

(a) pokud podezřelá osoba má trvalý pobyt v dožádaném státě;

(b) pokud je podezřelá osoba občanem dožádaného státu nebo z něho pochází;

(c) pokud podezřelá osoba má vykonávat nebo vykonává trest odnětí svobody v dožádaném státě;

(d) pokud je proti podezřelé osobě vedeno v dožádaném státě řízení pro tentýž nebo jiný trestný čin;

(e) pokud má za to, že předání řízení je žádoucí v zájmu nalezení pravdy a zejména pokud se nejdůležitější důkazy nacházejí v dožádaném státě;

(f) pokud má za to, že výkon trestu v dožádaném státě, kdyby byl uložen, by zřejmě přispěl k prohloubení možnosti resocializace odsouzené osoby;

(g) pokud má za to, že nelze zajistit přítomnost podezřelé osoby při řízení v dožadujícím státě a že její osobní účast při řízení v dožádaném státě zajištěna být může;

(h) pokud má za to, že by nemohl zajistit výkon trestu, kdyby byl uložen, a to ani prostřednictvím vydání a že dožádaný stát jej vykonat může.

2. V případech, kdy byla podezřelá osoba pravomocně odsouzena v smluvním státě, tento stát může požádat o předání řízení v jedné nebo více věcech uvedených v odst. 1 tohoto článku, pouze když sám nemůže vykonat rozsudek, a to ani prostřednictvím vydání a když druhý smluvní stát zásadně nevykonává cizí rozsudky nebo odmítá daný rozsudek vykonat.

1. Příslušné orgány dožádaného státu posoudí žádost o zahájení řízení učiněnou podle ustanovení předchozích článků. O tom, jaké opatření přijmou, rozhodnou podle svého právního řádu.

2. Pokud právní řád dožádaného státu stanoví pro potrestání trestného činu správní orgán, tento stát o tom bez odkladu informuje dožadující stát, pokud dožádaný stát neučinil prohlášení podle odst. 3 tohoto článku.

3. Kterýkoliv smluvní stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo přístupu nebo kdykoliv později prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy stanovit podmínky, za kterých jeho právní řád umožňuje potrestání určitých trestných činů správními orgány. Toto prohlášení nahradí informaci uvedenou v odst. 2 tohoto článku.

(a) tato žádost není v souladu s ustanoveními článku 6, odst. 1 a článku 7 odst. 1;

(b) by zahájení řízení bylo v rozporu s ustanoveními článku 35;

(c) by ke dni žádosti již uplynula lhůta pro trestní stíhání v dožadujícím státě podle jeho právního řádu.

(a) dojde-li k závěru, že důvody, o které se opírá žádost, nejsou podle článku 8 dostatečné;

(b) jestliže podezřelá osoba nemá trvalý pobyt v dožádaném státě;

(c) jestliže podezřelá osoba není občanem dožádaného státu a neměla trvalý pobyt na jeho území v době spáchání trestného činu;

(d) pokud má za to, že trestný čin, pro který se žádá o zahájení řízení, je trestným činem politické povahy nebo výhradně trestným činem vojenským nebo fiskálním;

(e) pokud má oprávněný důvod se domnívat, že žádost o zahájení řízení je motivována důvody souvisejícími s rasou, náboženstvím, národností nebo politickými názory;

(f) pokud je na trestný čin použitelný jeho právní řád, ale v době přijetí žádosti by řízení bylo podle tohoto právního řádu pro promlčení nepřípustné; ustanovení článku 26, odst. 2 nebude v takovém případě použito;

(g) pokud je jeho pravomoc založena výlučně na článku 2 a pokud by v době přijetí žádosti bylo řízení nepřípustné pro promlčení podle tohoto právního řádu; bude vzato v úvahu prodloužení lhůty o šest měsíců za podmínek článku 23;

(h) pokud byl trestný čin spáchán mimo území dožadujícího státu;

(i) pokud by řízení bylo v rozporu s mezinárodními závazky dožádaného státu;

(j) pokud by řízení bylo v rozporu se základními principy právního řádu dožádaného státu;

(k) pokud dožadující stát porušil procedurální postupy stanovené v této Úmluvě.

1. Dožádaný stát odvolá své přijetí žádosti, když poté, co ji přijal, vyjde najevo, že existuje důvod uvedený v článku 10 této Úmluvy pro to, aby nečinil žádná opatření.

2. Dožádaný stát může odvolat své přijetí žádosti,

(a) jestliže vyjde najevo, že osobní účast podezřelé osoby na řízení v tomto státě nebude možno zajistit nebo když by nemohl v tomto státě být vykonán žádný trest, který by mohl být uložen;

(b) jestliže vyjde najevo jeden z důvodů pro odmítnutí uvedený v článku 11 před tím, než je podána obžaloba nebo

(c) v dalších případech, kdy s tím dožadující stát souhlasí.