ČÁST V
Překážka pravomocně rozhodnuté věci

1. Osoba, nad kterou byl vynesen pravomocný a vykonatelný trestní rozsudek, nemůže být pro tentýž čin ani stíhána ani odsouzena ani na ni nemůže být vykonán trest v jiném smluvním státě, pokud:

(a) byla zproštěna viny;

(b) uložený trest:

(i) byl zcela vykonán nebo je vykonáván, nebo

(ii) zcela nebo z její nevykonané části podléhal milosti nebo amnestii, nebo

(iii) nemůže již být vykonán vzhledem k promlčení;

(c) soud uznal obžalovaného vinným a upustil od potrestání.

2. Přesto však smluvní stát, pokud sám nežádal o zahájení řízení, nebude povinen uznat důsledky pravomocně rozhodnuté věci, pokud čin, pro který byl vynesen rozsudek, byl namířen proti veřejnému činiteli nebo veřejné instituci nebo čemukoliv, co má veřejný charakter v tomto státě, nebo pokud pachatel sám byl veřejným činitelem v tomto státě.

3. Navíc smluvní stát, na jehož území byl čin spáchán nebo je považován za spáchaný na jeho území podle právního řádu tohoto státu, nebude povinen uznat důsledky pravomocně rozhodnuté věci, jestliže sám nežádal o zahájení řízení.