(1) Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem

(2) Plátcem daně se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4 s výjimkou poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost; takový poplatník je plátcem daně.

c) příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.

a) příjmu ze závislé činnosti,

b) příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

(4) Plátce příjmu, který přestal být plátcem daně podle odstavce 3, ručí za daň z tohoto příjmu.

(3) Plátce daně podle odstavce 1, který je plátcem příjmu podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 2 plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, může přenést písemnou smlouvou své povinnosti podle § 38d a 38da ve vztahu k tomuto příjmu na jiného plátce daně, který je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo § 17 odst. 3 nebo poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu, pokud se jeho prostřednictvím tento příjem vyplácí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 nebo § 17 odst. 4. Plátce daně, jehož prostřednictvím se tento příjem vyplácí, se stává plátcem daně z tohoto příjmu namísto poplatníka, který je plátcem tohoto příjmu.