ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci. U plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se při stanovení zdaňovacího období vychází ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení.

(3) U nástupnické společnosti nebo družstva, které vznikly při přeměně^3d) formou splynutí, se při stanovení zdaňovacího období vychází ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva^3d) rozdělením se při stanovení zdaňovacího období nově založených nástupnických společností nebo družstev, případně nástupnických společností nebo družstev vzniklých při rozdělení sloučením, přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka^3d) se při stanovení zdaňovacího období vychází z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka.

(4) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(5) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

(6) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a nebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.

(1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,⁴⁰) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,^40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.

(2) Plátce, na jehož majetek byl prohlášen konkurz podle zvláštního právního předpisu,^40d) je povinen ke dni předcházejícímu prohlášení konkurzu podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k prohlášení konkurzu. V průběhu konkurzu plátce podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu.^40f)

(3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu,^3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce.

(4) V případě zániku společnosti nebo družstva po zrušení bez likvidace podle zvláštního právního předpisu^3d) je právní nástupce plátce povinen podat daňové přiznání ke dni zániku společnosti nebo družstva, a to za část zdaňovacího období ke dni zániku.

(5) Plátce, který jako určený účastník sdružení vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 11 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti.

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu, a to i v případě prohlášení konkurzu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.^40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále^40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.^40c)

(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(1) Uvedl-li plátce skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.

(2) Uvedl-li plátce skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale stanoví penále ve výši 0,1 % z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení příjmu státního rozpočtu. Penále je splatné v náhradní lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kč.

(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

(3) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne částku 500 000 Kč.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije při uplatnění odpočtu daně po lhůtě uvedené v § 19 odst. 3.

(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.