CELNÍ REŽIMY

PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO VOLNÉHO OBĚHU

REŽIMY S PODMÍNĚNÝM OSVOBOZENÍM OD CLA A REŽIMY S EKONOMICKÝM ÚČINKEM

Společná ustanovení pro více režimů

Tranzit

Uskladňování v celním skladu

Aktivní zušlechťovací styk

Přepracování pod celním dohledem

Dočasné použití

Pasivní zušlechťovací styk
Prostá výměna

VÝVOZ

(1) Dojde-li v době od přijetí celního prohlášení do propuštění zboží do volného oběhu ke snížení celních sazeb, může deklarant požádat o přiznání výhodnější sazby.

(2) Nebylo-li možno zboží propustit do volného oběhu z důvodů, které lze přičítat pouze deklarantovi, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

1. při aktivním zušlechťovacím styku v systému navracení, nebo

a) po propuštění zboží byla v souladu s § 66 až 69 zrušena platnost celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu, nebo

b) dovozní clo bylo vráceno nebo prominuto

3. v případech uvedených v § 245, kdy je vrácení nebo prominutí cla podmíněno zpětným vývozem zboží nebo přidělením srovnatelného celně schváleného určení tohoto zboží.

2. podle § 244 proto, že zboží bylo vadné, nebo že nesplňovalo podmínky smlouvy, nebo

(2) Režimy s ekonomickým účinkem se rozumějí

e) dočasné použití.

a) uskladňování v celních skladech

b) aktivní zušlechťovací styk,

c) přepracování pod celním dohledem,

d) dočasné použití,

(3) Dováženým zbožím se rozumí zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením od cla a zboží, které v rámci aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení splnilo podmínky stanovené k propuštění do volného oběhu a podmínky uvedené v § 131.

(1) Režimy s podmíněným osvobozením od cla se rozumějí

e) pasivní zušlechťovací styk.

a) tranzit,

b) uskladňování v celních skladech,

c) aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému,

d) přepracování pod celním dohledem,

(4) Zbožím v nezměném stavu se rozumí dovážené zboží, které nebylo přepracováno v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu přepracování pod celním dohledem.

Zvláštní ustanovení upravující jednotlivé režimy tím nejsou dotčena.
(2) Povolení uvedené v odstavci 1 může být uděleno pouze

b) tehdy, mohou-li celní orgány kontrolovat provádění příslušného režimu, aniž by musely zavádět administrativní opatření, která jsou z hlediska ekonomických požadavků nepřiměřená.

(1) Do režimu s ekonomickým účinkem, s výjimkou uskladňování v celním skladu, lze zboží propustit jen na základě povolení celních orgánů. Povolení však je třeba, neprovádějí-li operace v režimu uskladňování v celním skladu celní orgány.

a) osobám skýtajícím potřebné záruky k vlastnímu provádění operací v příslušném režimu, a

(1) Podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem anebo za nichž je provozován celní sklad, stanoví celní orgány v povolení.

(2) Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna uvědomit příslušný celní orgán o všech skutečnostech, které vznikly po jeho udělení, a které by mohly mít vliv na jeho obsah nebo platnost.

(1) Režim s podmíněným osvobozením od cla je ukončen v okamžiku, kdy je zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

(2) Celní orgány jsou oprávněny učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby postavení zboží bylo uvedeno do souladu s podmínkami stanovenými pro příslušný režim.

(1) Tranzitem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho příslušného celního orgánu k celnímu orgánu druhému.

(3) Celním orgánem nakládky se rozumí kterýkoliv celní orgán, pod jehož dohledem jsou činěna určitá předběžná opatření za účelem usnadnění začátku tranzitní operace u celního orgánu odeslání.

(2) Tranzitní operací se rozumí doprava zboží v tranzitu od celního orgánu odeslání k celnímu orgánu určení.

(6) Vstupním celním orgánem se rozumí pohraniční celní orgán, u kterého zboží vstupuje do tuzemska.

(5) Celním orgánem určení se rozumí kterýkoliv celní orgán, u kterého tranzitní operace končí.

(4) Celním orgánem odeslání se rozumí kterýkoliv celní úřad, u něhož začíná tranzitní operace.

(9) Tranzitem do vnitrozemí se rozumí tranzit od vstupního celního orgánu k vnitrozemskému celnímu orgánu.

(8) Přímým tranzitem se rozumí tranzit od vstupního celního orgánu k výstupnímu celnímu orgánu.

(7) Výstupním celním orgánem se rozumí pohraniční celní orgán, u kterého zboží vystupuje do zahraničí.

(10) Tranzitem z vnitrozemí se rozumí tranzit od vnitrozemského celního orgánu k výstupnímu celnímu orgánu.

(11) Vnitrozemským tranzitem se rozumí tranzit od jednoho vnitrozemského celního orgánu k jinému vnitrozemskému celnímu orgánu.

(2) Deklarant je celním orgánům odpovědný za splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním orgánem odeslání předloženo celnímu orgánu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.

(1) Každý, kdo je oprávněn se zbožím nakládat, je oprávněn podat návrh na propuštění zboží do režimu tranzitu. Celní orgány mohou požadovat, aby deklarant prokázal, že je oprávněn se zbožím nakládat.

n) způsob zajištění celního dluhu,

m) seznam připojených dokladů,

l) při dovozu celní hodnotu a při vývozu celní hodnotu nebo cenu zboží,

k) hrubou hmotnost jednotlivých zásilek v kilogramech,

j) označení zboží,

i) značky, čísla, počet a povahu nákladových kusů,

h) celní orgán určení,

g) místo vykládky,

e) identifikační znaky dopravního prostředku,

d) způsob dopravy,

c) jméno, příjmení, obchodní jméno (firma) a adresu příjemce,

b) jméno, příjmení, obchodní jméno (firma) a adresu deklaranta,

a) jméno, příjmení, obchodní jméno (firma) a adresu odesílatele,

(2) Návrh obsahuje zejména

(1) Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo tento zákon jinak, podává se u celního orgánu odeslání návrh na propuštění zboží v tranzitu písemně, ve trojím vyhotovení.

f) údaj o přiložených celních závěrách,

(3) Návrh na propuštění zboží v tranzitu může být nahrazen obchodním nebo přepravním dokladem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 2.

o) místo, datum a podpis deklaranta.

(8) Od přiložení prostorové celní závěry může být upuštěno, je-li prostor dopravního prostředku nebo kontejneru dostatečně zajištěn závěrou dopravce nebo přepravce.

(5) Totožnost zboží se zajišťuje podle povahy zboží přiložením celní závěry, otiskem úředního razítka, pečetí, přesným popisem, vyobrazením, odebráním vzorků, sepsáním továrních značek a výrobních čísel nebo jiným vhodným způsobem.

(4) Celní orgán odeslání rozhodne, zda a za jakých podmínek propustí zboží a jak má být zajištěna jeho totožnost. Nepředloží-li deklarant návrh na způsob zajištění celního dluhu, stanoví jej celní orgán.

(11) Dopravce může bez souhlasu celních orgánů, je-li to za dopravy z mimořádných důvodů třeba, přebalit některé nákladové kusy. Přebalení poznamená v přepravní listině.

(10) Zahraniční celní závěry, značky, čísla nebo jiné znaky totožnosti uvedené na zboží a v přepravních nebo průvodních listinách, potvrzených celními orgány jiných států, je možno uznat za podmínky, že pro zajištění totožnosti poskytují spolehlivou záruku.

(6) Celní závěra může být kusová nebo prostorová; kusová celní závěra se přikládá na zboží nebo obal, prostorová závěra např. na zařízení uzavírající prostor dopravního prostředku nebo kontejneru. Prostory dopravních prostředků nebo kontejnerů se zajišťují závěsnou závěrou. Obaly, v nichž se zboží nachází, se mohou zajistit pečetí nebo celními známkami. Přiložená celní závěra se může odstranit jen se souhlasem celních orgánů.

(9) Nelze-li celní závěru bezpečně přiložit, musí být zajištěna totožnost zboží a její znaky náležitě popsány v celních dokladech nebo v přepravních a průvodních listinách.

(7) Přiložení celních závěr na dopravní prostředky, kontejnery a na obaly nebo zboží se vyznačí v celních a jiných dokladech.

(1) Při dopravě zboží ze zahraničí nebo do zahraničí je možno používat jen dopravní prostředky, v nichž nejsou zřízeny tajné nebo nesnadno objevitelné prostory.

(2) Uzavíratelné prostory dopravních prostředků určených pro dopravu zboží pod celní závěrou musí být opatřeny zařízením umožňujícím snadné a účinné přiložení celních závěr.

(3) Dopravní prostředky musí být zařízeny tak, aby po přiložení celních závěr nebylo možno z nich zboží vyjmout ani jiné zboží do nich vložit bez zanechání patrných stop.

c) poštovní dopravě,

(1) Před propuštěním zboží do tranzitního režimu musí deklarant zajistit celní dluh, který by mohl u tohoto zboží vzniknout.

b) letecké dopravě,

a) dopravě po železnici,

d) dopravě vodní cestou,

e) dopravě potrubím nebo vedením.

(2) Zajištění celního dluhu se nepožaduje při

a) zahraniční zboží, aniž by takové zboží bylo předmětem dovozních cel nebo obchodně-politických opatření,

b) československé zboží, pro které zvláštní předpisy stanoví, jako důsledek uskladnění v celním skladu, výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží.

(1) Režim uskladňování v celních skladech umožňuje skladovat v celních skladech

(2) Celním skladem je jakékoliv zajištěné prostranství, objekt nebo prostor, v němž se zboží uskladňuje za podmínek stanovených celními orgány. V odůvodněných případech mohou celní orgány povolit, aby režim uskladňování v celním skladu byl použit, aniž by zboží bylo skladováno v celním skladu.

(1) Celní sklady mohou být zřizovány jako veřejné nebo jako soukromé.

(2) Veřejný celní sklad může použít k uskladnění zboží každá osoba, soukromý celní sklad je vyhrazen k uskladňování zboží skladovatele.

(2) Oprávnění provozovat celní sklad může být uděleno pouze československé osobě.

(1) Celní sklad je možno provozovat jen na základě povolení, které, na žádost osoby, která ho chce provozovat, uděluje celní orgán, v jehož územním obvodě se má celní sklad nacházet.

(2) Návrh na zřízení soukromého celního skladu obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 rovněž údaje o vlastníkovi zboží.

(1) Návrh na zřízení celního skladu obsahuje údaje nezbytné pro rozhodnutí, zejména údaje o

(3) Změní-li se v průběhu povolovacího řízení nebo po vydání povolení ke zřízení celního skladu skutečnosti uvedené v návrhu na zřízení celního skladu, je navrhovatel povinen tyto změny oznámit příslušnému celnímu orgánu do 15 dnů ode dne, kdy se o těchto změnách dověděl.

a) skladovateli,

b) prostranství, objektu nebo prostoru skladu a jeho umístění,

c) datu zřízení celního skladu,

d) způsobu zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout,

e) technických podmínkách celního skladu,

f) podmínkách správy a zajištění celního skladu,

g) podmínkách týkajících se uskladňování zboží, účetní evidence a inventarizace zboží,

h) druhu skladu (veřejný nebo soukromý).

(1) Skladovatelem je osoba, která je oprávněna provozovat celní sklad. Skladovatel odpovídá za to, že

(2) Celní orgány mohou v povolení k provozování veřejného skladu stanovit, že za plnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) odpovídá výlučně ukladatel zboží.

b) povinnosti vyplývající z uskladnění zboží v režimu uskladňování v celním skladu budou plněny, a

a) zboží uskladněné v celním skladu nebude odňato celnímu dohledu,

(3) Ukladatel zboží je vždy odpovědný za plnění povinností vzniklých při uskladnění zboží v režimu uskladňování v celním skladu.

c) podmínky stanovené v povolení budou dodržovány.

(1) Doba, po kterou je možno skladovat zboží v celním skladu, není omezena. Ve výjimečných případech mohou celní orgány stanovit lhůtu, ve které je ukladatel povinen podat návrh na propuštění zboží do jiného režimu nebo návrh na umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(3) V celním skladu je možno provádět pouze operace nutné k zajištění uchování zboží a obvyklé manipulace, prováděné za účelem zlepšení jeho balení nebo prodejní jakosti nebo jeho úpravy pro dopravu, např. dělení nebo sdružování nákladových kusů, výběr a třídění zboží, dolévání, přebalování, čištění, nové označování, doplňování, prohlížení, denaturování, odebírání vzorků. Formy manipulace musí být předem povoleny celním úřadem, který též stanoví podmínky, za kterých lze tyto manipulace provádět. Ustanovení § 110 tím nejsou dotčena.

(4) Československé zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu, na něž se vztahuje § 101 odst. 1 písm. b) a na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství, může být podrobeno pouze takovým formám manipulace, které jsou pro takové zboží výslovně stanoveny.

(2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit lhůtu pro skladování zboží uvedeného v § 101 odst. 1 písm. b) v celním skladu.

(1) Z ekonomických důvodů mohou celní orgány povolit, aby za podmínek jimi stanovených bylo zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu dočasně vyjmuto z celního skladu.

(2) Celní orgány mohou povolit, aby zboží propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu bylo převedeno z jednoho celního skladu do druhého.

(1) Je-li to ekonomicky odůvodněné a neztěžuje-li se tím celní dohled, mohou celní orgány povolit, aby

c) československé zboží jiné než uvedené v § 101 odst. 1 písm. b) bylo skladováno v prostorech celních skladů.

a) zahraniční zboží bylo v prostorech celního skladu přepracováno v režimu aktivního zušlechťovacího styku za podmínek stanovených pro tento režim,

b) zahraniční zboží bylo v prostorech celního skladu přepracováno v režimu přepracování pod celním dohledem za podmínek stanovených pro tento režim,

(2) V případech uvedených v odstavci 1 nemusí být zboží propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu.

(3) Celní orgány mohou požadovat, aby skladovatel vedl zboží uvedené v odstavci 1 v evidenci, ve které je vedeno zboží uskladněné v režimu uskladňování v celním skladu.

(1) Jestliže u dováženého zboží vznikl celní dluh a základem celní hodnoty tohoto zboží je cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena zahrnující náklady za skladování a uchovávání zboží během jeho uložení v celním skladu, nebudou tyto náklady zahrnuty do celní hodnoty, jestliže jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo která má být za zboží zaplacena.

(2) Byly-li u uskladněného zboží provedeny operace a manipulace uvedené v § 108 odst. 3 a 4, na žádost deklaranta se posuzuje povaha, celní hodnota a množství zboží, které jsou rozhodné pro vyměření dovozního cla, jako by tyto operace a manipulace nebyly provedeny.

(1) Nebezpečné zboží, zboží, které může znehodnotit jiné uskladněné zboží anebo vyžaduje zvláštní zařízení, může být uskladněno pouze v celních skladech zvlášť pro ně vybavených.

(2) Je-li ke zřízení celního skladu uvedeného v odstavci 1 třeba povolení podle zvláštních předpisů, musí být předloženo společně s návrhem na zřízení celního skladu.

(1) Nestanoví-li celní orgány jinak, musí být zboží, které má být uskladněno v celním skladu, předloženo s doklady celním orgánům k provedení celního řízení.

a) požadovat, aby se celní sklady zamykaly dvěma různými klíči (klíčem skladovatele a klíčem celních orgánů),

b) přímo dohlížet na celní sklad,

c) požadovat vedení evidence o skladovaném zboží ve formě schválené celními orgány, jejímž základem je účetní evidence stanovená zvláštními předpisy,

d) provádět inventuru uskladněného zboží.

(2) Celní orgány mohou za účelem provádění celního dohledu zejména

(3) Bylo-li zboží uskladněné v celním skladu zničeno nebo znehodnoceno se souhlasem celních orgánů, vyhotoví skladovatel o zničení nebo znehodnocení zboží zápis; jedno vyhotovení předá celním orgánům.

(1) Dojde-li k poškození nebo zničení uskladněného zboží následkem nehody nebo vyšší moci, propustí celní orgány toto zboží do volného oběhu, jako kdyby již bylo poškozené nebo zničené v celním skladu uskladněno. Poškození nebo zničení následkem nehody nebo vyšší moci musí být celním orgánům náležitě prokázáno.

(2) Skladovatel veřejného celního skladu je povinen vyhotovit seznam zboží, které nemůže být ve veřejném celním skladu uskladněno. Seznam vhodnou formou zveřejňuje; jedno vyhotovení seznamu předá skladovatel celním orgánům.

(1) Ve veřejném celním skladu může být uskladňováno veškeré zboží, včetně zboží, na které se vztahují zákazy a omezení, nejde-li o zákazy a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů ochrany veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany kulturních památek, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, předmětů kulturní hodnoty a zákazy a omezení týkající se ochrany duševního vlastnictví.

(2) Odpady a zbytky, které po zničení nebo znehodnocení zůstanou, podléhají v případě propuštění do volného oběhu clu, které by celní orgány vyměřily a vybraly, kdyby byly takové odpady nebo zbytky v tomto stavu uskladněny.

a) zahraniční zboží, které má být vyvezeno zpět z tuzemska ve formě zušlechtěných výrobků, aniž by podléhalo dovoznímu clu a obchodně-politickým opatřením (podmíněný systém),

b) zboží propuštěné do volného oběhu s vrácením nebo prominutím dovozního cla, kterému toto zboží podléhá, je-li vyvezeno zpět z tuzemska ve formě zušlechtěných výrobků (systém navracení).

a) zpracování zboží, včetně instalace nebo montáže, kompletace, sestavení a přizpůsobení jinému zboží,

(3) Zušlechtěnými výrobky se rozumí všechny výrobky, které jsou výsledkem zpracovatelských operací.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, co se rozumí pomocným zbožím podle odstavce 1 písm. d).

(1) Zpracovatelskými operacemi se rozumí

d) použití určitého zboží, které není v zušlechtěném výrobku obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu tohoto výrobku, i když je ve výrobě zcela nebo zčásti spotřebováno (pomocné zboží).

c) oprava nebo úprava zboží včetně renovace nebo uvedení do původního stavu,

b) přepracování zboží,

(4) Náhradním zbožím se rozumí československé zboží, které bylo použito v průběhu zpracovatelských operací místo dováženého zboží.

(2) Náhradní zboží musí být československé zboží a musí mít stejnou obchodní kvalitu, stejnou technickou charakteristiku a stejnou osmimístnou podpoložku celního sazebníku jako dovážené zboží. V odůvodněných případech mohou celní orgány povolit, aby náhradní zboží dosáhlo vyššího stupně zpracování než dovážené zboží.

(1) Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k ustanovení odstavce 4 celní orgány povolí, aby

(4) Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy, kdy je aktivní zušlechťovací styk zakázán nebo omezen.

b) zušlechtěné výrobky získané z náhradního zboží byly vyvezeny z tuzemska před dovozem dováženého zboží.

a) zušlechtěné výrobky byly získány z náhradního zboží,

(5) Jestliže je postupováno podle odstavce 1 písm. b) a zušlechtěné výrobky by podléhaly vývoznímu clu, kdyby nebyly vyváženy v režimu aktivního zušlechťovacího styku, musí osoba, které bylo povolení uděleno, zajistit celní dluh, který vznikne, nebude-li dovážené zboží dovezeno ve stanovené lhůtě.

(3) Jestliže je postupováno podle odstavce 1, je dovážené zboží posuzováno jako náhradní zboží a náhradní zboží jako dovážené zboží.

a) může-li být dovážené zboží identifikováno ve zušlechtěných výrobcích nebo může-li být ověřeno plnění podmínek stanovených pro náhradní zboží, bude-li postupováno podle § 121; ustanovení § 120 odst. 1 písm. d) tím nejsou dotčena,

b) může-li režim aktivního zušlechťovacího styku pomoci vytvořit příznivější podmínky pro vývoz zušlechtěných výrobků, za podmínky, že tím nejsou dotčeny zásadní ekonomické zájmy československých výrobců.

(3) Povolí-li celní orgány, aby bylo postupováno podle § 121 odst. 1 písm. b), stanoví současně lhůtu, během které musí být zahraniční zboží navrženo do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Tato lhůta počíná běžet dnem přijetí vývozního celního prohlášení vztahujícího se na zušlechtěné výrobky získané z odpovídajícího náhradního zboží.

(4) Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna do 30 dnů po skončení lhůty zpětného vývozu zušlechtěných výrobků předložit celním orgánům vyúčtování aktivního zušlechťovacího styku.

(1) Celní orgány stanoví lhůtu, ve které musí být zušlechtěné výrobky vyvezeny zpět nebo jim musí být přiděleno jiné celně schválené určení. Při stanovení této lhůty se přihlíží k době potřebné pro provedení zpracovatelských operací a k době potřebné pro rozhodnutí o zušlechtěných výrobcích.

(2) Lhůta počíná běžet dnem, kdy bylo zahraniční zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, mohou celní orgány v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.

(1) Celní orgány stanoví procento výtěžnosti z operace anebo, tam kde je to nezbytné, způsob jak procento výtěžnosti stanovit. Procentem výtěžnosti se rozumí množství nebo procentuální množství zušlechtěných výrobků získaných z přepracování daného množství dováženého zboží. Procento výtěžnosti se stanoví na základě skutečností, za kterých budou zpracovatelské operace prováděny.

(2) Na základě předem zjištěných skutečností může být stanoveno standardní procento výtěžnosti tehdy, jsou-li zpracovatelské operace obvykle prováděny za přesně stanovených technických podmínek, které se vztahují na zboží jednotné charakteristiky a které vyplývají z výroby zušlechtěných výrobků stejné kvality.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije rovněž tehdy, bude-li zušlechtěným výrobkům přiděleno celně schválené určení uvedené v odstavci 1 poté, co byly propuštěny do režimu uskladňování v celním skladu, dočasného použití, tranzitu nebo byly umístěny do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(1) Zboží v nezměneném stavu a zušlechtěné výrobky musí být vyvezeny zpět. Celní orgány mohou v odůvodněných případech povolit, aby byly propuštěny do volného oběhu, přepracovány pod celním dohledem, zničeny nebo aby je deklarant přenechal ve prospěch státu.

a) podléhají dovoznímu clu vyměřenému v souladu s pravidly příslušného režimu, do kterého byly propuštěny s podmíněným osvobozením od cla anebo vyměřenému v souladu s pravidly svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, do kterého byly umístěny. Osoba, které bylo povolení uděleno, však může požadovat, aby clo bylo vyměřeno podle § 127. Bylo-li zušlechtěným výrobkům přiděleno výše uvedené celně schválené určení, jiné než propuštění do režimu přepracování pod celním dohledem, musí se částka dovozního cla rovnat alespoň částce cla vyměřené podle § 127,

b) mohou podléhat pravidlům, jimiž se řídí vyměřování cla stanoveného v rámci režimu přepracování pod celním dohledem, pokud by dovážené zboží mohlo být do tohoto režimu propuštěno.

b) z výrobků dovážených zpět po přepracování v zahraničí podle ustanovení upravujících režim pasivního zušlechťovacího styku, za stejných podmínek, jaké by se na ně vztahovaly, kdyby byly vyváženy v tomto režimu a předtím, než byly vyvezeny, byly propuštěny do volného oběhu.

a) ze zušlechtěných výrobků nebo ze zboží v nezměněném stavu uvedených v odstavci 1, podle § 127 a 128,

(1) Veškeré zušlechtěné výrobky, jejich část nebo zboží v nezměněném stavu mohou být na základě povolení celních orgánů a v souladu s podmínkami režimu pasivního zušlechťovacího styku dočasně vyváženy z tuzemska za účelem dalšího zpracování.

(2) Vznikl-li při zpětném dovozu výrobků celní dluh, vyměří se dovozní clo

(3) Povolení použít systém navracení lze udělit pouze tehdy, jestliže v době přijetí celního prohlášení na propuštění zušlechtěných výrobků k vývozu

c) podléhá vyrovnávací dávce stanovené právním předpisem, jimž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství.

a) dovážené zboží nepodléhá vyrovnávací dávce podle odstavce 1 písm. c),

b) na vývoz zušlechtěných výrobků není stanovena žádná vývozní náhrada.

b) by mohlo v rozsahu kvót podléhat preferenčnímu sazebnímu opatření nebo jednostrannému opatření podle § 13 odst. 1 písm. e) až g),

(2) Kromě omezení uvedených v odstavci 1 se systém navracení použije pouze tehdy, není-li v době přijetí celního prohlášení na propuštění do volného oběhu stanovena žádná vývozní náhrada za vývoz zušlechtěných výrobků.

(1) Systém navracení může být použit u veškerého zboží, s výjimkou takového, které v okamžiku přijetí celního prohlášení do volného oběhu

a) podléhá množstevním dovozním omezením,

(2) Pro účely přidělení celně schváleného určení uvedeného v odstavci 1 jsou zušlechtěné výrobky považovány za zahraniční zboží.

(4) Zušlechtěné výrobky propuštěné do režimu uvedeného v odstavci 1 nebo umístěné do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu mohou být propuštěny do volného oběhu pouze na základě povolení celního úřadu. Částka vráceného nebo prominutého dovozního cla je v těchto případech pokládána za výši celního dluhu; ustanovení § 128 písm. a) tím nejsou dotčena.

a) vyvezeny pod celním dohledem do zahraničí, nebo

b) propuštěny, s ohledem na následný vývoz, do režimu tranzitu, uskladňování v celním skladu, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku (režimy s podmíněným osvobozením od cla) anebo umístěny do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, za splnění podmínek stanovených pro použití příslušného režimu.

(1) Osoba, které bylo povolení uděleno, může žádat vrácení nebo prominutí dovozního cla, prokáže-li, že zušlechtěné výrobky získané z dováženého zboží propuštěného do volného oběhu v systému navracení byly

(3) Žádost o vrácení cla je třeba podat nejpozději do tří let ode dne, kdy celní dluh vznikl.

b) nemůže-li být zboží po přepracování stejně hodnoceno nebo ekonomicky navráceno do svého původního stavu, v němž bylo před propuštěním do tohoto režimu,

a) může-li být dovážené zboží identifikováno ve zpracovaných výrobcích,

c) nedojde-li použitím tohoto režimu k obcházení předpisů upravujících stanovení původu zboží nebo které stanoví množstevní omezení vztahující se na dovážené zboží,

d) jsou-li splněny podmínky nutné k tomu, aby byly v tuzemsku vytvořeny nebo udrženy příslušné zpracovatelské činnosti, aniž by byly nepříznivě dotčeny zásadní ekonomické zájmy československých výrobců.

(2) Celní orgány však mohou povolit použití režimu dočasného použití, aniž by bylo možno předmětné zboží ztotožnit, jestliže s ohledem na povahu zboží a jeho použití nemožnost ztotožnění neumožní zneužití tohoto režimu.

(1) Celní orgány odmítnou žádost o povolení režimu dočasného použití, jestliže není možno předmětné zboží ztotožnit.

(3) Celní orgány mohou z důvodů hodných zřetele na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, prodloužit lhůty stanovené podle odstavců 1 a 2 tak, aby umožnily zamýšlené použití zboží.

(1) Celní orgány stanoví lhůtu, během níž musí být dovezené zboží vyvezeno zpět nebo mu bude přiděleno jiné celně schválené určení. Tato lhůta musí být dostatečná, aby mohlo být dosaženo cíle, zamýšleného použití.

(2) Zboží může být propuštěno do režimu dočasného použití maximálně na dobu dvacetičtyř měsíců; zvláštní lhůty stanovené podle § 147 tím nejsou dotčeny.

(2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit seznam zboží, které nelze propustit do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

(1) Použití režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla může celní úřad povolit pouze u zboží, které zůstává vlastnictvím zahraniční osoby a které není uvedeno ve vyhlášce vydané podle § 147, nebo je v této vyhlášce uvedeno, avšak nesplňuje všechny podmínky stanovené k propuštění do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla.

(1) Částka dovozního cla u zboží propuštěného do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla za každý, byť jen započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do tohoto režimu, činí 3 % z úhrnné částky cla, které by mělo být vybráno za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.

(2) Částka vybraného dovozního cla nesmí být vyšší než ta, která by byla vybrána, kdyby předmětné zboží v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.

(1) Možnost převodu práv a povinností, která vzniknou při režimu dočasného použití podle § 94 neznamená, že pro každé v úvahu připadající období použití platí stejný postup při osvobození od dovozního cla.

(2) Umožňuje-li převod práv a povinností podle odstavce 1 z jedné osoby na druhou částečné osvobození od dovozního cla během téhož měsíce, je první osoba povinna zaplatit dlužnou částku dovozního cla za celý příslušný měsíc.

(1) Celní orgány vyberou dovozní clo vypočítané podle § 149 až po ukončení režimu dočasného použití.

(2) Je-li lhůta pro režim dočasného použití podle § 148 stanovena na dobu třicetičtyř měsíců nebo delší, vybere celní úřad dovozní clo po uplynutí třicetičtyř měsíců.

(1) Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby československé zboží bylo dočasně vyvezeno do zahraničí za účelem podrobení zpracovatelským operacím a aby zušlechtěné výrobky byly propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla. Ustanovení § 129 a § 162 až 168 tím nejsou dotčena.

c) zušlechtěnými výrobky všechny výrobky, které jsou výsledkem zpracovatelských operací.

b) zpracovatelskými operacemi operace uvedené v § 120 odst. 1 písm. a) až c),

a) dočasně vyváženým zbožím zboží, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku,

(2) Pro účely režimu pasivního zušlechťovacího styku se rozumí

c) vznikl-li by z jeho vývozu nárok na vývozní náhradu nebo byla-li přiznána finanční výhoda jiná, než je výhoda stanovená právním předpisem, jimž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství přiznávaná při vývozu zmíněného zboží.

a) vznikl-li by z jeho vývozu nárok na vrácení nebo prominutí dovozního cla,

b) bylo-li před vývozem v důsledku jeho konečného použití propuštěno do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla, jestliže podmínky pro osvobození ještě trvají,

(3) Zboží propuštěné do režimu pasivního zušlechťovacího styku se považuje za dočasně vyvezené zboží.

(2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy, kdy se ustanovení odstavce 1 nepoužije.

(1) Československé zboží nelze propustit do režimu pasivního zušlechťovacího styku,

(1) Povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku udělují celní orgány na žádost osoby, která zařizuje provedení zpracovatelských operací.

(2) Jiné osobě, než je uvedena v odstavci 1, je možno udělit povolení k propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku tehdy, jestliže zpracovatelské operace sestávají ze spojení československého zboží se zahraničním zbožím a dovezeným jako zušlechtěné výrobky, za předpokladu, že použití tohoto režimu napomáhá rozšířit vývoz tohoto zboží, aniž by se to nepříznivě dotklo základních zájmů československých výrobců stejného nebo podobného zboží, jako jsou zušlechtěné výrobky.

(2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy, kdy se neuplatní ustanovení odstavce 1 písm. a).

(1) Povolení lze udělit pouze československým osobám a pouze tehdy,

a) lze-li zjistit, že zušlechtěné výrobky pocházejí z dočasně vyvezeného zboží,

b) nehrozí-li, že povolení k použití režimu pasivního zušlechťovacího styku pravděpodobně vážně poškodí zásadní ekonomické zájmy československých výrobců.

(1) Celní orgány stanoví lhůtu, ve které musí být zušlechtěné výrobky dovezeny zpět do tuzemska. Tato lhůta může být z důvodů hodných zřetele na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, prodloužena.

(2) Ustanovení § 125 se pro stanovení procenta výtěžnosti při pasivním zušlechťovacím styku použijí přiměřeně.

a) osoby, které bylo povolení uděleno, nebo

b) jiné československé osoby, souhlasí-li s tím osoba, které bylo povolení uděleno, a jsou-li splněny podmínky pro udělení tohoto povolení.

(2) Částka, která má být odečtena podle odstavce 1, se stanoví podle množství a sazebního zařazení předmětného zboží v den přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do režimu pasivního zušlechťovacího styku. Hodnotou dočasně vyváženého zboží je hodnota, která byla vzata v úvahu při určení celní hodnoty podle § 31 odst. 1 písm. b) bod 1 nebo, jestliže nemůže být hodnota tímto způsobem určena, hodnota stanovená rozdílem mezi celní hodnotou zušlechtěných výrobků a zpracovatelskými náklady. Bylo-li před propuštěním do režimu pasivního zušlechťovacího styku dočasně vyvážené zboží osvobozeno od dovozního cla při jeho propuštění do volného oběhu vzhledem k jeho konečnému použití a podmínky pro osvobození od dovozního cla trvají, bude částkou cla, která se má odečíst, částka skutečně vybraného dovozního cla při propuštění tohoto zboží do volného oběhu.

(3) Mohou-li být na zušlechtěné výrobky uplatněna preferenční opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. e) a f) a tato opatření lze uplatnit na zboží stejného sazebního zařazení jako má dočasně vyvážené zboží, použije se při vyměření dovozního cla, které má být odečteno podle odstavce 1, sazba, která by byla použita, kdyby dočasně vyvážené zboží splňovalo podmínky, za nichž se tato preferenční opatření použijí.

(1) Výše osvobození od dovozního cla se stanoví rozdílem mezi částkou dovozního cla vyměřeného z dovážených zušlechtěných výrobků propuštěných do volného oběhu a částkou dovozního cla, které by bylo ke stejnému okamžiku vyměřeno z dočasně vyváženého zboží v případě, že by bylo dovezeno ze státu, ve kterém byla provedena poslední zpracovatelská operace.

(1) Je-li účelem zpracovatelské operace oprava dočasně vyváženého zboží, bude toto zboží při propuštění do volného oběhu úplně osvobozeno od dovozního cla, prokáže-li deklarant, že zboží bylo opraveno bezúplatně v důsledku smluvních nebo zákonných vypořádání práv z odpovědnosti za vady.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy vada zboží byla zjištěna při jeho prvním propuštění do volného oběhu.

(4) Stanoví-li mezinárodní smlouva jinak, ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí.

(3) Dovozní clo se vyměřuje podle sazeb, které se uplatňují na zušlechtěné zboží v okamžiku přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu.

(2) Náklady na opravu budou základem pro určení celní hodnoty zušlechtěných výrobků tehdy, jsou-li jedinou úhradou držitele povolení a nejsou ovlivněny spojením mezi osobou, které bylo povolení uděleno, a osobou, která opravu provedla.

(1) Je-li účelem zpracovatelské operace oprava dočasně vyváženého zboží a tato oprava je provedena za úplatu, bude toto zboží při propuštění do volného oběhu částečně osvobozeno od dovozního cla. Výše osvobození od dovozního cla vychází z celní hodnoty a sazby uvedené v odstavcích 2 a 3.

(3) Celní orgány povolí, za podmínek jimi stanovených, dovoz náhrad ještě před dočasným vývozem zboží (předchozí dovoz).

(1) Systém prosté výměny umožňuje, aby dovezený náhradní výrobek (dále jen „náhrada“) nahradil zušlechtěný výrobek.

(2) Celní orgány povolí použití systému prosté výměny tehdy, zahrnuje-li zpracovatelská operace pouze opravu československého zboží jiného, než na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace v zemědělství.

(2) Bylo-li dočasně vyvážené zboží před vývozem používáno, musí být náhrada také používána a nesmí být novým výrobkem. Byla-li náhrada dodána bezúplatně v důsledku smluvních nebo zákonných práv z odpovědnosti za vady, mohou celní orgány povolit výjimku.

(1) Náhrada musí mít stejnou obchodní kvalitu a stejnou technickou charakteristiku, jakou by mělo dočasně vyvážené zboží, kdyby bylo zušlechtěno.

(4) V případě předchozího dovozu náhrady je osoba, které bylo povolení uděleno, povinna zajistit celní dluh, který by mohl vzniknout.

(1) Při předchozím dovozu musí být dočasně vyvážené zboží vyvezeno ve lhůtě dvou měsíců ode dne přijetí celního prohlášení k propuštění náhrady do volného oběhu.

(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní orgány na žádost osoby, které bylo povolení uděleno, lhůtu uvedenou v odstavci 1 přiměřeně prodloužit.

(1) Režim vývozu umožňuje, aby československé zboží opustilo tuzemsko. Vývoz zahrnuje vybrání vývozních cel, uplatnění obchodně-politických opatření a další vývozní formality.

(2) Stejně jako zboží vyvážené v režimu vývozu bude propuštěno zboží, které má být dodáno osobám jiných států, které požívají výhod podle mezinárodních smluv.⁴)

(1) Československé zboží, které má být vyvezeno do zahraničí musí být propuštěno v režimu vývozu. Ustanovení celních předpisů uplatňovaná na zboží vyvážené cestujícími, zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu tranzitu tím nejsou dotčena.

(2) Celní prohlášení na propuštění zboží k vývozu se podává u celního orgánu, v jehož územním obvodu má vývozce sídlo nebo bydliště, anebo u celního orgánu, v jehož územním obvodu je zboží k vývozu baleno nebo nakládáno.

(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit případy a podmínky, kdy lze celní prohlášení na propuštění zboží k vývozu podat u jiného celního orgánu.