STANOVENÍ CELNÍHO DLUHU

Zápis v účetních dokladech a sdělení částky cla dlužníkovi

(1) Každá částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu (dále jen „částka cla“) musí být celními orgány vyměřena ihned poté, jakmile jim budou sděleny všechny údaje a předloženy všechny doklady potřebné pro jeho vyměření; vyměřené clo celní orgány zapíší do svých účetních dokladů.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí,

a) jestliže bylo dočasně zavedeno antidumpingové nebo vyrovnávací clo, nebo

b) jestliže je dlužná částka cla vyšší než ta, která byla vyměřena na základě závazné informace o sazebním zařazení.

(1) Vznikl-li celní dluh přijetím celního prohlášení na propuštění zboží do příslušného režimu, jiného než dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, zapíší celní orgány částku cla do účetních dokladů ihned, jakmile byla vyměřena, nejpozději však druhý den následující po dni, kdy bylo zboží propuštěno. Byl-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla, vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné osobě během lhůty stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do účetních dokladů jednotným zápisem na konci této lhůty. Tento zápis musí být proveden nejpozději do pěti dnů po uplynutí zmíněné lhůty.

(2) Stanoví-li celní předpisy, že zboží může být propuštěno, jsou-li splněny podmínky, jimiž se řídí určení výše celního dluhu nebo výběr cla, provede se zápis v účetních dokladech nejpozději do dvou dnů po dni, kdy mělo být zaplaceno clo vyplývající z celního dluhu. Jestliže se celní dluh vztahuje k dočasnému antidumpingovému nebo vyrovnávacímu clu, bude toto clo zapsáno v účetních dokladech nejpozději do dvou měsíců po nabytí účinnosti právního předpisu stanovujícího uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla.

(3) Vznikl-li celní dluh za jiných podmínek, než jsou uvedeny v odstavci 1, bude příslušná částka cla zapsána do účetních dokladů dne, kdy celní orgány mohou

a) vyměřit výši příslušného cla,

b) určit osobu, která je povinna toto clo zaplatit.

(1) Celní orgány mohou lhůtu k zápisu do účetních dokladů stanovenou v § 221 prodloužit
Prodloužení lhůty však nesmí přesáhnout 14 dnů.

a) z důvodů zjednodušení účetnictví, nebo

b) nemohou-li celní orgány z důvodů hodných zřetele dodržet stanovené lhůty.

(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 se nevztahují na případy, kdy je lhůta prodloužena z důvodů nehody nebo vyšší moci.

(1) Nebylo-li clo vyplývající z celního dluhu zapsáno do účetních dokladů v souladu s ustanoveními § 221 a 222 nebo byla-li do účetních dokladů zapsána nižší než dlužná částka cla, bude částka cla, která má být vybrána nebo zbývá k vybrání, zapsána do účetních dokladů do dvou dnů ode dne, kdy celní orgány mohou vyměřit dlužnou částku cla a určit dlužníka. Tato lhůta může být prodloužena v souladu s ustanovením § 222.

(2) Následný zápis v účetních dokladech se neprovede, jestliže

a) dlužná částka cla nebyla zapsána do účetních dokladů na základě pozdějšího rozhodnutí soudu,

b) dlužná částka cla nebyla zapsána do účetních dokladů zaviněním celních orgánů a osoba, která je povinna zaplatit clo, jednala v dobré víře a splnila všechny podmínky stanovené celními předpisy upravující podávání celního prohlášení.

(3) Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy, kdy celní orgány nemusí dodatečně zanést do účetních dokladů nižší částky cla, než je částka cla vyměřená.

(1) Částku cla, zapsanou v účetních dokladech, sdělí celní orgány dlužníkovi.

(2) Zapsal-li deklarant částku cla do celního prohlášení pro informaci, nemusí celní orgány tuto částku cla sdělit, neodpovídá-li tato částka cla částce cla jimi vyměřené. Rozhodnou pro propuštění zboží je částka cla zapsaná v účetních dokladech; ustanovení § 221 odst. 1 tím nejsou dotčena.

Splatnost cla a postup při placení cla

(1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 228 až 233, je clo splatné ve lhůtě 10 dní ode dne, kdy celní orgány sdělily jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 221 odst. 1 věta druhá, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby. Lhůta se automaticky prodlužuje v případech, kdy dlužník nemohl ve stanovené lhůtě clo zaplatit, protože mu byla částka cla sdělena příliš pozdě.

(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi některý ze způsobů ulehčení platby cla uvedených v § 228 až 233, je clo splatné ve lhůtě stanovené pro tyto způsoby ulehčení platby cla.

(1) Clo lze platit

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celních orgánů,

b) v hotovosti

1. poštovní poukázkou na příslušný účet celních orgánů,

2. osobám pověřeným celními orgány výhradně přijímat od dlužníků platby cla v hotovosti; na přijatou platbu jsou celní orgány povinny vydat potvrzení,

3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,

c) přeplatkem na jiném cle.

(2) Ministerstvo po dohodě s federálním ministerstvem spojů stanoví vyhláškou případy a způsob, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.

a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla do účetních dokladů v souladu s § 221 odst. 1 věta první, nebo

b) souhrnně, u všech částek cla zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 221 odst. 1 věta první, ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo

c) souhrnně, u všech částek, tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 221 odst. 1 věta druhá.

(1) Lhůta pro odklad úhrady cla může činit nejvíce 30 dnů a stanoví se takto,

a) byla-li úhrada cla odložena podle § 230 písm. a), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla částka cla zapsána do účetních dokladů; postupuje-li se podle § 222, lhůta 30 dnů se sníží o počet dnů odpovídající počtu dnů nad dva dny, které jsou potřebné k zápisu do účetních dokladů,

b) byla-li úhrada cla odložena podle § 230 písm. b), počíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy uplynula souhrnná lhůta. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídající polovině souhrnné lhůty,

c) byla-li úhrada cla odložena podle § 230 písm. c), počíná lhůta běžet ode dne, kdy uplynula lhůta, během které bylo předmětné zboží propuštěno. Tato lhůta se sníží o počet dnů odpovídající polovině počtu dnů příslušné lhůty.

(2) Je-li počet dnů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) liché číslo, rovná se počet dnů, které se odečtou od lhůty 30 dnů, polovině nejbližšího nižšího sudého čísla.

(3) Jsou-li lhůty uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) stanoveny na kalendářní týdny nebo kalendářní měsíc, musí být clo, jehož úhrada byla odložena, zaplaceno

a) v pátek čtvrtého kalendářního týdne následujícího po týdnu, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na týdny,

b) šestnáctý den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odložení úhrady cla povoleno, je-li lhůta stanovena na měsíc.

(1) Nedoplní-li deklarant ve lhůtě stanovené celními orgány celní prohlášení o předepsané údaje nebo nepředloží doklady nutné pro celní řízení, celní orgány nepovolí odklad úhrady cla, které je zapsáno v účetních dokladech v souladu s ustanovením tohoto zákona, vztahujícím se na přijetí neúplných celních prohlášení.

(2) Odklad úhrady cla však celní orgány mohou povolit i v případech uvedených v odstavci 1, jestliže částka cla, která má být vybrána, je zapsána do účetních dokladů před uplynutím lhůty 30 dnů, která počíná běžet ode dne, kdy původní částka cla byla zapsána do účetních dokladů, anebo jestliže nebyla zapsána do účetních dokladů, ode dne, kdy bylo přijato celní prohlášení vztahující se na předmětné zboží. Lhůta pro odložení úhrady cla však nesmí v těchto případech přesáhnout lhůtu, která by byla stanovena podle § 231, kdyby částka dlužného cla byla zapsána v účetních dokladech v době, kdy bylo podáno celní prohlášení na předmětné zboží.

(1) Na žádost mohou celní orgány povolit dlužníkovi posečkání cla nebo jeho zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno pro dlužníka s vážnou újmou nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý nedoplatek cla od dlužníka najednou, ne však na dobu delší, než je lhůta, v níž se promlčuje právo vymáhat nedoplatek cla.

(2) Povolí-li celní orgány posečkání cla nebo zaplacení cla ve splátkách, musí být celní dluh zajištěn. Zajištění však nebude požadováno, jestliže by to, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.

(3) Za dobu posečkání cla zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby Státní banky československé platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní orgány úrok předepíšou za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do osmi dnů ode dne doručení platebního výměru.

(4) Celní orgány nemusí vyžadovat úrok, jestliže by jeho zaplacení, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro něho spojeno s vážnou újmou.

(1) Za den platby se považuje

a) u bezhotovostních převodů z účtů u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu dlužníka,

b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala.

(2) Banky a pošty jsou povinny převést platby na příslušné účty celních orgánů vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy platba z účtu dlužníka byla uskutečněna nebo kdy byla ve prospěch učtu celních orgánů v hotovosti přijata. Pokud je účet celních orgánů veden u jiné banka než účet dlužníka, z něhož je platba prováděna, je povinna banka, která platbu uskutečňuje, převést uhrazovanou částku té bance, u které je veden účet celních orgánů, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Stejným způsobem se postupuje u plateb přijímaných ve prospěch účtu celních orgánů v hotovosti. Banka, u které jsou vedeny účty celních orgánů, připíše v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Současně jsou banky a pošty povinny sdělit celním orgánům den, kdy došlo k odepsání platby z účtu dlužníka. V případě nedodržení těchto lhůt jsou povinny uhradit celním orgánům úrok ve výši běžné diskontní sazby Státní banky československé z částky včas nepřevedené.

(3) Pokud dá dlužník příkaz k úhradě cla a banka příkaz neprovede v den uvedený v příkazu z jiných důvodů než z nedostatku finančních prostředků na účtu dlužníka, ručí dlužníku banka. Úhrada cla má přednost před jinými úhradami.

(4) O dodržení postupů bank a pošt uvedených v odstavcích 2 a 3 jsou oprávněny se přesvědčovat místním šetřením celní orgány, v jejichž prospěch byla platba uskutečněna, nebo celní orgán jimi dožádaný.

(1) Nebylo-li clo zaplaceno ve stanovené lhůtě,

a) jsou celní orgány oprávněny použít podle své volby všech stanovených prostředků, včetně exekuce, aby zajistily příslušnou platbu cla,

b) bude z nezaplacené částky cla vyměřen úrok z prodlení, který je příslušenstvím cla. Úrok z prodlení nesmí být nižší než úrok uvedený v § 233 odst. 3.

(2) Celní orgány mohou od vybrání úroku z prodlení upustit, jestliže

a) by vybrání úroku, vzhledem k situaci dlužníka, bylo pro dlužníka spojeno s vážnou újmou, nebo

b) jeho výše nepřesáhne částku 100 Kčs, nebo

c) je clo zaplaceno do pěti dnů po uplynutí lhůty splatnosti.

(3) Celní orgány mohou odepsat nedoplatek na cle z vlastního podnětu, je-li zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání zřejmě k výsledku, nebo je pravděpodobné, že by výtěžek vymáhání přesáhl náklady na jeho vymáhání. Stejně se postupuje, není-li sice nedoplatek na cle nedobytný, avšak jeho vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.