UKONČOVÁNÍ NÁSTAVBOVÉHO STUDIA A POMATURITNÍHO STUDIA

Ukončování nástavbového studia
Maturitní zkouška

Ukončování pomaturitního studia

(1) Maturitní zkouška je komplexní zkouška, jejímž účelem je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány a učebními osnovami a jak jsou připraveni pro výkon služby.

(2) Žák může konat maturitní zkoušku, pokud na konci druhého pololetí závěrečného ročníku při celkovém hodnocení prospěchu prospěl.

(3) Před zahájením ústních zkoušek se žáci nezúčastňují výuky v rozsahu pěti vyučovacích dnů; tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní zkoušky.

(1) Maturitní zkouška obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, která má složku jazykovou a složku literární, ústní zkoušku z práva nebo soubornou ústní zkoušku z práva a vyhledávání a ústní zkoušku ze dvou odborných vyučovacích předmětů.

(2) Písemná zkouška z českého jazyka a literatury trvá nejdéle 240 minut. Ústní zkouška z jednoho vyučovacího předmětu a souborná ústní zkouška z práva a vyhledávání trvá 15 až 20 minut; je-li obsahem ústní zkoušky i část praktická, trvá nejdéle 30 minut.

(3) Příprava žáka k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15 až 20 minut a k souborné ústní zkoušce z práva a vyhledávání 30 minut.

(4) Ústní zkouška z odborných vyučovacích předmětů se může členit na část praktickou a část teoretickou.

(5) V praktické části se ověřují praktické dovednosti žáka ve vylosovaném tématu; její součástí může být písemné nebo grafické řešení úkolu, názorná ukázka nebo praktický úkon.

(6) V teoretické části se ověřují vědomosti žáků ve vylosovaném tématu; teoretickou částí zkoušky může být i obhajoba komplexní odborné práce, kterou žák nebo skupina žáků vypracovala v průběhu studia.

(7) Žák může konat se souhlasem ředitele školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z dalšího povinného vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu.

(1) Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období. Opravné zkoušky a maturitní zkoušky v náhradním termínu (§ 25) se konají v mimořádném zkušebním období. V mimořádném zkušebním období lze rovněž opakovat celou maturitní zkoušku (§ 26).

(2) Řádné zkušební období, mimořádné zkušební období a dny pro konání maturitní zkoušky, opravných zkoušek, maturitní zkoušky v náhradním termínu nebo pro opakování celé maturitní zkoušky stanoví na konci druhého pololetí závěrečného ročníku ředitel školy. Mimořádné zkušební období musí skončit nejpozději 60 dnů od konce pololetí.

(3) Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury si žák zvolí jedno ze stanovených témat. Při ústní zkoušce z českého jazyka a literatury, ústní zkoušce z práva nebo souborné ústní zkoušce z práva a vyhledávání a při ústní zkoušce z odborných vyučovacích předmětů si žák jedno ze stanovených témat losuje.

(4) Témata ke zkouškám stanoví ředitel školy. Je-li to účelné, obsahují témata seznam pomůcek, které mohou žáci používat, a témata pro praktickou část zkoušky z odborných vyučovacích předmětů rovněž čas stanovený pro zpracování zadaného úkolu. Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury se stanoví čtyři témata; pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z práva nebo ústní zkoušku z práva a vyhledávání a ústní zkoušku z odborných vyučovacích předmětů 25 až 30 témat.

(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí; v jedné střední policejní škole lze zřídit více zkušebních komisí.

(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

(3) Dalšími členy zkušební komise jsou podle zkoušeného předmětu učitel příslušného předmětu a přísedící.

(4) Předsedy zkušebních komisí jmenuje na návrh ředitele školy, ve které se maturitní zkouška koná, ministerstvo. Předsedou zkušební komise může být jmenován ředitel nebo učitel jiné střední policejní školy, který má nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách, zkouškách v náhradním termínu nebo při opakování maturitní zkoušky je předsedou zkušební komise ředitel školy nebo jím pověřený zástupce.

(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje z učitelů školy, ve které se maturitní zkouška koná, ředitel školy. Místopředsedou zkušební komise může být jmenován učitel, který má nejméně pětiletou pedagogickou praxi.

(6) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost maturitní zkoušky, hodnotí její úroveň i klasifikaci žáků.

(7) Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.

(8) Ministerstvo a po dohodě s ním i policejní ředitelství jsou oprávněny vyslat k maturitním zkouškám pověřené pracovníky, kteří mají právo se přesvědčit doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného žáka; nepodílejí se však na jeho hodnocení.

(9) Po ukončení maturitní zkoušky všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně maturitní zkoušky.

4 - dostatečný,
3 - dobrý,
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
(1) Prospěch žáka při maturitní zkoušce se klasifikuje těmito stupni:
5 - nedostatečný.

(2) Klasifikaci žáka při maturitní zkoušce schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

(3) Písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury klasifikuje vyučující a výsledek oznámí žáku nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek. Při návrhu výsledné klasifikace zkoušky z českého jazyka a literatury zkušební komise k výsledku písemné zkoušky přihlédne. Žák, který má z písemné zkoušky z českého jazyka a literatury prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku v řádném zkušebním období.

(4) Počíná-li si žák při zkoušce z některého předmětu maturitní zkoušky nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise nebo při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury po poradě s ředitelem školy sdělí žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat. Není-li žáku povoleno v maturitní zkoušce pokračovat, posuzuje se jakoby byl z příslušného předmětu maturitní zkoušky klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný.

(5) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná maturitní zkoušku dobrovolně (§ 20 odst. 7).

d) neprospěl, jestliže žák má v některém předmětu maturitní zkoušky i po opravné zkoušce výsledný stupeň prospěchu nedostatečný.

(6) Celkové hodnocení žáka u maturitní zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a průměrný prospěch z celkového hodnocení maturitní zkoušky horší než 1,5;

b) prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než dobrý a průměrný prospěch z celkového hodnocení maturitní zkoušky horší než 2,0;

c) prospěl, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než dostatečný;

(7) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení jednotlivých předmětů oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil.

(8) Vysvědčení o maturitní zkoušce se vydá jen žákům, kteří maturitní zkoušku vykonali. Vysvědčení má datum dne konání závěrečné porady zkušební komise.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z některých předmětů, nejvýše však ze dvou, klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný, může z těchto předmětů konat opravnou zkoušku.

(2) Žák, který z vážných důvodů nemohl konat maturitní zkoušku v řádném zkušebním období, ji může konat v náhradním termínu.

(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný z více než dvou předmětů nebo jestliže byl klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný u opravné zkoušky, může opakovat celou maturitní zkoušku.

(2) Maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.

(1) Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická zkouška z odborných vyučovacích předmětů zařazených do učebních plánů, která se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je nejméně tříčlenná.

(2) Předsedu zkušební komise jmenuje na návrh ředitele školy, ve které se závěrečná pomaturitní zkouška koná, ministerstvo. Předsedou zkušební komise musí být jmenován odborník z výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.

(3) Nemůže-li předseda zkušební komise jmenovaný ministerstvem pro závažné důvody vykonávat svoji funkci, jmenuje v naléhavých případech ředitel školy předsedou zkušební komise některého učitele školy.

(4) Další členy zkušební komise jmenuje z učitelů školy ředitel školy, ve které se závěrečná pomaturitní zkouška koná.