PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ POTŘEBNÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE
Ambulantní péče
Ústavní péče

a) druh a rozsah potřebné zdravotní péče, kterou bude zdravotnické zařízení pojištěncům poskytovat,

b) způsob a rozsah provádění plateb včetně jejich termínů,

c) způsob náhradních nebo přechodných platebních mechanismů,

d) způsob výměny informací mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou a jejich rozsah,

e) způsob zajištění závazků vyplývajících ze smlouvy.

(1) Základní komplexní zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich praktický lékař. Tímto lékařem se rozumí praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost.

(2) Při převzetí do péče vyplní praktický lékař registrační list, jehož kopii zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Současně si vyžádá zdravotnickou dokumentaci od lékaře, který měl pojištěnce v péči v předcházejícím období. Tento lékař je povinen zvolenému lékaři dokumentaci předat.

(3) Praktický lékař je povinen zajišťovat péči o pojištěnce, které má ve své péči, včetně návštěvní služby pro tyto pojištěnce, v místě uvedeném na registračním listu.

(1) Pojištěnci, kteří se opakovaně nebo dlouhodobě zdržují v místě odlišném od místa trvalého pobytu, jsou oprávněni zvolit si praktického, zubního a ženského lékaře dosažitelného v tomto místě. Pojištěnci si mohou tohoto lékaře zvolit s upozorněním na potřebu pouze přechodné péče a na již provedenou volbu lékaře v místě trvalého pobytu.

(2) Lékař, u něhož je provedena přechodná volba, má právo si vyžádat výpis ze zdravotnické dokumentace pojištěnce. Tento lékař po ukončení přechodné péče zasílá výpis ze zdravotnické dokumentace pojištěnce lékaři, u něhož je provedena základní volba.

(1) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí odborné péče, doporučí praktický lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno odbornou péči na náležité úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení⁹) tím není dotčeno. Spolu s doporučením k přijetí odborným lékařem zasílá praktický lékař též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení.

(2) V indikovaných případech ošetřující lékař dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce v doporučeném zdravotnickém zařízení; to platí i pro dojednání péče ústavní. Dojednání odborné péče se nevztahuje na případy, kdy je pojištěnec odesílán do spádového zdravotnického zařízení.¹⁰)

(3) Odborný lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje praktického lékaře, popřípadě, vyžaduje-li to povaha onemocnění, též odborného lékaře, který má pojištěnce ve své péči, o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi praktickým lékařem a lékařem závodní preventivní péče.

(1) Potřebnou zdravotní péčí je i zvláštní forma ambulantní péče poskytovaná jako domácí zdravotní péče, zdravotní péče v sanatoriích (stacionářích) a v ústavech sociální péče.

(2) Domácí péče a péče v ústavech sociální péče zajišťuje pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci potřebnou zdravotní péči v jejich vlastním sociálním prostředí.

(3) Péče v sanatoriích zahrnuje provádění diagnostických a léčebných výkonů u pojištěnců, jejichž zdravotní stav vyžaduje péči bez nutnosti hospitalizace. Zdravotní pojišťovna hradí poskytnutou zdravotní péči a část režijních nákladů na pobyt pojištěnce odpovídající podílu zdravotní péče na celkové péči poskytované v sanatoriu (stacionáři).

(1) Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař zasílá s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. Do odborných léčebných ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě návrhu ošetřujícího lékaře; tato podmínka nemusí být splněna při přijetí do psychiatrické léčebny.

(2) Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by odložením nástupu byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a jestliže jde o porod. Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení.¹¹)

(3) Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být řádně dokumentováno. V tom případě je pojištěnci předána zpráva pro ošetřujícího lékaře. Stejně se postupuje i v případě, že pojištěnec sám přijetí odmítne.

(1) Je-li to nutné vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte, může s ním být do ústavní péče přijat i průvodce. Pobyt průvodce dítěte mladšího 6 let v nemocnici se považuje za ústavní ošetřování. V případě dítěte staršího 6 let se pobyt průvodce v nemocnici považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře.

(2) Průvodce lze do nemocnice přijmout i v jiných případech, než je uvedeno v odstavci 1. Takový pobyt se nepovažuje za ústavní ošetřování a není hrazen zdravotní pojišťovnou.

(3) Při komplexní lázeňské péči se pobyt průvodce považuje za ústavní ošetřování pouze v případě přijetí průvodce dítěte mladšího 6 let do specializované lázeňské léčebny na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte. V ostatních případech u komplexní lázeňské péče o děti a dospělé [(§ 27 odst. 3 písm. a)] hradí pojišťovna pobyt průvodce jen v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař.

(1) Bezprostřední péči o pojištěnce zajišťuje tým zdravotnických pracovníků vedený ošetřujícím lékařem nemocnice nebo odborného léčebného ústavu, který určuje v rámci pokynů vedoucího lékaře oddělení diagnostický a léčebný postup. K zabezpečení odborné péče a součinnosti odborníků různých oborů zajišťují jednotlivá oddělení konsiliární služby pro hospitalizované pojištěnce.

(2) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce, aby byl přeložen na jiné oddělení, je nutno přeložení předem konzultovat s vedoucím lékařem oddělení nebo jím pověřeným lékařem.

(3) Z léčebných důvodů je možno pojištěnce dočasně propustit do domácího ošetření. Po dobu trvání propustky není zdravotnické zařízení oprávněno účtovat zdravotní pojišťovně náklady za ústavní péči s výjimkou léčiv a prostředků, kterými pojištěnce na propustku vybaví.

(1) Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou provedena potřebná vyšetření a ošetření nebo dojde-li k takovému zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči poskytovat ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě v zařízeních sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven léčivy a prostředky na nezbytně nutnou dobu.

(2) Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní písemnou žádost (revers), nejde-li o případy, kdy je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu nemocného.¹²)

(3) Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí řád a odmítá zásadním způsobem spolupráci, může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými důvody a pokud by okamžitým přerušením péče nebylo ohroženo vážným způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze pojištěnce v případech, kdy se jedná o povinné léčení.

(4) Ošetřujícím lékařům se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění pojištěnce včetně návrhu dalšího léčebného postupu.

(5) Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.

(6) O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení včas informuje okresní úřad, v hlavním městě Praze obvodní úřad, podle místa pobytu pojištěnce. Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.

(1) Lázeňskou péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu navrhuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí zdravotní pojišťovna. Návrh na lázeňskou péči se podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny. Současně je určován i stupeň naléhavosti [odstavec 3 písm. a)].

(2) Nemoci, u nichž se lázeňská péče poskytuje pojištěncům, indikační předpoklady, délka léčebného pobytu, typ lázeňské péče a seznam lázeňských míst České republiky, kde je příslušná lázeňská péče poskytována, jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení (dále jen „Indikační seznam“).

(3) Lázeňská péče se poskytuje a hradí jako:

a) komplexní lázeňská péče - tato péče navazuje na ústavní péči nebo péči v odborných ambulancích a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. Poskytuje se v době dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolává k lázeňské péči lázeňská léčebna. Pacient v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na léčení předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, popř. po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře přeložen do léčebny přímo z nemocničního lůžka. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců od data vystavení návrhu. Náklady komplexní lázeňské péče jsou plně hrazeny zdravotní pojišťovnou;

b) příspěvková lázeňská péče - tato péče je poskytována u nemocí, které jsou obsaženy v Indikačním seznamu a kde nejsou splněny podmínky uvedené pod písmenem a). Zdravotní pojišťovna hradí náklady na vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak.

(4) Dětem a dorostu do 19 let se lázeňská péče poskytuje podle odstavec 3 písm. a), pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavce 3 písm. b).

(5) U pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce se lázeňská péče poskytuje podle odstavec 3 písm. a), jestliže ji navrhl nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání.

(6) Způsob poskytnutí lázeňské péče podle odstavce 3 navrhuje ošetřující lékař a schvaluje revizní lékař podle Indikačního seznamu. Podle odstavec 3 písm. a) může být lázeňská péče poskytnuta i na návrh jiného ošetřujícího lékaře, než je uvedeno v Indikačním seznamu, pokud je indikace podložena příslušným odborným nálezem.

a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení,¹⁴)

b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka,

c) obrátit se na revizního lékaře, zejména jde-li o odmítání zdravotních výkonů spadajících do potřebné zdravotní péče.