(1) Jistotu lze poskytnout

a) převedením nebo vložením příslušné částky na účet celního úřadu k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „celní jistota“),

b) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen „souborná jistota“),

c) ručením k zajištění celního nebo daňového dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „jednotlivá jistota“), a to s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu,

d) zřízením zástavního práva podle daňového řádu.