(1) Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy.

(2) Zástavou je dovážené zboží, které není zbožím pocházejícím z Evropských společenství. Celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy na území Evropských společenství.

(3) Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat.

(4) Celní zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.

(5) Pro realizaci celní zástavy se použije ustanovení § 313 odst. 1 obdobně.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší správní soud 2 Afs 186/2006-54

    I. O rozhodnutí předběžné povahy, na které dopadá výluka podle § 70 písm. b) s. ř. s., se jedná, pokud ve vztahu k rozhodnutí konečnému splňuje kumulativně tři podmínky: časovou, věcnou a osobní. Je t…

  • Nejvyšší správní soud 5 Afs 149/2015-36

    I. Zajištění zástavy ve smyslu § 305 odst. 3 věty druhé zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, je úkonem směřujícím k realizaci celního zástavního práva, tedy k prodeji zástavy, a svou povahou se blíž…

  • Nejvyšší správní soud 2 Afs 70/2012-50

    Zajišťovací instituty ručení a zástavního práva mají odlišnou povahu (ručení například ulpívá na osobě, zástavní právo se prvotně váže k věci; zástavní právo je limitováno cenou zástavy atd.). Tyto od…

  • Krajský soud 30 Af 42/2011-93