2. § 4 zní:
㤠4
(1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o
a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,
b) cenu majetku osvobozeného, podle tohoto zákona od daně dědické,
c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,
d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,
e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.
(2) Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady podle odstavce 1 písm. c) a odměna a hotové výdaje podle odstavce 1 písm. d), připadající na jednotlivého dědice, se odečtou ve výši odpovídající poměru majetku, který není od daně osvobozen, a majetku, který je od daně osvobozen. Poměr se vypočte na celé Kčs bez zaokrouhlení.
(3) Cenou podle odstavce 1 u movitého majetku je cena obvyklá v době smrti zůstavitele a u nemovitostí cena zjištěná podle zvláštního předpisu,¹) platná v den smrti zůstavitele. U pohledávek, cenných papírů a hotovostí v cizích měnách se přepočet na Kčs provede podle kursu platného pro nákup valut nebo deviz v den smrti zůstavitele.“.