KÁRNÉ PROVINĚNÍ A KÁRNÉ ŘÍZENÍ
Kárné provinění
Kárné řízení
Jiná rozhodování

(1) Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.

(2) Kárné řízení se zavede také proti soudci, který se dopustí přestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení. Kárné řízení se zahájí postupem podle § 134 odst. 1 a 2 na základě předání věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu⁹).

(1) O zahájení kárného řízení rozhoduje předseda Ústavního soudu usnesením. Usnesení musí být odůvodněno a doručuje se soudci, proti němuž se kárné řízení zahajuje.

(2) O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se může usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.

(3) Kárné řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy k jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, došlo.

(1) Usnesení předsedy Ústavního soudu o zahájení kárného řízení se předloží plénu.

(2) Soudci, proti kterému bylo kárné řízení zahájeno, musí být umožněno vyjádřit se k důvodům usnesení o zahájení kárného řízení a zúčastnit se jednání pléna v této věci s výjimkou porady a hlasování.

(1) Plénum kárné řízení zastaví, neshledá-li je důvodným. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.

(2) Pokud kárné řízení nebylo zastaveno, zvolí plénum ze svého středu pětičlenný kárný senát, který věc projedná a rozhodne.

(1) Kárný senát si na svém prvním jednání zvolí ze svých členů předsedu, který řídí jeho jednání. Kárný senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Ustanovení § 20 platí obdobně.

(2) Při rozhodování je kárný senát vázán důvody kárného řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení.

(3) Soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo zúčastnit se jednání kárného senátu s výjimkou porady a hlasování, vyjádřit se k důvodům kárného řízení a k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.

(1) Kárný senát o kárném provinění podle § 133 odst. 1 rozhodne tak, že jednání uvedené v usnesení o zahájení kárného řízení soudci vytkne, anebo kárné řízení zastaví, nebylo-li kárné provinění prokázáno.

(2) Za přestupek podle § 133 odst. 2 lze soudci uložit sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis¹⁰).

(1) Proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda Ústavního soudu, popřípadě soudci, kteří podali návrh na zahájení kárného řízení podle § 134 odst. 2. O námitce rozhodne plénum tak, že usnesení kárného senátu buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.

(2) Jestliže proti usnesení kárného senátu uvedenému v odstavci 1 námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení nebylo zahájeno. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.

(3) Proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat tento soudce námitky. O námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení kárného senátu potvrdí, nebo je zruší, popřípadě vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.

a) soudce vykonává funkci nebo jinou výdělečnou činnost, která není s funkcí soudce slučitelná,

b) je soudce členem politické strany nebo politického hnutí,

c) se soudce nezúčastňuje jednání Ústavního soudu po dobu delší jednoho roku.

(1) Pokud se v kárném řízení o kárném provinění podle § 133 odst. 1 prokázalo, že se soudce dopustil takového jednání, že jeho další setrvání ve funkci by bylo v rozporu s posláním Ústavního soudu a s postavením jeho soudců, a jestliže proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, nebyly podány námitky, anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, plénum rozhodne, zda soudci jeho funkce zaniká. Návrh na takové usnesení může podat předseda kárného senátu.

(2) K usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu nejméně devíti soudců. O návrhu může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 12 soudců.