Odpor občanů proti tomuto režimu, který ať již jednotlivě či ve skupině na základě demokratického přesvědčení politického, náboženského či mravního projevovali odbojem nebo jinou činností nebo vědomě a veřejně vyjadřovali, na území státu i v zahraničí, a to i ve spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. srpna 1998 (32 Cdo 488/98-540), usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 1998 (7 Cmo 586/96-480) a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne
Nejvyšší soud rozhodl, že usnesením býv. Vyššího vojenského soudu v Táboře byl porušen zákon, když zamítl stížnost matky obviněného J. Ž. proti částečné rehabilitaci. Obviněný byl odsouzen za vyhýbání…
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 1999, sp. zn. 30 Cdo 408/99, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 1998, sp. zn. 1 Cao 137/98, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1998, s…
Nejvyšší soud rozhodl, že bývalý Vojenský obvodový soud v Plzni porušil zákon, když v roce 1993 zúžil rehabilitaci obviněného J. Ž. pouze na výrok o trestu, a nikoli na výrok o vině trestným činem zbě…