(1) Pravomocná a vykonatelná rozhodnutí nemajetkové povahy v občanských věcech, která vydaly justiční orgány jedné smluvní strany, s výjimkou rozhodnutí uvedených v článku 21 této smlouvy, se uznávají a vykonávají na území druhé smluvní strany bez dalšího řízení, jestliže:
a) justiční orgány druhé smluvní strany nevydaly dříve pravomocné rozhodnutí nebo neuznaly anebo nevykonaly rozhodnutí třetího státu v téže věci a mezi týmiž účastníky,
b) k řízení nebyla dána výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání žádá.
(2) Na výkon těchto rozhodnutí se obdobně použijí ustanovení článku 23 písm. a) a c) a článku 24 této smlouvy o výkonu rozhodnutí v majetkových věcech.