HLAVA IV
SOUTĚŽ, DALŠÍ EKONOMICKÁ USTANOVENÍ A SBLIŽOVÁNÍ PRÁVA
Právní normy

1. Smluvní strany považují za neslučitelné s řádným fungováním této smlouvy následující skutečnosti, pokud mohou ovlivnit obchod mezi nimi:

a) jakékoli dohody mezi podnikatelskými subjekty, rozhodnutí sdružení podniků a dohodnuté praktiky mezi podniky, které mají za cíl nebo výsledek zabraňování, omezování nebo deformaci hospodářské soutěže,

b) zneužití monopolu nebo dominantního postavení jedním nebo více podnikatelskými subjekty na území Smluvních stran jako celku nebo jeho podstatné části.

2. Tato ustanovení se vztahují na činnost všech podnikatelských subjektů, včetně veřejných podniků a podniků, kterým Smluvní strany udělily zvláštní nebo výhradní práva.

1. Jakákoli podpora poskytnutá Smluvní stranou nebo prostřednictvím státních zdrojů v jakékoli formě, která narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže zvýhodňováním určitých podniků nebo výroby určitého zboží, pokud může postihnout obchod mezi Smluvními stranami, je neslučitelná s řádným fungováním této smlouvy.

2. Všechny případy, které jsou v rozporu s odstavcem 1 tohoto článku, budou hodnoceny na základě kritérií, která budou dohodnuta.

3. Na žádost Smluvní strany Rada může navrhnout, že podpora, kterou Smluvní strana udělila nebo zamýšlí udělit, bude považována za slučitelnou se smlouvou jako výjimka z ustanovení odstavce 1, jestliže tento návrh bude odůvodněn výjimečnými okolnostmi.

1. Smluvní strany budou poskytovat a zabezpečovat přiměřenou, účinnou a nediskriminující ochranu práv duševního vlastnictví, včetně opatření pro vynucení takových práv, proti jejich porušování a proti padělání.

2. Smluvní strany nebudou poskytovat méně příznivé zacházení subjektům žádné z nich v oblasti duševního vlastnictví, než poskytnou subjektům vlastním a subjektům kteréhokoli jiného státu. Jakoukoli výhodu, výsadu, privilegium nebo imunitu odvozenou z:

a) dvoustranných dohod platných pro Smluvní stranu této smlouvy ke dni 31. prosince 1992,

b) existujících a budoucích dvoustranných dohod, včetně regionálních dohod o ekonomické integraci, jejichž stranami nejsou obě Smluvní strany,
je možno vyjmout z tohoto závazku za podmínky, že nezakládá svévolnou a neospravedlnitelnou diskriminaci subjektů druhé Smluvní strany.

1. Smluvní strany poskytnou subjektům druhé Smluvní strany přístup k procedurám při udělování kontraktů na svých trzích veřejných zakázek a zacházení neméně výhodné než zacházení poskytované vlastním subjektům a subjektům třetích států.

2. Smluvní strany budou usilovat o přistoupení k Dohodě o veřejných zakázkách sjednané v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu z 12. 4. 1979 a upravené Protokolem z 2. 2. 1987.

3. Na žádost jedné ze Smluvních stran nebo ze své vlastní iniciativy Rada zkoumá případy, u kterých je podezření z porušení ustanovení tohoto článku. Pokud zjistí, že došlo k tomuto porušení, navrhne opatření za účelem jeho odstranění.

1. Smluvní strany uznávají, že důležitou podmínkou pro uplatňování smlouvy je

a) přijetí a provádění stejných právních norem v České republice a Slovenské republice, a to zejména v následujících oblastech:
- celní tarif, celní řízení a celní statistika,
- licenční dovozní a vývozní řízení,
- ochrana duševního vlastnictví,
- antidumpingová opatření a jiné vyrovnávací dávky,

b) koordinace v přijímání a provádění právních norem v následujících oblastech:
- obchodní a devizové předpisy,
- hospodářská soutěž, státní podpory a veřejné zakázky.

2. Za tím účelem se Smluvní strany zavazují shodně přijmout a provádět právní normy zejména v oblasti celních tarifů a celního řízení, licenčního dovozního a vývozního řízení.

3. V případech, kde v oblastech uvedených v odstavci 1 existuje zákonodárství ČSFR, převezme Česká republika a Slovenská republika toto zákonodárství do svého právního řádu k 1. 1. 1993. V ostatních případech příslušné orgány České republiky a Slovenské republiky přijmou v průběhu roku 1993 právní normy nezbytné pro provádění smlouvy a fungování celní unie s tím, že nabydou platnosti a účinnosti nejpozději k 1. 1. 1994.

4. V případě potřeby může Rada navrhnout Smluvním stranám přijetí dalších právních norem nezbytných pro provádění smlouvy a fungování celní unie.