a) teplota spalin a obsah kyslíku a oxidu uhelnatého ve spalinách,

(1) U spaloven zvláštního odpadu,⁸) s výjimkou komunálního odpadu, a u spaloven nebezpečného odpadu⁹) se zjišťují kontinuálním měřením:

b) emise tuhých znečišťujících látek, chlorovodíku, oxidu siřičitého a oxidů dusíku, a to u spaloven s výkonem nad 1t/h spalovaného odpadu.

(2) U spaloven zvláštního a nebezpečného odpadu o výkonu do 1t/h se zjišťuje jednorázovým měřením nejméně jednou za kalendářní rok obsah tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a uhlovodíků.

(3) U spaloven zvláštního a nebezpečného odpadu, bez ohledu na jejich výkon, se provádí jednou za kalendářní rok jednorázové měření (§ 10) znečišťujících látek uvedených v § 17 odst. 3, s výjimkou těch z nich, jejichž výskyt lze ve spalinách s přihlédnutím ke složení spalovaného odpadu prokazatelně vyloučit.

(4) Kontinuální měření teploty a obsah kyslíku podle odstavce 1 písm. a) se provádějí ve spalovací komoře za posledním přívodem spalovacího vzduchu. Měření obsahu kyslíku lze provádět i za spalovací komorou před místem dalšího přívodu vzduchu.