a) emise tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého ve spalinách u spaloven o výkonu nad 1t/h spalovaného komunálního odpadu,

b) obsah chlorovodíku, oxidu siřičitého a oxidů dusíku u spaloven o výkonu nad 3 t/h spalovaného komunálního odpadu.

(1) U spaloven komunálního odpadu označeného v katalogu odpadů jako kategorie ostatní a zvláštní¹⁰) (dále jen „komunální odpad“) se zjišťuje kontinuálním měřením teplota a obsah kyslíku ve spalinách a

(2) Kontinuální měření teploty a obsahu kyslíku podle odstavce 1 se provádí ve spalovací komoře za posledním přívodem spalovacího vzduchu. Měření obsahu vzduchu lze provádět i za spalovací komorou před místem dalšího přívodu vzduchu.

a) fluorovodíku,

(3) U všech spaloven komunálního odpadu se zjišťuje nejméně jednou za kalendářní rok jednorázovým měřením obsah:

- kobaltu,
b) kovů a jejich sloučenin:
- olova,
- chromu,
- mědi,
- manganu,
- thalia,
- niklu,
- arsenu,
- kadmia,
- rtuti,

c) organických látek vyjádřených jako sumární uhlík,

d) polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů.

c) oxidů dusíku.

(4) U spaloven komunálního odpadu do výkonu 3t/h se zjišťuje nejméně jednou za kalendářní rok jednorázovým měřením též obsah:

a) chlorovodíku,

b) oxidu siřičitého,