(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti¹⁵) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.¹⁶) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.¹⁷) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát,¹¹) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu, je vyměřovacím základem skutečný příjem vypočtený podle první věty; maximální vyměřovací základ se nemění.