(1) Svědkovi nebo osobě přezvědné, kteří mají příjem pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků,1) pokud se na výzvu správce daně2) zúčastní daňového řízení, náleží náhrada ušlého výdělku za dobu strávenou při daňovém řízení ve výši průměrného výdělku vypočteného podle zvláštního zákona3) pro pracovněprávní účely.
(2) Výši průměrného výdělku prokáže svědek nebo osoba přezvědná potvrzením plátce příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, v němž se uvede, jakou částku činí ušlý výdělek za dobu nepřítomnosti svědka nebo osoby přezvědné. Správce daně poukáže náhradu ušlého výdělku plátci daně4) ze závislé činnosti a funkčních požitků, který jej zahrne do příjmu svědka nebo osoby přezvědné.