§ 1

<var>Čl. I</var>

Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, se mění a doplňuje takto:

1. Poznámka č. 1) zní:
1) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.“.

2. § 3 zní:
„§ 3
Postavení uprchlíka lze přiznat též manželu a nezletilým dětem cizince, kterému bylo postavení uprchlíka přiznáno podle § 2 odst. 1, i když nesplňují podmínky v něm stanovené.“.

3. § 5 odst. 2 zní:
(2) Po prohlášení učiněném podle odstavce 1 orgán pasové kontroly vydá cizinci průkaz (příloha č. 2) opravňující k bezplatné přepravě do určeného uprchlického tábora. Průkaz je platný 24 hodin od doby jeho vydání.“.

4. V § 5 odst. 4 se slova „48 hodin“ nahrazují slovy „24 hodin“.

5. V § 5 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Současně se zadrží cestovní, popřípadě jiný doklad, kterým cizinec prokázal svou totožnost.“.

6. § 5 odst. 6 včetně poznámky č. 2) zní:
(6) Nedodrží-li cizinec stanovené podmínky, je jeho další pobyt na území České republiky posuzován podle zvláštních předpisů.2)
2) Zákon č. 123/1992 Sb.“.

7. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „prohlídkám,“ vkládají slova „karanténním opatřením, případně obdobným ze zdravotního hlediska nezbytným opatřením,“.

8. Dosavadní text § 11 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které znějí:
(2) Shledá-li při podání žádosti ministerstvo vnitra žádost jako zřejmě neodůvodněnou, rozhodne nejpozději do sedmi dnů ode dne podání žádosti o jejím zamítnutí. Před vydáním rozhodnutí je ministerstvo vnitra povinno vyzvat žadatele k pohovoru, aby podal vysvětlení k ověření důvodů, pro které lze žádost shledat jako zřejmě neodůvodněnou. Jestliže žadatel podal vysvětlení a jeho žádost poté nelze posuzovat jako zřejmě neodůvodněnou, postupuje se podle odstavce 1.
(3) Žádost je zřejmě neodůvodněná, jestliže:
a) žadatel neposkytuje spolupráci ke spolehlivému zjištění jeho totožnosti, zvláště jeho státního občanství, nebo, nemá-li žádné státní občanství, jeho posledního stálého pobytu,
b) žadatel je občanem státu nebo, nemá-li žádné státní občanství, měl poslední stálý pobyt na území státu, kde mu na základě obecně známých skutečností nehrozí pronásledování ve smyslu § 2 odst. 1,
c) ministerstvu vnitra jsou známy důvody uvedené v § 4,
d) žadatel odůvodňuje žádost pouze hospodářskou nouzí.“.

9. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova „československé státní občanství“ nahrazují slovy „státní občanství České republiky“.

10. § 16 včetně poznámky č. 3) zní:
„§ 16
(1) Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 1, § 12 nebo § 14 má žadatel nebo uprchlík právo podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(2) Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 2 má žadatel právo podat rozklad do tří dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(3) O rozkladu podle odstavců 1 a 2 rozhoduje ministr vnitra.
(4) Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem3) lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ministra vnitra o rozkladu.
3) § 247 až 250k občanského soudního řádu.“.

11. Poznámka č. 4) zní:
4) § 33 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb.“.

12. V § 19 odst. 1 se slova „československý státní občan“ nahrazují slovy „státní občan České republiky“.

13. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(2) Pro účely zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení se uprchlík považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

14. V § 19 odst. 3 se vypouštějí slova „nebo slovenského“.

15. V příloze č. 2 se vypouštějí slova „poučení, že po dobu 48 hodin od vydání slouží průkaz k prokazování totožnosti držitele“.