60. § 46 odst. 4 zní:
„(4) Za daňový doklad při poskytování služeb a převodu a využití práv do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení, popřípadě platební příkaz, na němž je uvedeno jméno nebo název osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.“.