VYŘIZOVÁNÍ KÁZEŇSKÝCH PŘESTUPKŮ
§ 63
Ukládání a výkon kázeňských trestů a zabrání věci
§ 64
Zásady ukládání kázeňských trestů
Při ukládání kázeňských trestů musí být respektovány pedagogické zásady, jejichž aplikace posiluje výchovný účinek uloženého kázeňského trestu, a to zejména zásady individualizace, přiměřenosti, stupňování, důslednosti a spravedlivosti.
§ 65
Řízení o kázeňských přestupcích
§ 66
Opravné prostředky proti uloženým kázeňským trestům a zabrání věci
Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo zabrání věci lze podat ústně nebo písemně. O ústně podané stížnosti sepíše pověřený zaměstnanec Vězeňské služby záznam s uvedením data podání stížnosti, případně i důvodů jejího podání a předloží záznam k podpisu obviněnému nebo jiné osobě, která stížnost podala. Byla-li stížnost podána písemně, vyznačí se na ní datum jejího podání.
§ 67
Řízení o opravných prostředcích
§ 67a
Zahlazení kázeňského trestu
§ 67b
Vyřízení jiného protispolečenského chování
Přestupky spáchané v době před výkonem vazby nelze vyřídit uložením kázeňského trestu ve výkonu vazby.
(1) Důtka se obviněnému vysloví ústně.
(2) Kázeňský trest pokuty se uloží obviněnému zpravidla za závažné nebo opakované porušení stanovených povinností.
(3) Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na jeden měsíc nesmí při opakovaném uložení přesáhnout souvislou dobu dvou měsíců.
(4) Věc, o jejímž propadnutí nebo zabrání bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud zvláštní předpis7) nestanoví jinak.
a) pěti dnů, trval-li kázeňský trest pět dnů nebo kratší dobu, a
(5) Kázeňský trest umístění do samovazby je možno uložit jen tehdy, je-li úmyslné porušení stanovených povinností velmi závažné nebo předcházející opětovně uložené kázeňské tresty i jiná opatření se minula účinkem. Po výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby lze další kázeňský trest samovazby vykonat až po uplynutí
b) deseti dnů, trval-li kázeňský trest déle než pět dnů.
(6) Před nástupem kázeňského trestu umístění do samovazby a nejméně jednou týdně v průběhu jeho výkonu musí být obviněný prohlédnut lékařem, který posoudí, zda je zdravotně způsobilý k výkonu tohoto kázeňského trestu. Tím není dotčeno právo obviněného na poskytnutí zdravotní péče i v jiné době během výkonu kázeňského trestu. Během výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby je obviněný pod zvýšeným dohledem příslušníka Vězeňské služby.
(7) Kázeňský trest umístění do samovazby se vykonává v cele se základním vybavením (§ 9 zákona), nebo za splnění stanovených podmínek v některé z cel uvedených v § 10. Obviněný smí během výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby používat ložní prádlo, které měl na cele.
(8) Některý z kázeňských trestů uvedených v § 22 odst. 2 zákona je možno uložit obviněnému též tehdy, jestliže orgán činný v trestním řízení přenechal podle § 66 odst. 2 trestního řádu řediteli věznice, aby obviněnému za jeho jednání uvedené v § 66 odst. 1 trestního řádu uložil kázeňský trest.
(1) O kázeňském přestupku obviněného se sepíše záznam obsahující konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl spáchán, případně též předpokládané pohnutky takového jednání. Důkazní prostředky musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možné prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání obviněného nezbavuje příslušného zaměstnance Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku. Důkazním prostředkem je vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména výpovědi obviněných nebo jiných osob, věci, listiny a ohledání.
(2) Před uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k případu vyjádřit. Vyjádření obviněného se uvede na předepsaném tiskopise a předloží obviněnému k podpisu. Odmítne-li obviněný vyjádření podepsat, vyznačí příslušný zaměstnanec Vězeňské služby tuto skutečnost na předepsaném tiskopise včetně důvodů odmítnutí a připojí datum a svůj podpis.
(3) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a kromě výroku a odůvodnění musí obsahovat i poučení o opravném prostředku. Obviněný potvrdí oznámení rozhodnutí svým podpisem. Odmítne-li, postupuje se stejně jako při odmítnutí podpisu vyjádření podle odstavce 2.
(4) Rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání věci musí obsahovat zejména přesný popis věci, které se týká, a stručné odůvodnění, včetně označení pachatele kázeňského přestupku, pokud je znám, jakož i osob, kterých se toto rozhodnutí přímo týká, jsou-li známy.
(5) Rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta, propadnutí věci nebo bylo vysloveno zabrání věci, je nutno do tří dnů písemně vyhotovit a doručit obviněnému a vlastníkovi věci, pokud je znám.
(6) Obviněnému se uložení kázeňského trestu sdělí dříve, než se přistoupí k jeho výkonu.
(7) Záznam o uložení kázeňského trestu se založí do osobního spisu obviněného. Druh a důvod uložení kázeňského trestu se zaznamená též do příslušné dokumentace.
(1) Orgány, které podle § 23 odst. 7 zákona o opravných prostředcích rozhodují, jsou povinny přezkoumat, zda je nepochybně prokázáno, že se stal skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupek, zda jej spáchal obviněný, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další významné okolnosti. Současně jsou povinny přezkoumat, zda nebyla překročena kázeňská pravomoc oprávněného zaměstnance Vězeňské služby.
(2) Ředitel věznice, generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený orgán stížnost proti uložení kázeňského trestu zamítne, byla-li zaviněním obviněného podána opožděně nebo jestliže je spáchání kázeňského přestupku obviněným nepochybně prokázáno.
c) zruší uložený kázeňský trest, není-li nepochybně prokázáno, že se obviněný kázeňského přestupku dopustil.
(3) Nezamítne-li orgán uvedený v odstavci 2 stížnost,
a) změní uložený kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského přestupku obviněným nepochybně prokázáno, ale uložený kázeňský trest není úměrný závažnosti spáchaného přestupku, přičemž nový kázeňský trest musí být vždy mírnější než ten, který byl obviněnému původně uložen,
b) zruší uložený kázeňský trest a vrátí věc příslušnému zaměstnanci Vězeňské služby, který jej uložil, k novému kázeňskému řízení, nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro uložení kázeňského trestu významné, nebo jsou-li dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné, přičemž v novém kázeňském řízení nelze obviněnému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen původně,
(4) Při změně nebo zrušení kázeňského trestu podle odstavce 3 se původně uložený kázeňský trest, pokud byl již částečně vykonán, do nově uloženého kázeňského trestu započítá, a není-li to možné, přihlédne se k tomu při případném ukládání nového kázeňského trestu.
(5) Rozhodnutí o stížnosti se stručně písemně odůvodní.
(1) Zaměstnanec Vězeňské služby, který rozhodl o zahlazení kázeňského trestu, učiní opatření, aby záznam o takovém trestu byl vymazán.
(2) Byl-li kázeňský trest zahlazen, nelze ho uvádět v žádném hodnocení obviněného a nelze k němu přihlížet při rozhodování o obviněném.